Titul nejzábavnějšího filmu bych rozdělil mezi dramedy Na střeše režírujícího Jiřího Mádla a akční dobrodružný film Ďáběl pouště od Júsufa Šahína. Snímek Na střeše mě velmi překvapil tím, jak je napěchovaný vtipnými dialogy a úžasnou chemií mezi Aloisem Švehlíkem a Duy Anh Tranem. Snímek málem vyhrál diváckou cenu deníku Právo a myslím, že by si rozhodně zasloužil větší pozornost nejen kvůli tomu, že byl do titulní role původně obsazen zesnulý Jan Tříska, ale zvláště kvůli tomu, o jak povedený tuzemský film se jedná.

Druhý počin patří mezi řádku filmů, které KVIFF uvedl v sekci Pocta Júsufu Šahínovi. Tento egyptský režisér natočil nespočet významných snímků, které povětšinou nejsou nikde k dostání, a tak egyptskou variaci na Zorra v akčním trháku Ďábel pouště z roku 1954 asi nikde neseženete. Je to škoda především kvůli záplavě zábavných akčních scén točených v poušti a vtipných dialogů, jež jsou možná zábavnější dnes než v době svého vzniku.

V záplavě náročných pomalu vyprávěných snímků vyžadujících ustavičné soustředění vyčníval mezi projekcemi ruský Býk. Zdařilá gangsterka podle skutečných událostí skvěle odsýpá a na poli hodiny a půl postupně graduje do až ve velmi uspokojivého a řádně krvavého vyvrcholení. Mimoto nabízí Býk skvělé výkony mladých “floutků“ a originální ruský písničkový soundtrack. Film skvěle funguje, jak coby pohled do Ruska na konci devadesátých let, tak jako svižná festivalová gangsterka, při které jsem si několikrát vzpomněl na elektrizující styl Gyue Ricthieho.