To samé platí o celkovém pojetí. Solo: Star Wars Story je nezastavitelný heist movie, čili lupičský film, při kterém se hrdinové snaží získat svou kořist a dopravit ji na místo určení. Jakmile se Han potká s Bekettem, okamžitě se zrodí plán na krádež drahoceného paliva. Každá druhá část plánu se pokazí, takže hrdinové musí neustále reagovat, neustále improvizovat a jednat zahnaní do kouta. Každou chvíli je potřeba udělat odbočku, protože je třeba sehnat nového člena posádky či výbavu. Každý člen týmu má svou jasně danou úlohu, u každého je logické, proč je součástí.

Díky struktuře vyprávění je film neustále v poklusu, neustále se něco děje a napětí je opravdu cítit. V tomhle ohledu nejde než konstatovat, že se Howardovi podařilo vybudovat fungující dobrodružný zážitek. Z akčních scén je vynikající především jedna na střeše rozjetého vlaku, jinak celkem chybí jakákoliv, která by skutečně vynikla. A tak se vlastně dá mluvit o celém filmu. Je tu řada světlých bodů, podařilo se vyjít se ctí z hodně složité situace, a dohromady je Solo: Star Wars Story dobrým řemeslem. Což není špatně, ale určitý punc výjimečnosti, na jaký jsme u Hvězdných válek zvyklí, tentokrát chybí.

Možná to není fér, možná je to jen tím, že jde o čtvrté Star Wars ve třech letech, možná je to tím, že aktuální pauza byla jen pětiměsíční. I dobrá krmě se může přejíst. Ale osobně mám spíš dojem, že tentokrát už opravdu šlo až o příliš velké ždímání. Všichni se s ním poprali s ohromnou ctí a výsledkem je po všech stranách zábavný film. Ale vyplňovat i ty nejmenší neprobádané skulinky známých dějin předaleké galaxie prostě není dobrý nápad. Filmaři mohou dělat naprosto cokoliv, místo toho se stále točí kolem povědomých událostí a tentokrát už to bylo příliš na těsno. Solo poctivě zabaví, jistě vydělá spoustu peněz, ale kdybych měl hledat jakýkoliv další důvod jeho existence, hledal bych marně.