Recenze: Divoši

Recenze: Divoši | Fandíme filmu
Legendární Oliver Stone vyrukoval s líbivou drogovou taškařicí. Má to šťávu?

Šestašedesátiletý Oliver Stone patří mezi nejvýznamnější žijící hollywoodské režiséry, stačí zmínit jména několika jeho filmů, a je jasné, proč. Četa, Doors, JFK, Narozen 4. července, Wall Street nebo Takoví normální zabijáci – to je jedna klasika vedle druhé. Všechny tyto filmy přitom spojuje několik jeho životních témat, jako je válka ve Vietnamu, konspirace nebo politika, které využívá k tomu, aby na jejich pozadí rozehrál dramata o morálce, korupci, přátelství, zradě a odplatě. Jeho nejnovější snímek Divoši z těchto tematických okruhů na první pohled poněkud vybočuje, ale přesto je svým námětem Stoneovi velmi blízký. Jde totiž o drogy, se kterými má režisér hodně zkušeností. Ne, že by se v jeho filmech v minulosti neobjevovaly, naopak. Marihuana se kouří v každém druhém, a hromady kokainu ve Zjizvené tváři jen tak někdo nepřekoná. Vždy se ale jednalo spíše o vedlejší motiv. Divoši však postavili obchod s drogami do centra dění.

 

Kick-Ass a John Carter vaří drogy

V jádru příběhu stojí neobvyklý pár – ne svými vlastnostmi, ale počtem. Tvoří ho totiž tři lidé. Chon (Taylor Kitsch), veterán z Afghánistánu a Iráku, Ben (Aaron Johnson), idealistický student botaniky a Chonův  pravý opak, a Ophelia (Blake Lively), která s nimi oběma spí (ne zároveň) a oba miluje stejným dílem. Tahle povedená trojice se dala dohromady nějakou náhodou, které jsou vzácnější, než déšť na Sahaře, protože vztah jim skvěle funguje a jeden by pro druhého udělal cokoliv. Ben a Chon spolu rozjeli před třemi lety slušný byznys v pěstování a prodávání marihuany. Cynický Chon představuje svaly týmu, citlivý Ben zase mozek, který šlechtí rostliny tak, aby měly co největší podíl THC. Ophelia se do byznysu nemíchá, ale jointa si dá ráda. Tahle neuvěřitelná prosluněná idylka, kterou film začíná, se ale jednou brutálně pokazí.

Na paty jim začne šlapat mexický kartel. V Mexiku se drogové gangy vybíjejí mezi sebou, a těm chytřejším z nich dojde, že rozumnější bude přestěhovat své aktivity do USA (zde se Stone typicky vyjadřuje k aktuálnímu dění, tak jak to máme rádi). Jednomu takovému gangu šéfuje Elena (Salma Hayek), která se rozhodne převzít celou síť Bena a Chona a která nebere „Ne“ jako odpověď. Když se Ben a Chon zdráhají přistoupit na její podmínky, tak nechá unést Ophelii, protože rychle pochopí, že ta je jejich Achillovou patou a nejslabším článkem. S čím ale nepočítala je to, že Ben a Chon mají Ophelii opravdu rádi, a že udělají úplně cokoliv, aby ji zachránili. I takovou bláznivinu, jako vyhlásit mexickému kartelu válku.

Ben a Chon mají ve všech ohledech horší startovní pozici, protože protivníci jsou početnější, lépe vyzbrojení i organizovaní. A proč vlastně hrdinové martyrium podstupují? Kvůli Ophelii. Na nadpozemsky dokonalém vztahu této trojice celá zápletka stojí. Proto je docela škoda, že není trošku lépe vysvětlen. Jak se jejich vztah zformoval a jak je možné, že jim tak skvěle funguje? Co je na Ophelii tak zajímavé? Jak mohou být tak rozdílné povahy jako Ben a Chon nejlepší přátelé? Jak to že na sebe nežárlí? Je jim věnována celá úvodní půlhodina, a přesto nejsou tři hlavní postavy vykresleny lépe, než naprosto dvourozměrně.

 

Nesledujeme postavy, pouze figurky

Není to ale jediný problém ve vykreslení postav. Není úplně jasné, proč by jim měl divák vlastně fandit. Konec konců obchodují s drogami. Jenže Stone celý film zdůrazňuje, že tráva je vlastně skvělý životní styl, který se nedělitelně pojí i s ochranou přírody, využíváním obnovitelných zdrojů, a že samotná marihuana má příznivé léčebné výsledky u pacientů s rakovinou. Diváky také nabádá, že je třeba rozlišovat mezi hodnými bělošskými pěstiteli Benem a Chonem nabízejícími dobrou trávu, a zlými mexičany, kteří prodávají drogy. Každopádně jsou to drogoví dealeři a cestu krve si zvolili sami, tak ať si to alespoň pořádně vyžerou. Ale ani k tomu nedojde.

