Jsou originální příběhy minulostí?
S nadvládou značek ve filmovém průmyslu souvisí na základě Fritzova mínění také další trend v současném Hollywoodu. Studia sázejí pouze na osvědčené nápady, zatímco zcela originální scénáře jsou vždycky považovány za risk. Proto v posledních letech vzniká spousta remakeů a sequelů ke starým výdělečným filmům (Star Wars, Terminátor, Blade Runner, Jurský svět, Jumanji…) a naopak nové příběhy skoro vymizely, pokud se tedy zrovna nejedná o adaptaci úspěšné knižní série.
To je rovněž důvod, proč se v Americe natáčejí buď megalomanské komiksové projekty za více než 100 milionů dolarů, nebo levné nezávislé snímky. Na nic jiného rozumný producent nekývne. Středorozpočtová dramata jsou pro studia hazardní záležitostí a pokud nemají za zády významnou producentskou osobnost, nemají šanci na realizaci.
Nicméně na obranu „zlých“ producentů, čísla jasně dokazují, že takový postup je v nynějším světě zcela logický. Dospělácké charakterní filmy, bez ohledu na to, kolik posbírají cen na festivalech, masy diváků zkrátka nepřitáhnou. Ben Fritz poukazuje třeba na životopisné drama Steve Jobs z roku 2015. Třebaže měl tento snímek na palubě Michaela Fassbendera, Kate Winslet, režiséra Dannyho Boylea (Trainspotting, Milionář z chatrče), pozitivní recenze a nominaci na Oscara, v amerických kinech ekonomicky propadl.
Nahradí stříbrné plátno televize?
The Big Picture na svých stránkách dále pojednává o propadu studia Sony, špatných rozhodnutích, jež tato organizace učinila (např. když v 90. letech mohla „za hubičku“ koupit práva na téměř všechny marvelovské postavy) a prudkém vzestupu společností jako je Disney, Marvel či Netflix. Právě ty budou dle Bena Fritze určovat v následujících dekádách podobu a směřování mainstreamové filmové produkce.
Na závěr si autor knihy všímá, že film a televize si v poslední době v podstatě prohodily své role. Na stříbrných plátnech budeme zřejmě i nadále vídat hlavně nenáročné popcornové oddechovky. Zato v současné televizi stále častěji vznikají úspěšná a po umělecké stránce kvalitní díla (Domek z karet, Hra o trůny).
Co myslíte vy? Je Fritzova kniha plná přehnaných tvrzení jednoho novináře, nebo to jde s dnešní filmovou produkcí vážně z kopce? Opravdu se budeme v příštích letech chodit do kina především bavit a umělecký zážitek si dopřejeme doma u malé obrazovky? Neváhejte se vyjádřit v komentářích.
