Jestli mě chcete chytat za slovo, tak po právu můžete namítat, že je titulek zatraceně přehnaný. Když si otevřete poslední oscarové nominace, které byly před pár dny oznámeny, americké filmy a američtí tvůrci mezi nominacemi stále převažují. Ale něco se posouvá.
Letos bylo oznámeno celkem 125 oscarových nominací. Zhruba u třicítky z nich (včetně kategorie zahraničního filmu) můžeme říct, že jde o nominaci pro zahraniční (neamerický / mezinárodní) film nebo neamerického tvůrce. Jedna čtvrtina, to na první pohled není nijak moc. Ale mějme na paměti, že na podobná čísla se dostáváme teprve v posledních několika letech. Ještě tak před dekádou bylo celkem běžné, že jste neamerické filmy a osobnosti mimo mezinárodní kategorii dokázali spočítat na prstech jedné ruky.
Mezinárodní tvorba na letošních Oscarech
Teprve podruhé v historii se stalo, aby byly dva různé snímky (letos Tajný agent a Citová hodnota) nominovány zároveň v mezinárodní i hlavní kategorii. Zároveň jsou Tajný agent a Citová hodnota teprve dvanáctým a třináctým filmem, kterým se to podařilo. Zhruba k polovině případů nominace v obou kategoriích došlo teprve v posledních deseti letech.
Svou první oscarovou nominaci získal Stellan Skarsgård (Citová hodnota). Jde o jednu z mála nominací pro herecký výkon z velké části v jiném než anglickém jazyce, ve snímku, který jako celek nepoužívá primárně angličtinu. Wagner Moura je první brazilský herec, který byl nominován na cenu za nejlepší herecký výkon v mužské kategorii. Vedle nich byli nominováni také Inga Ibsdotter Lilleaas a Renate Reinsve. Je to vůbec poprvé, kdy celkem čtyři nominované herecké výkony nebyly primárně v anglickém jazyce.
Mezi režiséry byli nominováni Nor Joachim Trier a Číňanka Chloé Zhao. Mezi scenáristy Íránec Jafar Panahi a Mexičan Guillermo del Toro. Mezi skladateli Švéd Ludwig Göransson a Francouz Alexandre Desplat. A mezi kameramani je to rovnou trojice – Dán Dan Laustsen, Íránec Darius Khondji a Brazilec Adolpho Veloso. Nominace se dočkaly také dva francouzské animáky případně dokument Pan Nikdo proti Putinovi, natočený v Rusku a zaštítěný Dánskem.
Co stojí za posunem k větší světovosti
Za posunem ke světovému filmu můžeme primárně hledat změny v americké Akademii filmového umění a věd. Ta byla dlouhodobě silně konzervativní organizací se stárnoucím členstvem, které bylo kritizováno za své stále vyčpělejší volby, jež byly místy vnímány až rasisticky. V posledních deseti letech se počet členů postupně zhruba zdvojnásobil. Do Akademie se dostalo daleko víc mladších lidí, členů minorit a mezinárodních filmařů.
Ti mohou hlasovat pro ne-americké filmy z nějaké formy „vlastenectví“ (kulturní blízkosti), ale také čistě díky tomu, že mezinárodní diváci jsou ne-americkým filmům daleko víc vystaveni. Nežijí pouze v hollywoodské bublině a běžně sledují filmy s titulky. Vedle toho je tu ještě hollywoodská stagnace. Americký filmový průmysl se v posledních letech hodně smrskl. Celé odvětví zasáhly stávky a Covid. Studia měnila majitele (Warner Bros.), slučovala se (20th Century Fox) nebo se potácela na hraně zániku (Paramount). To jen posilovalo tlak na primárně komerční tvorbu, už dříve nastartovaný tím, že vykreslování komplexních lidských osudů se začalo přesouvat spíš do televize.
Když už velká hollywoodská studia nějaké oscarovky vyvíjela interně, často je v setrvačnosti nadále vyráběla podle starého mustru, se zaměřením na výše vzpomínané konzervativní akademiky, kteří dříve hlasování ovládali. Na časy, kdy staromilské filmy Oscarům ještě vládly, letos kuriózně dává vzpomenout nominace pro Kate Hudson za herecký výkon ve snímku Smutný song. Dřív byste mezi nominovanými našli pět takových výkonů, letos jde o zvláštní nostalgickou raritu, u které si oscaroví analytici nejsou příliš jistí, jak k ní vlastně došlo.
Jenže mladší, sociologicky rozmanitější a zvědavější publikum na oscarové retro obecně zvědavé není. Před zamrzlou tvorbou velkých studií tak dostala přednost buď nabídka menších filmových domů nebo právě mezinárodní tvorba, kterou menší studia do USA přinášejí. Jen pro zajímavost, v letošním roce si vyšší počty nominací odnesly společnosti Neon (18), Focus Features (13) a A24 (11). Sekunduje jim Netflix se 16 nominacemi, který nicméně sám vyvinul jen Frankensteina, zatímco své ostatní oscarové adepty také nakoupil od menších produkčních společností (často na festivalech).
