Málokterý rok se zdají být výsledky Oscarů dopředu tak jasně dané jako letos. Snad ani nemá cenu se pokoušet o tradiční předpověď. Jasně, nějaké to překvapení se nakonec vždycky objeví, ale většina kategorií působí už dlouhou dobu jako hotová věc. Pro hlavní cenu si zdánlivě uhání Jedna bitva za druhou (One Battle After Another), která by měla získat režisérskou i scenáristickou sošku. Pokud má kdokoliv šanci konkurovat, pak snad jedině Hříšníci (Sinners). Ceny pro herce si skoro jistě odnesou Sean Penn (Jedna bitva za druhou) a Jessie Buckley (Hamnet).
Krásná věc se stala v kategorii herečky ve vedlejší roli. Tam dlouho byla favoritkou Teyana Taylor z Jedné bitvy za druhou, ale v posledních týdnech jako černý kůň do závodu nečekaně vrazila Amy Madigan. Pětasedmdesátiletá herečka se dosud živila jako spolehlivá představitelka vedlejších rolí, která nikterak nevyčnívala. Náhle je z ní královna galavečerů, které Oscarům předcházejí. A to s šílenou rolí čarodějnice z hororu Hodina zmizení (Weapons). Pokud by sympaticky bezprostřední Amy vyhrála, bylo by to srovnatelné s tím, jako když před několika lety byla u nás oceněna do té doby málo známá Simona Peková za mrazivou komedii Přišla v noci.
Chalamet ještě ani nenabyl a už možná pozbyl
Ale to byla jen taková perlička. Skutečná nejistota panuje pouze v kategorii nejlepšího herce v hlavní roli. Tam byl dlouho favoritem Timothée Chalamet za roli skutečné pingpongové legendy ve filmu Velký Marty (Marty Supreme). Pak se ale něco stalo. Chalametův kurz začal padat a v předpovědích jej předhání Michael B. Jordan, jenž ztvárnil ústřední dvojroli v hororu Hříšníci (Sinners).
- Čtěte také: Jak sledovat Oscary 2026
Proč se Timothée tak propadl? Možná jste četli o tom, že Chalamet dostává na internetu vyhubováno za to, že v rozhovoru shodil balet a operu. Když budeme parafrázovat, tak vlastně řekl, že jsou to mrtvé disciplíny, které nikoho nezajímají. Jak to bývá, zvedla se vlna internetového pohoršení. Ale mohl mít výrok nějaký zásadní vliv?
Interview bylo zveřejněno 24. února, hlasování Oscarů se uzavřelo 5. března. Mohl se během devíti dní trend skutečně překlopit? To asi ne, „backlash“ proti herci se navíc opravdu naplno rozhořel až po pátém březnu. Tenhle incident však můžete brát jako takovou ukázku toho, jak se skutečně rozhoduje o Oscarech.
Vítězství na Oscarech je strategická věda
Jen podat dobrý výkon nestačí. Podstatná je také propagační kampaň. Za filmem musí stát dostatečně bohatá společnost s talentovaným PR týmem, který je schopný herce dostat do všech klíčových rozhovorů, uspořádat s ním komentované projekce, vyslat ho na nejrůznější filmové galavečery atd. Nesmíte to ani podcenit, ani přehnat a zásadní je načasování. Jednotlivé fáze kampaně nesmí přijít ani brzy, ani pozdě. Marketéři se také neštítí nejrůznějších podpásovek.
Je dost dobře možné, že by z banální Chalametovy poznámky nic nebylo, pokud by se ji někdo z konkurenčních PR týmů nesnažil vtlačit do éteru. Na první pohled to může znít jako konspirační teorie, ale případy pokusů o zdiskreditování konkurence se objevují snad už od dob Občana Kanea a v 90. letech v oblasti taktických pomluv hodně přitvrdil tým nechvalně proslulého hollywoodského násilníka Harveyho Weinsteina.
Timothéeho spojení s kontroverzním režisérem
Klukovské píchnutí do baletu a opery je jen taková legrácka, daleko větší kalibr se objevil koncem ledna, kdy se objevily zprávy o tom, proč už bratři Safdiovi netočí společně. Podle mediálních tvrzení se Benny Safdie od Joshe Safdieho distancoval, poté co se začal s bratrem rozcházet na základních morálních otázkách. Během natáčení filmu Dobrý časy byla při přípravě sexuální scény traumatizována nezletilá dívka, když natáčení zašlo příliš daleko a štáb nezastavil zcela nevhodné chování jejího hereckého partnera. Benny se měl až po letech dozvědět, že herečka byla nezletilá a kompletně se názorově rozešel s bratrem Joshem, který chtěl celou věc jen přejít mávnutím ruky. A právě Josh Safdie je režisér filmu Velký Marty.
Při zběžné rešerši vše nasvědčuje tomu, že přinejmenším podezření z nevhodného chování při natáčení se Dobrých časů drží dlouho. Avšak teprve během letošní oscarové kampaně se případ dočkal větší pozornosti a byl důkladněji rozebrán. Samozřejmě může jít o náhodu, ale jak už bylo řečeno, ostrá munice se při oscarové kampani skutečně používá celkem běžně.
Hlavní je zapadat do uspokojivého narativu
Ani Chalametova herecká spolupráce s kontroverzním režisérem nemusela mít na vývoj oscarové sezony zásadní vliv, ale každý dílek skládačky může mít vliv na kompletní obrázek. Na celkový narativ. A jaký narativ provází letošní oscarovou sezonu? Zdá se, že Timothée je často vnímán tak trochu jako „fracek“. Částečně za to určitě může role stolního tenisty Martyho Mausera, který byl bombastický, arogantní a přesvědčený o své výjimečnosti. Od doby, kdy je Chalamet ve vztahu s Kylie Jenner, ulpívá na něm určitý pel prázdné bulvární slávy, která je s rodinou Kardashianových spjata. Chalamet si díky rolím ve filmech Dej mi své jméno, Malé ženy, Duna či Wonka vypěstoval takovou oblibu, že se musel bezpodmínečně části veřejnosti přejíst.
A nakonec je tu fakt, že je mu 30 let. Zatímco mladé herečky Oscary dostávají běžně, u herců se často ocenění odkládá. Kolega Leonardo DiCaprio by mohl vyprávět… Co si z toho vzít? Je slušná šance, že Chalamet nakonec Oscara nezíská, navzdory počátečnímu nadšení, které jeho nominaci provázelo. Ale pokud svou „zaručenou šanci“ opravdu prováhá, nebude to kvůli tomu, že se posmíval baletkám. Bude to souhrn faktorů, kdy největší roli nebudou hrát Timothéeho nedostatky, ale přednosti Michaela B. Jordana.
Toho momentálně neprovázejí žádné kontroverze, publiku se nestačil přejíst, je mu 39 a Hříšníci jsou kulturním fenoménem, zatímco Velký Marty je film o pingpongu. A ten opravdu nikoho nezajímá.
Titulní foto: Velký Marty