Postavy totiž neprocházejí žádným vývojem. I když jim do života takhle razantně vstoupí válka, tak se nezdá, že by to na jejich psychice nechalo vážné, neřkuli trvalé následky – Rambo by mohl tiše závidět. Přinejmenším mírumilovného hipísáka Bena mohla čekat určitá ztráta nevinnosti, protože od pohodového pěstování trávy k zabíjení mexických pohůnků vede dlouhá cesta. Ale i on prochází všemi útrapami relativně nezměněn, a jestli se ho zabíjení nějak dotklo, tak to na sobě nedává znát. A kdo by čekal, že se Ophelie po svém únosu nějak změní, že ji to poznamená, a že se bude dívat jinak na své dva přítele, kteří byli na cestě za ní nuceni páchat zvěrstva, tak se zmýlil. Myslel jsem, že na konci filmu budou hrdinové zralí na to, aby se až do konce života klepali někde v koutě, ale zjevně jsou to silnější jedinci, než se zdálo.

A podobně ploše, dvourozměrně, černobíle, nezajímavě jsou vykresleny i všechny další postavy – také neprocházejí žádným vývojem – jako kdyby měla úplně každá postava jen jeden povahový rys. U vedlejších postav (agent z protidrogového John Travolta, právník Emile Hirsch) to lze zkousnout. Mnohem hůře dopadly dva hlavní záporňáci, Elena (Salma Hayek) a její vrchní čistič Lado (Benicio del Toro). Ti mají působit zle, vážně, hrozivě, ale jejich postavy se pohybují na hranici karikatury. Benicio Del Toro podobné role pak absolvoval v životě ještě mockrát – jeho zvláštní vzhled ho k tomu předurčuje. O to je smutnější, že v Divoších působí vyloženě nesympaticky a svým přízvukem, v němž maximálně zdůraznil mexický původ své postavy, působí až komicky. Tak jako ostatní, má i jeho postava pouze jeden rozměr – je to psychopatický zabiják, který neváhá zabíjet své vlastní lidi, pokud s nimi není spokojen. Podobně je na tom i Elena, která mohla ze všech postav působit nejvíce nejednoznačně – přeci jen je to žena, matka a zároveň nelítostná šéfka kartelu. Bojí se o svou dceru, ale přitom vězní Ophelii, která by mohla být jejím dítětem a bez milosti nechává popravovat své nepřátele. Zní to zajímavě, ale jestli to na papíře vypadalo dobře, tak ve filmu to působí jako největší konstrukt. A nepomáhá tomu, jak Salma Hayek teatrálně přehrává.

 

Může za všechno nezvládnutá adaptace?

Všechny problémy ale dost možná vycházejí z toho, že film je adaptací knihy. Vše, co v ní mohlo dobře fungovat, muselo být nějakým způsobem osekáno, aby se to vtěsnalo do dvouhodinové podívané, takže ze zajímavých postav (a situací) zbyly jen stíny. Sám Oliver Stone přiznal, že knihu tvoří asi 180 scén, ale do filmu jich mohl využít maximálně 30. Mezi nesporné klady pak patří to, že bez ohledu na příběh je film sám o sobě nesmírně poctivě natočený, mizanscéna je vždy naprosto perfektní a dobře promyšlená, detaily jsou poladěné, nic není ponecháno náhodě a je vidět, že na snímku se nešetřilo. Ne že by ohromoval přebohatou výpravou, ale nepůsobí lacině.

 

Verdikt

Divoši nejsou a priori špatný kousek, naopak je z nich cítit, že Stone má režii ještě pevně v ruce, a že má nadále ambice dělat hluboké a provokativní filmy. Tohle bohužel není jeden z nich. Je to dáno už tím, že ačkoliv se film tváří docela vážně, tak zjevně cílí především na mladší publikum, což dokládá lákavé násilí a vztahy na úrovni telenovely. Je natočen velmi zručně, ale bez ohledu na precizní technickou stránku selhává na rovině herecké a na rovině scénáře – ten působí s přibývající stopáží jako čím dál větší konstrukt, který někdo nedokázal ukočírovat, což je zřejmě dáno i tím, že se jedná o adaptaci 300 stránkové knihy. Film je tak docela dobrou podívanou, ale přes veškerou Stoneovu snahu nemá šanci stát se další jeho klasikou.

Naše hodnocení
6/10

Související články

Nejnovější videa z našeho youtube kanálu!

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu

© 2011 - 2019 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest