O DC filmech si můžete myslet co chcete, ale jedna věc je nezpochybnitelná. DC Films, potažmo Warneru, se absolutně nedaří udržet před veřejností pozitivní a úspěšnou image. I v posledních dnech fanoušci jen zmateně kroutí hlavou, třeba když se pokoutně dozvídáme o tom, že studio nejspíš bude mít na plátnech naráz dva různé Jokery, zatímco zástupci Warneru mlčí. Něco se ale přeci jen změnilo. Wonder Woman si vedla v létě skvěle. V pokladnách kin jde o sedmý (v rámci Spojených států dokonce druhý) nejúspěšnější film roku. Kritici byli vesměs pozitivní a ještě jsou snímku připisovány zásluhy za to, jakým způsobem pomáhá etablovat ženy v Hollywoodu – před i za kamerou. A o chystaném Aquamanovi se snad na veřejnost nedostala zatím ani jedna jediná negativní zpráva. Co je jinak? To vypátral magazín Vulture, kterému zástupci DC poskytli rozsáhlý rozhovor.
Zatímco veřejnost stále tápe, v zákulisí už delší dobu dělají pořádek Geoff Johns a Diane Nelson. Nelson si vysloužila ostruhy, když koordinovala úspěch značky Harry Potter. V roce 2008 Marvel Studios nečekaně uspěly s prvním Iron Manem a Warner se rozhodl reagovat. Založil značku DC Entertainment, která měla za úkol připravit agresivní deštník DC produktů, se kterými se měl DC komiks dostat do čelních pozic. Nelson se stala prezidentkou společnosti, kterou je dodnes. Zpočátku měla kontrolu pouze nad komiksy, ale společně s novým restartem New 52, který osekal dosavadní komiksovou nabídku na 52 řad a zaměřil se na užší provázanost, slavil DC Comics úspěch. V jiných odvětvích musela Diane diplomaticky vyjednávat. Jako kreativního šéfa DC Comicsu určila Geoffa Johnse, populárního komiksového autora, který v té době pracoval na řadě nejpopulárnějších hrdinů DC.
Jestliže nad komiksy měli Nelson a Johns kontrolu (a Nelson se dostala také do čela videoherní divize, kde byla dobře nastartovaná batmanovská série Arkham), na filmy měli jen minimální vliv. Johns pracoval jako konzultant na Green Lanternovi, ale výsledek (komerční i z hlediska kritického přijetí) zůstal daleko za očekáváním.
Film měl původně režírovat Greg Berlanti, jeden z klíčových producentů úspěšných seriálů Everwood a Dawsonův svět. Velký fanoušek komiksů byl nicméně na režisérském postu vystřídaný Martinem Campbellem, z jeho scénáře moc nezbylo a naštvaný Berlanti chtěl s Warnerem úplně ukončit spolupráci. Johns a Nelson ho přesvědčili, aby zůstal. Greg dostal možnost realizovat seriál Arrow, na kterém měl téměř úplnou tvůrčí svobodu. Společně s Johnsem připravili spin-off s Flashem a začal se rodit provázaný seriálový vesmír, který je dodnes úspěšný a čítá už čtyři různé seriály. Zároveň ale není propojení s širším univerzem podmínkou, a tak seriály jako Gotham, iZombie, Lucifer či chystaní Titans fungují na tzv. Arrowverse nezávisle – každý jednotlivý seriál má tedy přesně takové podmínky, jaké potřebuje. Johns a spol. fungují jako partneři, kteří nabídnou kritickou připomínku, ale nestojí nad tvůrci jako všemocný dráb, který řídí všechno.
Rok po premiéře Arrowa a dva roky po Green Lanternovi dorazil do kin Muž z oceli. Během vývoje Johns protestoval, že scénáři chybí optimismus a humor, které jsou podle něj se Supermanem neodmyslitelně spjaté. Nebyl vyslyšen. Film se dočkal slušných (ne vynikajících) tržeb a jen lehce nadprůměrných recenzí. Mimo jiného bylo filmu vytýkáno, že zrazuje Supermanovu podstatu. Nový šéf Warneru, Kevin Tsujihara, se následně rozhodl na komiksových filmech vystavět budoucnost studia. Muž z oceli se měl stát prvním filmem provázaného univerza, na Comic-Conu (asi měsíc po premiéře Muže z oceli) byl oznámen snímek Batman v Superman a na podzim Warner ohlásil celou plejádu chystaných komiksových filmů (z ambiciózního plánu zůstalo torzo).
