O víkendu se Donald Trump nechal prostřednictvím AI zvěčnit jako postava ze Star Wars. Příznačně s červeným mečem v ruce. Těžko říct, zda jeho marketingovému týmu ani nedochází, že červené meče v předaleké Galaxii používají záporáci nebo to jen byla jen další snaha o provokaci. Každopádně to trefně předznamenalo to, co přišlo vzápětí: Americký prezident Trump otřásl filmovým průmyslem.
Trumpova vyjádření:
V neděli na svojí sítí Truth Social napsal: „Filmový průmysl v Americe UMÍRÁ velmi rychlou smrtí. Ostatní země nabízejí nejrůznější pobídky, aby odlákaly naše filmaře a studia pryč ze Spojených států. Hollywood a mnoho dalších oblastí v USA jsou devastovány. Jedná se o koordinované úsilí jiných národů, a tudíž o hrozbu pro národní bezpečnost. Je to, kromě všeho ostatního, také šíření jejich strategické komunikace a propagandy! Proto pověřuji ministerstvo obchodu a obchodního zmocněnce Spojených států, aby okamžitě zahájili proces zavedení stoprocentního cla na naprosto všechny filmy přicházející do naší země, které jsou vyrobeny v zahraničí. CHCEME, ABY SE FILMY OPĚT VYRÁBĚLY V AMERICE!“
Následně své vyjádření ještě doplnil před novináři: „Jiné národy kradou... schopnost Spojených států točit filmy. Řekl jsem pár lidem: ‚Co si o tom myslíte?‘ Během posledního týdne jsem si udělal velmi důkladný průzkum a zjistil jsem, že v současné době vyrábíme velmi málo filmů. Hollywood je ničen. Teď máte [v Kalifornii] hrubě neschopného guvernéra, který dovolil, aby se to stalo, takže neobviňuji jen jiné národy, ale jiné národy...spousta z nich, nám ukradla náš filmový průmysl. Pokud nejsou ochotni točit filmy ve Spojených státech, tak bychom měli mít clo na filmy, které sem přicházejí. A nejen to, vlády jim ve skutečnosti dávají velké peníze. Podporují je finančně. Takže to je svým způsobem pro naši zemi hrozba, v jistém smyslu. [Můj návrh] je velmi populární, filmaři ho milují.“
Počáteční analýza
Už úvodní Trumpovo vyjádření je typicky zmatečné, kdy na první pohled míchá odliv filmových pracovních příležitostí do zahraničí se schopností filmového média být nositelem konkrétního (potenciálně tedy „cizího“) sdělení. A co přesně myslí „vyráběním filmů v Americe“? Kompletní produkci od prvního do posledního centimetru obrazu? Na co chce prezident stanovit clo? Na každý jednotlivý krok při výrobě filmu, který neproběhne na půdě USA? Nebo na každý dokončený film, který obsahuje alespoň jeden takový zahraniční „krok“? Je pro něj prioritou „podpora“ domácího průmyslu nebo omezení importu čistokrevně zahraničních filmů?
Že by byly pobídkové produkční programy jednotlivých zemí „koordinovanou snahou“ namířenou vůči USA je přinejlepším konspirační teorie. A ať už se objem audiovizuální výroby v USA pohybuje nahoru nebo dolů, souvisí to určitě jen s tím, že se mění objem výroby v jiných zemích? Nebo mají roli i další vlivy? Asi není potřeba připomínat, že podle většiny ekonomických komentátorů v euroamerických médiích prezidentem navrhovaná cla v naprosté většině oblastí způsobí víc škody než užitku. A konečně tvrzení, že filmaři Trumpův návrh milují, je kompletně vycucané z prstu.
Trumpův plán nemá oporu v legislativě a bere první zpátečku
Už krátce po po prvotním Trumpově výroku stát Kalifornie v tiskovém sdělení uvedl, že podle platné legislativy cla na filmy ani uvalit nelze. International Emergency Powers Act, na jehož základě prezidentská administrativa při zavádění cel momentálně postupuje, výslovně dává výjimku multimediálním obsahům všeho druhu, včetně filmů. Vedle toho toho je tu také moratorium Světové obchodní organizace na digitální obchod (zákaz cel na elektronické transakce), který platí minimálně do roku 2026. A Spojené státy členem WTO jsou.
Trump si samozřejmě nikdy příliš nedělal hlavu s dodržování mezinárodních úmluv nebo amerických zákonů a klíčové soudy jsou na jeho straně. I tak nicméně už v pondělí mluvčí Bílého domu před médii řekl, že administrativa zvažuje všechny možnosti pro to, aby Trumpův záměr naplnila, avšak zatím nedošlo k žádnému finálnímu rozhodnutí o tom, jak by se to mělo udělat. A v dalším vystoupení před médii sám prezident prohlašoval, že chce celému filmovému odvětví pomoci, a že se sejde s jeho zástupci a bude o všem jednat, protože všichni přeci především chtějí udržet pracovní místa.