Poznámka pod čarou: Jediné klasické studio, které do Oscarů zasáhlo, jsou Warner Bros. Ti se přihlásili o slovo s velkou pompou, když si odnesli rovnou 30 nominací. Studio za to vděčí svému prozíravému vedení. V čele filmové divize nestojí žádní korporátní profesionálové, účetní nebo tech-bros, ale Michael De Luca a Pamela Abdy, dva skutečně filmoví manažeři, kteří dohromady vedli asi desítku různých filmových společností a vždy se snažili podporovat poctivou filmařinu. (De Luca dokonce má jako producent tři oscarové nominace). Pod jejich vedením Warner do letošního oscarového klání pomohl snímkům Hříšníci, Jedna bitva za druhou, F1 a Hodina zmizení.
Jak to bude s příklonem ke světovosti dál
Můžeme si pokládat otázku, zda budou nominace pro zahraniční filmy dál přibývat, dosáhli jsme nějakého maxima anebo jestli se trend dokonce nemůže opět zvrátit. Zatím to tak nevypadá. Tak zaprvé, s každou další mezinárodní nominací se zvětšuje počet mezinárodních hlasujících. A vypadá to, že se Hollywood dál zmenšuje. Zmiňované studio Warner Bros. je na prodej. Ať už ho koupí kdokoliv, bude celkově nejspíš vznikat nižší objem hollywoodských filmů. S vysokou mírou pravděpodobnosti nicméně studio koupí Netflix, což může negativně poškodit kino distribuci (zvlášť tu americkou) a opět tak snížit počet riskantních projektů, do nichž se budou velká studia pouštět. To by dál nahrálo nezávislým snímkům a mezinárodní tvorbě.
Další příklon k globálnějšímu pojetí celé ceny může podpořit také velká změna ve vysílání slavnostního ceremoniálu. Do roku 2028 práva na přenos držely různé americké televizní stanice, v poslední desítky let ABC. Od roku 2029 ale práva získává Youtube, který je bude držet minimálně do roku 2033. Co je podstatné, Youtube nabídne Oscary po celém světě a zdarma, bez limitů. A to včetně červeného koberce, zákulisních záběrů, nominací, předávání čestných cen, technických a studenských Oscarů. To doplní nejrůznější rozhovory s tvůrci, dokumenty, podcasty atd. Celá značka tak bude globálně daleko víc vidět a má šanci si celosvětově vybudovat větší renomé.
Další podpoře celosvětové kinematografie nahrávají i změny v pravidlech, které Akademie v uplynulém roce přibrala. Podstatné je, že akademici nově musejí vidět všechny nominované filmy v kategorii, v níž chtějí hlasovat. Buď musejí vidět všechny filmy na streamovací interní oscarové platformě, anebo zaslat místopřísežné prohlášení, že snímky viděli jinde. Jasně, možnost lhát stále existuje, ale dál se zvyšuje šance, že hlasující uvidí i kandidátní snímky, do kterých by se jim třeba v minulosti nechtělo, například kvůli titulkům. Nově se také kdokoliv z Akademie může zapojit do nominačního procesu krátkých hraných a animovaných filmů, což dál zvyšuje šanci, že se v kategoriích objeví nějaký mezinárodní kousek.
Vývoj dál probíhá i na jiných frontách. Už letošní ročník doplnila kategorie pro nejlepší casting, kde lze očekávat ocenění pro nejsilnější herecké obsazení napříč celým filmem, i mimo ústřední postavy. Od roku 2027 se budou rozdávat také ceny pro nejlepší kaskadérské výkony. Zrovna tady asi mezinárodní tvorba příliš často bodovat nebude, nicméně jde o další signál toho, že se Oscary vyvíjejí a jejich konzervativní, zamrzlá podoba je snad definitivně minulostí. Aby se cena definitivě stala nástěnkou toho nejlepšího, co globálně v daném roce vzniklo, bude třeba udělat jeden poslední krok: Zrušit povinnost promítat jednotlivé adepty ve Spojených státech. Zatím taková varianta zřejmě nehrozí. Na cenu pořád mají velký vliv hollywoodské profesní cechy, které mají zájem na tom, aby Oscary pomáhaly podporovat především americkou kinematografii. Avšak s rostoucím počtem mezinárodních členů Akademie a mezinárodního publika bude stavění hráze globálnímu pokroku stále obtížnější. Tak uvidíme, jak bude proměna Oscarů v celosvětovou cenu nadále pokračovat.
Titulní foto: Sirat
