V případě Old Guard se čerstvě nesmrtelná Nile prokousává životní změnou celkem pomalu a mentorování Andy s klidem ignoruje. Vzhledem k tomu, jak zkratkovitě se mnohdy charaktery ve filmu chovají (prozření naivní postavy Chiwetela Ejiofora pobavilo), zrovna vývoj Nile není uspěchaný. V rámci osvětlování mytologie dojde i na několik emocionálně vypjatých pomrknutí do minulosti, které mají dát nesmrtelnosti punc břemene či de facto prokletí. Nic proti tomu, leč tvůrci z potencionálně nesmírně zajímavé historie postav nevytřískali až na jednu vymazlenou výjimku (vodní panna) takřka nic.
Pozvolná mentální evoluce Nile sice může někomu imponovat, ale současně může stejně dobře leckoho i štvát, jelikož výrazně snižuje tempo filmu. Akce samotná nepůsobí zle, ale brada vám z ní na zem tutově nespadne. Samozřejmostí je propracovaná choreografie bitek a přestřelek, ačkoliv frenetický střih někdy rezultuje, ponejvíce v úvodu, ve zbytečný chaos. Některé jednotlivé souboje, kupříkladu když krájí Theron protivníky sekerou, nepůsobí dvakrát věrohodně a člověk má pocit, že se tvůrci zbytečně pokoušejí o "eye candy" momenty, jenže kýžený efekt se nedostaví. Naopak oceňuji, že v některých soubojích působí nesmrtelní jako jedno těleso, což by po těch stovkách společných akcí člověk tak trošku čekal.
Dojem kazí i absence selského rozumu a nepochopitelné zkraty některých postav. Štáb v čele s režisérkou Ginou Prince-Bythewood si mohl odpustit lahůdky typu: potřebuji se někam dostat a zrovna jedu uprostřed ničeho vlakem, proto si kvůli líbivému záběru stoupnu k vratům od vagónu a vyskočím kamsi do pouště. Nebylo by lepší prostě dojet do stanice a pořešit dopravu do stovky kilometrů vzdálené destinace praktičtějším způsobem? Podobné vylomeniny jsou v Old Guard na denním pořádku. Jste padouch, co se neštítí ničeho, ale necháte naživu jediného (na vás nakrknutého) svědka, aby vám mohl eventuálně uškodit. Nebo ve chvíli, kdy vám jde po krku pětice namíchnutých nesmrtelných zabijáků, máte možnost zmizet a zachránit si kůži, ale vy raději utečete s pěti nohsledy o dvě patra výš a tam se zamknete se sekyrkou v ruce v naději, že to nějak dáte (jako vážně?).
Nemohu si pomoct, ale mě ty logické lapsy zkrátka štvou, protože podráží jakémukoliv snímku nohy. Nikdo nechce, aby se postavy chovaly vždy racionálně, chybovat je lidské, ale čas od času by to bodlo. Mimochodem, záporáka si střihnul Harry Melling alias Dudley Dursley z Harryho Pottera, přičemž působí absolutně směšně a komicky. V závěrečném masakru, který se docela vydařil, se modlíte, aby jeho herecké trápení někdo rychle ukončil.
Verdikt
I když bych hrozně rád akční fantasy Old Guard: Nesmrtelní pochválil a doporučil, tak jednoduše s čistým srdcem nemohu. Režisérka Gina Prince-Bythewood natočila sterilní a nezáživnou podívanou, jež postrádá tempo, výživnější akční scény, propracovanější charaktery a občas logiku. Příběh směřuje přímočaře od bodu A do B, když potenciálně zajímavé odbočky zůstávají nevyužity. Materiál sám o sobě má co nabídnout, ale musí se jej chopit výrazně kreativnější scenárista a šikovnější režisér. Pakliže patříte mezi nesmrtelné, klidně ty dvě hodiny života obětujte, leč patrně byste je mohli využít i lépe. Jinak řečeno, slabší průměr.