Podle zákulisních informací magazínu Deadline zástupci velkých hollywoodských studií přinejmenším ještě v pondělí žádné schůzky s Trumpem domluvené neměli, ani o nich nejednali. Ani dopředu nebyli informováni o tom, co prezident plánuje.
Odkud se Trumpův výkřik vzal
Není jednoznačné, kde se přesně Trumpův nápad na „stoprocentní cla na zahraniční filmové produkce“ vzal. Roli by mohlo mít to, že se prezident o víkendu blíže seznámil s plánem na oživení amerického filmového průmyslu, který pro něj už nějakou dobu připravuje Jon Voight. Toho Trump v lednu jmenoval jedním ze svých „ambasadorů pro Hollywood“. Voight se spolu s několika kolegy následně scházel se zástupci filmového průmyslu a sondoval, co by mohlo napomoci k navýšení počtu produkcí v USA. Jeho výsledný návrh doporučoval zavést federální daňové pobídky pro natáčení, zlepšit pobídky pro všechny další stupně audiovizuálního průmyslu, schválit nejrůznější podpůrné daňové úpravy, zpřístupnit zájemcům rekvalifikační oborové kurzy, ujednat koprodukční dohody s cizími zeměmi a v „omezeném počtu konkrétních případů“ zavést cla.
První negativní dopady už jsou tu
A tady je asi zakopaný kámen úrazu, protože Trump cla zdánlivě vnímá jako ultimátní odpověď na všechny problémy. Vybral si z Voightovy zprávy to, co se mu líbilo a bez rozmyslu to vrhl do éteru. Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat: Hned v pondělí ráno poklesla hodnota akcií prakticky všech amerických filmových studií a streamovacích služeb. Blíží se velký filmový trh v Cannes a mezi hollywoodskými komentátory panuje obava, že se na trhu podaří najít investory a distributory pro daleko menší počet projektů než obvykle, protože zkrátka budou mít z nejistých vyhlídek obavy. Hollywoodské zpravodaje zároveň předpokládají, že něco podobného se bude dít i u filmů, které si vyvíjejí studia sama, ve svých interních líhních: Dokud bude panovat nejistota, budou váhat se schválením všech svých chystaných projektů, které by mohly být byť jen teoreticky ohroženy Trumpovými blíže nespecifikovanými cly.
Co je to vlastně „v zahraničí vyrobený“ film
Jak je prezidentovo vyjádření nekonkrétní už jsme nakousli, ale pojďme alespoň krátce shrnout úskalí snahy o „kompletně domácí“ Hollywood. Co by vlastně bylo z pohledu Trumpovy administrativy „zahraniční“? Je problém už zakoupení přeshraničního scénáře? Co naopak objednání zahraničních digitálních efektů během postprodukce? (Špičkových trikových firem je jen několik a všechny nejsou v USA). A jestli se bavíme jen o natáčení jako takovém (lidé stojí před kamerou), tak co filmy, jejichž děj se odehrává v cizích zemích? Musely by si američtí filmaři stavět kulisy Prahy a klíčovat si africkou savanu na zelené plátno? A co když tvůrci v cizině zkrátka točit chtějí? James Cameron chce žít a pracovat na Novém Zélandu. Má zkrátka smůlu a musí u příštího Avatara počítat s celní přirážkou?
Proč Kalifornie i Amerika zažívají odliv produkcí
Ale to jsou „jen“ vypravěčské důvody a osobní preference. Hlavní důvody natáčení v cizině jsou logistické a ekonomické. Zvlášť kvůli hromadě online platforem se poptává celkově víc obsahu než dřív a ten je potřeba někde vyrobit. Kdyby se měly všechny současné Hollywoodské projekty přesunout do USA, ani by na to nestačily kapacity. Nebylo by dost ateliérů nebo zpracovatelů postprodukce. Americká filmová studia dokonce koupila či postavila řadu vlastních ateliérů v Británii či Austrálii a těžko by se svých investic chtěla vzdávat.
V první řadě jde ale o peníze jako takové. Natáčet mimo Kalifornii i vůbec mimo USA je zkrátka levnější. I v rámci Spojených států utíkají produkce z drahé Kalifornie do Georgie, New Jersey nebo Louisiany. Daňové zatížení je v Los Angeles a okolí vysoké a ceny komodit výraznější než jinde. V zahraničí se za menší peníze pronajmou ateliéry i exteriérové lokace, levnější je personál, jenž navíc často nemá tak silná práva (v USA kolektivně vyjednávaná odbory), takže je snazší řemeslníky sdírat z kůže. A jednotlivé země lákají hollywoodské štáby na mnohamilionové daňové pobídky, které prostě v USA na federální úrovni chybí.
Může se situace amerických filmových pracovníků vážně zlepšit?
Situace se začala zlepšovat alespoň v samotné Kalifornii, kde filmový průmysl krom narůstajících cen a daní v posledních letech zasáhly také hollywoodské stávky (během jejich trvání počet produkcí klesl meziročně o rekordních 32%) a letošní požáry. Samospráva v čele s demokratickým guvernérem chystá více než zdvojnásobit finanční pobídky, které ročně pro filmaře vyčleňuje. Guvernér Gavin Newsom dnes také vyzval Trumpa, aby se k iniciativě připojil a ročně z rozpočtu na filmové pobídky uvolnil 7,5 miliardy dolarů.
