Recenze: Bez dechu

Nathan (Taylor Lautner) je průměrný teenager s průměrnými problémy: Hezká sousedka, špatné zvládání hyperaktivity a rodiče, kteří netolerují pozdní příchody domů. Idylka ale trvá toliko do osudného dne, kdy na stránkách pohřešovaných dětí narazí na fotografii chlapce, který je mu neuvěřitelně podobný. A dokonce má i jeho tričko! Adoptivní rodiče (Jason Issacs z Harryho Pottera a Maria Bello ze třetí Mumie) synáčkovi ani nestačí kápnout božskou, když do Nathanova průměrného předměstkého života vtrhnou ozbrojení zabijáci a jeho staroušky odpraví. Osiřelý mladík se vydává na zběsilý úprk, a aby v tom nebyl tak úplně sám společnost mu dělá ještě zmiňovaná sousedka (vnadná Lily Collins).

Král průměru točí biják

Spojení režiséra Johna Singletona a idolu náctiletých slečen (a mladíků) Taylora Lautnera moc očekávání nevzbudilo. Singletonova filmografie na csfd je prakticky celá v modrém a jediný jeho opravdu zdařilým snímkem jsou Čtyři bratři s Markem Wahlbergem. Taylor má zase ve svém seznamu kromě Stmívání i takové skvosty jako Dobrodružství Žraločáka a Lávovky - Filmu, který Robert Rodriguez nechal napsat své děti. Navzdory "kvalitám" ústřední dvojice je ale Bez dechu překvapivě vcelku neškodný film. Nabubřelá teenagerská záležitost, která bohužel (bohudík?) ani není tak vtipná, aby se vyplatilo na ni vyrazit s přáteli s cílem se slušně pobavit na Lautnerův účet.

Režie je bezradná a v akčních pasážích vám snímání kamery a střih připomene soudobé Seagalovky, kdy je vždycky snímán nejdříve Steven (v tomto případě Taylor), pak čísi ruka  nebo noha a nakonec opět Stevenův obličej. Netuším, jestli režisér nabil dojmu, že víc zoomovaček na Taylora upoutá dostatečnou pozornost, ale filmu je to jedině na škodu. Scénář rozhodně není kdovíjak nosný a tak tohle neumětelství bije přes oči o to víc.

Herci se snažili

Taylor Lautner se ovšem docela snaží. Pevně věřím tomu, že si i většinu akčních pasáží vyzkoušel na vlastní kůži (viz starší video z natáčení) a jeho snaha vymanit se ze stínu „polonahého homodlaka“ je vcelku sympatická. Na druhou stranu, je to pořád Taylor Lautner, mladík, který musí ještě hodně pracovat na tom, aby herecky vyzrál. A není jisté, jestli se tahle jeho snaha nakonec nemine účinkem. Jeho kolegyni Lily Collins prozatím stačí, že se povětšinu času tváří vyděšeně, nebo roztomile.

Vedlejší role jsou ovšem obsazeny docela zajímavě: Alfred Molina se tu objevuje jako agent CIA, co Nathana pronásleduje pro jeho vlastní dobro, Sigurney Weaver coby Nathanova psycholožka a hlavního padoucha si zahrál švédský objev Michael Nyqvist, kterého můžete znát coby Mikaela Blomkvista z původní filmové adaptace Milénia, jehož první část brzy převypráví David Fincher.

Verdikt

Sečteno, podtrženo, Bez dechu je o něco lepší, než takové Jsem číslo čtyři s Alexem Peyttyrem, ale te to pořád na teenagery zaměřená slátanina v přijatelném ragingu PG-13, koncipovaná tak, aby zaujala jak dívky dychtící po troše té romantiky a nebezpečí, tak mladíky vrnící blahem při divokých automobilových honičkách a adrenalinových rvačkách. Občas je film proložen nějakou hláškou, nebo odkazem, který má připomenout, že tvůrci moc dobře vědí, pro koho točí („Zabiju každého z tvých přátel na Facebooku!“) a sem tam nám režisér servíruje rádoby překvapivý, zvrat, který by měl diváka šokovat. Nic víc asi opravdu nečekejte. Bez dechu je zkrátka takový neškodný teenagerovský unisex akčňák, který neobtěžuje, ovšem ani nenadchne a za rok si ho už jen těžko vybavíte.