Využití velkých jazykových modelů a dalších generativních nástrojů „umělé inteligence“ je v šoubyznysu velkým tématem. Budou se v dohledné době generovat knihy? Scénáře? Hudební nahrávky? Zesnulí herci? Nebo rovnou celé filmy?
Doposud se AI nástroje využívaly v Hollywoodu k výrobě některých dílčích prvků. Vznikly tak třeba titulky Marvel seriálu Tajná invaze, některé architektonické nákresy (vlastně tedy rekvizity) vytisknuté pro oscarového Brutalistu, případně se technologie strojového učení a umělých neuronových sítí využívají k urychlení postprodukčních procesů, které by jinak bylo třeba dělat daleko zdlouhavěji, s větším úsilím (třeba trikaři oscarovky Všechno, všude, najednou díky AI technologiím velice snadno umazali zelené pozadí, tam kde to potřebovali).
Technologie zatím není dokonalá, ale pokud jste viděli nejnovější ukázky toho, jaké záběry lze vygenerovat prostřednictvím AI nástrojů (viz například ukázka na konci článku), pak je vám jasné, že filmoví producenti i tvůrci nad možnostmi generativních modelů minimálně uvažují.
Krom nedokonalosti technologie brzdí vyšší zapojení AI nástrojů dvě zásadní věci: Minimálně ve Spojených státech proti užívání nástrojů hodně tlačí odbory, které hájí zájmy svých členů (herců, scenáristů…), které by generativní modely mohly připravit o práci. A pak je tu strach z žalob. Nikdo vám pořádně neřekne, na čem přesně jsou ty nejrozšířenější AI modely natrénované, a pokud by se někdy v budoucnu podařilo alespoň jedinkrát u soudu prokázat, že konkrétní komerční dílo vzniklo alespoň z části na základě dat, ke kterým vývojáři AI nástroje neměli zakoupená práva k užití, mohlo by to odstartovat nikdy nekončící zástupy žalob a to Hollywood nechce.
Potenciálně revoluční film Uncanny Valley
Nově vznikající snímek Uncanny Valley se snaží dosavadní problémy adresovat. Celovečerní film nepřipravují programátoři, nadšenci nebo nějací podnikatelé, ale zkušení filmoví profesionálové. Jako svůj celovečerní debut Uncanny Valley natočí Natasha Lyonne, známá herečka (Orange Is the New Black, Prci, prci, prcičky), jež začala také psát a režírovat (seriály Ruská panenka, Poker Face). Scénář chystaného snímku spolu s ní píše Brit Marling, další herečka (Výchozí bod, Jiná Země), co se přerodila v autorku (OA, Vražda na samém konci světa). Obě dámy ztvární hlavní role a film produkují, spolu se Zalem Batmanglijem, tradiční Britiným tvůrčím parťákem.
Uncanny Valley má pojednávat o dospívající dívce, která ztrácí pevnou půdu pod nohama kvůli nesmírně populární AR (rozšířená realita) videohře. Děj se odehrává v alternativní současnosti a má míchat scény ze skutečného světa s prostředím rozšířené reality oné videohry. Snímek má kombinovat tradiční filmařské postupy se špičkovými AI technologiemi a dát tak vzniknout „radikálnímu filmovému zážitku“.
AI prý jako etický nástroj, ne jako neetická náhražka kreativců
Cílem není natočit nějaký experimentální malý filmeček, ale regulérní mainstreamový projekt, který pouze využije nové nástroje. Lyonne využití generativního AI připodobňuje k práci s technikami, jako je třeba zelené pozadí. AI jí dovolí vyprávět příběh podstatně většího měřítka, než jaký by (za stejné peníze) mohl vzniknout bez ní. Zároveň si Natasha stojí za tím, že nástroje mají pouze ulehčovat práci a umožňovat nemožné, nemají nikoho připravit o zaměstnání – generativní modely budou využívat všichni členové štábu, jako výtvarní návrháři, kameraman apod.
Podstatné pro Lyonne bylo, aby užitím nástroje nepoškozovala cizí duševní vlastnictví. Proto její produkční společnost Asteria využívá k práci model Marey od společnosti Moonvalley, která uvádí, že Marey vytvořila kompletně od nuly sama a vytrénovala jej výhradně na datech, která měla právo použít. Marey jde podle potřeb upravovat pro jednotlivé projekty (úkoly), na než má být nasazený. Na vývoji modelu se přímo podílí i Asteria a na celém projektu s Lyonne spolupracuje vedle dalších lidí také počítačový technolog a filosof Jaron Lanier, který stál u zrodu virtuální reality, spolupracoval na Spielbergově sci-fi Minority Report, popřípadě vystupuje v dokumentu Sociální dilema, kde varuje před sociálními sítěmi a dalšími moderními technologiemi a obchodními giganty, které je bez rozmyslu cpou zákazníkům.
Nevíme, kdy bychom se Uncanny Valley mohli dočkat a vlastně zatím ani to, jestli tvůrci nenarazí na nějaké technologické potíže, které jim plány zhatí. Jisté je, že pokud se projekt podaří dotáhnout do konce, půjde o jeden z prvních lakmusových papírků, na nichž půjde ukázat, zda je takto rozsáhlé nasazení pro výrobu filmů prospěšné, jaká na něj bude odezva a zda nějak ohrožují tvůrčí proces, anebo mu naopak dodávají širší možnosti.
Na závěr si můžete pustit reel, který představuje základní schopnosti modelu Marey:
Foto: Vygenerované modelem Marey od společnosti Moonvalley
Zdroje: The Hollywood Reporter, Deadline, Moonvalley, Axios
