Lze očekávat, že části veřejnosti zavádění podobných kvót nebude po chuti. O tom můžeme dlouze polemizovat, ale možná začněme od skutečnosti, že vlastně nejde o nový jev. Akademie už v minulosti rozhodovala o tom, jaké filmy chce nebo nechce svými regulemi podporovat, když její pravidla nařizují, že se o Oscary mohou ucházet pouze snímky, které byly promítány v kinech, popřípadě jsou zásadním způsobem limitovány filmy cizojazyčné. Akademie tak novými pravidly potvrzuje, že nechce filmovou scénu (její hlavní proud, primárně v americkém kontextu) jen komentovat, ale i spoluutvářet.
Jak se v reálu budou standardy plnit? Skutečně se Hollywood houfně pustí do jejich naplňování nebo mezi studii klesne zájem o zisk hlavního Oscara? Standard A by měl splnit prakticky každý snímek tak nějak automaticky (jestliže netočíte zrovna skutečný příběh zavalených texaských horníků nebo film z ruského gulagu a stejně na plátno nedokážete dostat 30% žen, pravděpodobně děláte něco špatně). Na plnění ostatních standardů si zkrátka budou muset filmaři dohlédnout a věřte tomu, že dohlédnou.
Oscary jsou totiž pro řadu producentů/režisérů/hereckých hvězd silným motivátorem a nenechají si toho hlavního utéct jen proto, že studio odmítlo mexické kulisáky najmout legálně. To si raději tvůrčí osobnost svůj projekt snů sbalí a nabídne jej konkurenci. Otázkou je, jestli se standardy budou plnit poctivě a upřímně, anebo se objeví pokusy o švindlování. Pokud ve snímku nadále obsazení bude tvořit 99% bílých mužů, jen podezřele velká část z nich v kolonce „sexuální orientace“ zaškrtne možnost „bisexuál“ (hledejte hned pod kolonkou „ženatý“), pak se ukáže, že vynucování inkluze z vnější nefunguje.
