500 dní se Summer (2009)
500 dní plných lásky, štěstí, pobláznění, souznění, ale i zmatku, bolesti a nedorozumění. Režisér Marc Webb přeskakuje ve svém nelineárním vyprávění časem a ukazuje definující milníky jednoho intenzivního vztahu během jeho vrcholů i pádů. Skutečnost, že na sebe jednotlivé scény z časového hlediska nenavazují a působí zdánlivě nesouvisle, je skvělou manifestací komplikovanosti a nepřehlednosti lidských vztahů a toho, jak si mohou oba jeho účastnici vykládat jednotlivé gesta, scény a momenty každý úplně po svém. A když se pak člověk na úplném konci ohledně zpět, tak uvidí společně strávený čas úplně v jiném světle.
Zooey Deschanel a Joseph Gordon-Levitt hrají v ústředních rolích s takovou autenticitou a přirozeným kouzlem, že právě jim vděčíme za to, že příběh funguje. Přirozenost a nenucenost jejich vztahu totiž dokáže v divákovi vyvolat pocit, že přesně takhle by se mohlo odvíjet pobláznění nás samotných. Hlavním poselstvím ale není nějaké urputné hledání vztahu za každou cenu, ale důraz na to, jak se vypořádáme s jeho případným koncem. Bolehlav rozchodu a samotný neúspěch totiž nejsou krokem zpátky, ale právě naopak. Nebreč, protože to skončilo, ale usměj se, protože se to stalo. I neúspěchy nás posouvají kupředu, někdy nás dokonce dokážou pošťouchnout na cestu, na jejímž konci se lidská srdce stávají nejlepší verzí sebe samých, naplněná tím nejúžasnějším lidským citem – láskou.
