Lechtání

Nejsilnějším filmovým zážitkem letošních Varů bylo pro mě bezesporu francouzské psychologické drama Lechtání. Na tématiku dětského zneužívání bylo natočeno nespočet filmů, ovšem žádný mě nezasáhl právě tak jako tento. Lechtání pojednává o baletce ve středním věku, která se rozhodne poprvé o svém sžíravém utrpení svěřit terapeutce. Vyprávění kombinuje reálné vzpomínky hlavní hrdinky se snovými představami. Místy divák vůbec netuší, zda prezentovaná vzpomínka je jen pouhým přikrášlením protagonistky, která nechce celou pravdu říct na rovinu své terapeutce, anebo se naopak bolestná vzpomínka shodí sarkastickou narážkou doplněnou o fantaskní taneční kreace. Právě hudební složka je po nejednoznačném způsobu vyprávění dalším ikonickým prvkem, který dělá z Lechtání pro mě prozatímní film roku.

Na závěr bych ještě doporučil dva snímky, které se do žebříčku nevešly, a to životopisný BlacKkKlansman od Spikea Leeho a drama Beze stop s Benem Fosterem. S oběma filmy jsem byl velmi spokojen a na velkém plátně jsem si je užil. Beze stop u nás v kinech asi neuvidíte, ale BlacKkKlansman má nastavenou premiéru již 16.8.

V galerii si můžete prohlédnout plakáty a fotografie ze všech zmiňovaných snímků.