Pokud prioritou podstatné části filmového průmyslu nepřestane být zisk a nezmění se povaha světa, který upřednostňuje mezinárodní volnou ekonomickou soutěž, tak americkým filmovým řemeslníkům na domácí půdě nepomůže nic, než zavedení pobídek srovnatelných se zahraničím. Oproti tomu jakákoliv výrazná cla by měla podle lidí z oboru i z finančního sektoru stejně negativní dopady, jako kdekoliv jinde, kde má Trump snahu je zavádět.
Dotažení plánu do konce může být katastrofální
Cla by musel někdo zaplatit. Výroba filmů by byla dražší, cena sledování pro diváky zřejmě také, klesl by zájem. Při vyšších nákladech by vznikaly nižší výnosy. Projekty by v takové situaci přitáhly míň investorů. Řadu nezávislých projektů by se bez mezinárodních pobídek vůbec nepodařilo zafinancovat. Velkofilmů by vznikalo méně a pokud je to vůbec možné, hrály by to ještě víc na jistotu, než dnes. Streamovací platformy by zřejmě zásadně přehodnotily svoji nabídku (dnes vyrábějí zhruba 75% produkce mimo USA a nabízejí ji celosvětově). A jakmile by se celý průmysl zmenšil, bylo by méně práce i pro americké filmové řemeslníky (z nichž se alespoň část na zahraničních projektech podílí i v současnosti).
Svým výrokem bez kontextu tedy Trump poškodil americké pracovníky filmového průmyslu už teď a jestli svůj záměr bude tlačit dál, poškodí je výrazně. Pokud cla zkusí zavést, celý průmysl nejprve z opatrnosti zpomalí a kroky administrativy budou napadeny u soudů. Ty mohou dopadnout různě, ale jednoznačně budou trvat, prodražovat filmovou výrobu a dál znejisťovat trh.
Asi není potřeba dodávat, že i kdyby měl celní návrh za cíl pomoci domácímu filmovému průmyslu, tak by to dělal (náhle a bez varování) na úkor řady filmových průmyslů spojeneckých zemí. Ty mohou odpovědět. Kdo ví, zda by třeba v hrdé Francii nevyvolalo podobné omezení dovozu amerických filmů, jaké sledujeme například v Číně. A i bez vyložených zákazů by šlo očekávat globální zdražení vstupenek amerických bijáků a obratem tedy další pokles hollywoodských příjmů. V tuhle chvíli podle Motion Picture Association americký filmový průmysl za rok vyváží zábavu v hodnotě 22 miliard dolarů, zatímco ostatní země v USA na svojí tvorbě ročně v součtu vydělají jen asi 7 miliard. Je jasné, že jakmile vývozní částka poklesne, sníží to daňový přínos pro americkou kasu i zaměstnanost.
Skutečné záměry prezidenta Trumpa
Ať se tedy na situaci podíváte z jakékoliv úhlu pohledu, tak je Donald Trump buď ve svojí snaze pomoci lidem nekompetentní nebo ve skutečnosti má úplně jiné úmysly. Třeba potrestat Kalifornii za to, že mu není nakloněna. Nebo po úřadech, univerzitách, vědě a médiích říznou do dalšího odvětví, co se mu staví na odpor. Jenže i když se na takový záměr podíváme z Trumpova pohledu, jde o dvojsečný krok. Hollywood není jen jeho kritikem, ale také velkou mašinou na šíření amerických myšlenek k světu. Jestli o ni chce Trump Ameriku připravit, tak se nabízí otázka, kdo že vlastně ohrožuje americkou bezpečnost, kterou prezident vedle finančních otázek s návratem filmové tvorby do USA spojuje…
Tak či tak je zřejmé, že nejnovější Trumpovo silácké gesto bude mít ještě další komplikované dopady. A i kdyby opravdu byly prezidentovy úmysly čisté jak lilium, tak americkému filmovému průmyslu pomůže jedině promyšlená podpůrná strategie, kterou od současné vládnoucí garnitury nikdo nečeká. Hollywoodu tak nezbývá než doufat, že podobně jako v jiných oblastech prostě Trump ztratí pozornost a jakékoliv plány vyšumí do ztracena.
"Hollywood is being destroyed. You have a grossly incompetent governor that allowed that to happen... Other nations have stolen our movie industry...We should have a tariff on movies that come in...That's sort of a threat to our country in a sense"
— Howard Mortman (@HowardMortman) May 5, 2025
- Pres. Trump on movie tariffs pic.twitter.com/C8lm5zMbtf
Trump: Our film industry has been decimated by other countries. And also by incompetence, like in Los Angeles, the governor is grossly incompetent… Hollywood doesn’t do very much of that business. They have a nice sign but they don’t do very much. pic.twitter.com/yx1dfDzk33
— Acyn (@Acyn) May 5, 2025
Titulní foto: Truth Social
Zdroje: Deadline I, II, III, IV, V, VI, a VII, Slash Film
