Toto je třeto část našeho velkého seriálu o Batmanovi bez Nolana, která přímo navazuje na předcházející články. Pokud jste je zatím nečetli, rozhodně se k nim vraťte, než budete pokračovat ve čtení (První část, druhá část).

Batman Beyond

Studio k projektu najalo Boaze Yakina, jenž tou dobou zrovna sklízel úspěch se sportovním dramatem Vzpomínka na Titány. Yakin měl mít film na starosti režijně a byl mu též svěřen úkol sepsat scénář. K tomu si přizval na pomoc Paula Diniho a Alana Burnetta, na poli komiksů a Batmana ostřílené tvůrce (oba byli úzce spjatí s DC Comics, Dini navíc později napsal scénář k videohře Batman: Arkham Asylum). Trio nakonec stvořilo dle svých slov velmi násilný a sexy příběh, který mohl po natočení do kin jedině s ratingem R. To se Warnerům moc nelíbilo, proto dali tvůrcům možnost celou látku přepracovat a postupně se začali opět soustředit na Darrena Aronofskyho.

Batman: Rok Jedna podruhé

Darren totiž dokončil Requiem za sen a opět projevil zájem natočit si nového Batmana. Tentokrát s sebou přizval k sepsání scénáře i Franka Millera, projekt přitom opět nesl název Batman: Year One, ovšem s tím rozdílem, že se opravdu měla adaptovat velká část komiksu Rok Jedna (jehož autorem byl Miller). Snímek měl být inspirován filmy jako Taxikář, Francouzská spojka nebo Přání smrti, Aronofsky určil do hlavní role Christiana Balea (předtím se stihly objevit spekulace i o Benu Affleckovi, Brendanu Fraserovi či Joshi Hartnettovi), komisaře Gordona si pak měl zahrát Kurt Russell.

Podle zveřejněné synopse měl být mladý Bruce Wayne po zavraždění vlastních rodičů místo návratu do svého domu za Alfredem vychováván Velkým Alem, vlastníkem autoservisu v jedné z horších čtvrtí Gothamu. Byla to právě spousta prostitutek, gaunerů nebo pasáků vyskytující se v této čtvrti, která měla za následek rozhodnutí hlavního hrdiny stát se maskovaným bojovníkem proti zločinu. Wayne měl být ve filmu podán jako velmi naštvaný člověk (z důvodů výše zmíněných), komisař Gordon pak byl vykreslen jako velmi temná postava se sebevražednými sklony. Ve filmu se měli objevit i Harvey Dent (o němž se v Gothamu šuškalo, že právě on je Batman) a také Selina Kyle. Ani tento projekt nakonec ale zelenou nedostal, Warneři jej totiž shledali jako příliš násilný a podobně jako v případě Batman Beyond zamítli prakticky nevyhnutelný R-kový rating.

Batman vs. Superman

Po neshodách s Darrenem Aronofskym zůstával studiu v záloze právě přepracovávaný Batman Beyond, a to i v roce 2001, kdy u Warnerů přišli s dalším velmi odvážným nápadem, do té doby těžko představitelným. Řeč je o snímku Batman vs. Superman, který se dal do pohybu poté, co byl dočasně uložen k ledu nový celovečerák se Supermanem s názvem Superman: Flyby (K tomu scénář napsal J. J. Abrams a s režií byl spojován nejprve McG a poté i Wolfgang Petersen). 

Byla to však myšlenka scenáristy Andrewa Kevina Walkera o společném celovečeráku Batmana a Supermana, která vývoj Kal-Elovy sólovky dočasně pozastavila. Walker na svém nápadu nakonec postavil celý scénář, a ačkoliv se studiu jeho záměr líbil, bylo nakonec vše jinak. Warneři se jej totiž rozhodli odvolat a na jeho místo najali staronového Akivu Goldsmana. Nastala tedy situace, kdy Goldsman přepisoval látku po scenáristovi geniálního Sedm (což moc logicky nezní). Supermana si měl podle tehdejších drbů zahrát Jude Law, v souvislosti s rolí temného rytíře se zase nejvíc mluvilo o Colinu Farrellovi. O čem měl Batman vs. Superman být? A proč film nakonec nevzniknul? To se dozvíte v zítřejším závěrečném díle o Batmanovi bez Nolana. Atualizováno: Článek už vyšel, můžete pokračovat ve čtení.