V poslední době jsme se tu hodně věnovali novému filmu ze světa Pána prstenů, kterým je Pán prstenů: Hon na Gluma. Ten se zaměří na titulní postavu, jež se potuluje Středozemí a je pronásledována silami dobra i zla.
Dnes se vrátíme k trilogii Pána prstenů režiséra Petera Jacksona. Ta nabídla fanouškům už tak velmi dlouhý pobyt ve Středozemi a to ještě nepočítáme trilogii Hobit. Samotné kinoverze Pána prstenů mají dohromady přes devět hodin stopáže a vyprávějí rozsáhlou mytologii autora J. R. R. Tolkiena. Rozšířené verze pak tuto délku navyšují na zhruba jedenáct a půl hodiny.
Přesto si fanoušci už dlouhá léta kladou otázku, zda neexistuje ještě něco navíc – další scény natočené Jacksonem a jeho týmem, které se nedostaly ani do rozšířených verzí. Tak vznikla legenda o takzvaném „Mithril Cutu“, někdy označovaném jako „extended-extended edice“, o kterém se mluvilo téměř šeptem, jako by šlo o další mýtus Středozemě.
Podle samotného Jacksona ale nic takového neexistuje. V rozhovoru pro magazín Empire k 25. výročí trilogie uvedl, že žádné zásadní nepoužité scény k dispozici nejsou. Pokud by prý vznikla ještě delší verze, obsahovala by jen pár sekund navíc tu a tam a výsledek by byl spíš zklamáním než něčím, co by stálo za vydání.
Důvodem, proč se o Mithril Cutu vůbec mluvilo, jsou zmínky o scénách, které byly natočeny, ale nikdy zveřejněny – například o mladém, hladce oholeném Aragornovi během jeho dvoření Arwen. Spoluscenáristka Philippa Boyens potvrdila, že taková scéna skutečně existovala a odehrávala se v Lothlórienu, ale zároveň zdůraznila, že podobných materiálů je opravdu minimum.
Co by však do budoucna možné bylo, je velký dokument o vzniku Pána prstenů. Jackson říká, že má k dispozici velké množství záběrů – alternativní verze scén, přeřeky, nepovedené záběry i materiály ukazující zákulisí natáčení. Zatím se mu ale nepodařilo přesvědčit studio, aby se do tak rozsáhlého projektu pustilo.
Titulní foto: Pán prstenů: Společenstvo Prstenu
Zdroj: Empire
