Chvilky

První ze dvou tuzemských zástupců patří režijnímu debutu Beaty Parkanové Chvilky. Netuším, jak scenáristka příšerného filmu Andílek na nervy dokázala vytvořit tak autentický snímek o mladé slečně, která se díky své povaze snaží všem z rodiny zavděčit i přesto, že sama neví kudy kam. Režijně i scenáristicky se jedná o velmi zdařilý snímek, který sice nevypráví zcela ucelený příběh, avšak jen zachycuje „chvilky“ z části života obyčejné holky. Všední dialogy mezi babičkou a vnučkou nebo matkou a dcerou jsou tak opravdové, že jsem několikrát viděl sám sebe v podobných situacích. Takto realistické vykreslení všedních tragikomických dialogů jsem už dlouho neviděl. Bohužel film nepřekvapuje v jiných aspektech a to jak v uceleném vyprávění, výrazné kameře či střihu. I tak se ovšem jedná o výrazný režijní debut, který se mezi ostatní českou produkcí snad neztratí.

Premiéra: 1.11.