Recenze - Herkules: Zrození legendy

Recenze - Herkules: Zrození legendy | Fandíme filmu
Herkules roku 2014 je jen jeden. Ten s The Rockem. Zrození legendy je podprůměrná zbytečnost.

Když jsme před nějakým časem začali psát první novinky o Herkulovi s The Rockem v hlavní roli, všimli jsme si, že společnost Millenium (zodpověndá především za nejrůznější akční filmy jako Expendables, Barbar Conan, Pád bílého domu apod.) chystá v Bulharsku svoji lacinou alternativu. Už od začátku snímek působil jako odepsaný a hlavně naprosto zbytečný. Důvěru nepřineslo jméno režiséra, hlavního protagonisty, prvotní propagační materiály ani původní název „Hercules 3D“. Jednotlivé trailery a plakáty vypadaly také příšerně a v zahraničí na film prakticky nikdo nechodí, takže vás určitě nijak nepřekvapí, že ani my nemůžeme Herkula: Zrození legendy doporučit. Nikomu.

Jak už název napovídá, sledujeme origin story proslulého bájného reka, i když by mě tedy opravdu zajímalo, kdo si v Milleniu mohl myslet, že by se podobné nedochůdče mohlo dočkat pokračování. Příběh začíná ve chvíli, kdy si král Amphitryon (Scott Adkins) podrobí další bezbranné území a jeho citlivá manželka Alkména (Roxanne McKee) už nedovede krveprolití dál snášet. Požádá tedy o pomoc bohy a je vyslyšena, když ji ve spaní osouloží před zraky manžela neviditelný Zeus a dá jí syna Herkula, podle proroctví budoucího osvoboditele utiskovaného lidu.

Amphitryon si samozřejmě takovou potupu líbit nenechá a odstrkuje Herkula (Kellan Lutz) jak může. Dědicem trůnu má být jeho vlastní syn, Iphicles (Liam Garrigan), a ve chvíli, kdy se Herkules zamiluje do Iphicleovy nastávající manželky Hebe, pohár přeteče. Amphitryon posílá Herkula do Egypta na jistou smrt, nicméně Herkules předem ztracenou válečnou výpravu přežije, dostává se do otroctví a skrze gladiátorské zápasy bojuje o svoji šanci vrátit se zpátky domů do Řecka, kde chce osvobodit svou milovanou Hebe (Gaia Weiss) a možná se při té příležitosti...ehm...stane hrdinou.

Už samotná zápletka nepůsobí nikterak objevně, což by člověk nijak nevyčítal vydařenému filmu, ale tohle rozhodně není takový případ. To co v předchozích odstavcích může vypadat jako co nejobecnější nastínění děje, které nic neodhaluje, je ve skutečnosti poměrně doslovným popisem téměř celého filmu. Zrození legendy trvá zhruba 90 minut a mimo Herkulova naprosto přímočarého putování zpátky domů, se v něm prakticky ničeho dalšího nedočkáte. Občas se prostřihem podíváme do Řecka, kde Herkulova matka truchlí a jeho otec a bratr dál zuří, občas Herkulovi jeho společník Sotiris (Liam McIntyre) řekne, že se domů také těší, ale to je vážně všechno.

Jinak sledujeme vlastně jen jednotlivé boje, skrze které se Herkules prořezává až do úplného konce. Ale i když se možná se budete divit, tak zrovna akční stránka filmu není úplně marná. Boje jsou poměrně rozmanité a dokud není na plátně příliš mnoho soupeřů, mají relativně působivou choreografii a jsou přehledně nasnímané. Hned v úvodu předvede svoje bojové schopnosti Scott Adkins, jindy bojuje s nepřítelem jednotka dobře vycvičených Řeků sešikovaných pod příkrovem štítů, pak zase sledujeme různé varianty soubojů v gladiátorských arénách. Není to žádná extra třída, ale kouká se na to příjemně. Vyloženě vytknout lze snad jedině nadužívání slow-motion, které se v posledních letech stalo určitým trademarkem antických akčních filmů.

Jakmile má ale bojovat větší množství vojáků naráz, je zle. Největší bitva filmu se odehrává v noci, pár desítek komparsistů se tváří jako tisícihlavá armáda a přesto vládne na bojišti nepřehledný chaos. Jakkoliv strategicky zajímavý plán útoku se nekoná, okolní terén zůstává nevyužit a bojuje se na placce. A aby se komparsistům nemuselo platit příliš mnoho, většinu armády raději pěkně rychle odstraní trikově mdlá Zeus ex machina.

Triky a vizuální stránka jsou potom značně nevydařené obecně. Všude je vidět, jak se filmaři snažili ušetřit, většina digitálních scén (plavba lodi po rozbouřeném moři, letecké záběry antických budov apod.) nepůsobí ani zdánlivě věrohodně a vrcholem všeho jsou bulharské exteriéry. Antické Řecko se natáčelo ve svěže zelených lesích, kde je na první pohled tak dvacet stupňů a hrdinové se v nich přesto prohánějí v lehoučkých sandálcích a tunikách. Asi jako kdybyste chtěli točit Řecko na Šumavě. Ještě o něco rušivěji pak působí rating PG13 (mládeži přístupný film), kvůli kterému není vidět žádná krev ani otevřené rány, i když jsou souboje často velice zuřivé, až animální a jednotlivé údery jsou z plátna „cítit“. Přesluhující režisér Renny Harlin (Smrtonosná Past 2, Cliffhanger a pak už jen řada polozapomenutých zbytečností) jako by pořád točil svou starou tvrdou školu, akorát tentokrát nechal pytlíky s krví ve skladu.

Jak už bylo řečeno, film je krátký a většinu času vyplňuje relativně zábavná akce, takže nezáživný děj a skromná vizuální stránka by se daly odpustit. Stačilo, aby nás strhli hrdinové a z Herkula mohlo být slušné béčko na jedno použití. Jenže ouha. Všechny postavy jsou naprosto ploché, soukají ze sebe ty nejbanálnější myslitelné dialogy a na nějaký vývoj můžete rovnou zapomenout. Hlavní hrdina začne jako dobromyslný optimista, pak je mu nepatrně úzko, ale jakmile se zase sebere, hned se všechno daří. Romance mezi Herkulem a Hebe je bez překvapení a jiskry. 

Určitý náznak práce s charaktery můžeme sledovat snad jedině ve vzájemné lásce a nenávisti krále Amphitryona a jeho neschopného syna Iphiclea, ale opravdu se bavíme jen o náznacích. Nějaké skryté pohnutky, nezřetelné osobnostní rysy nebo dokonce herecké výkony byste ve filmu hledali jen marně. A Kellan Lutz v titulní roli sice svým charismatem i fyzickým projevem minimálně o třídu převyšuje všechny svoje neznáme kolegy, nicméně on to není takový problém, když ho obklopují taková dřeva.

Verdikt

Rutinér Renny Harlin své rutinérství bezezbytku potvrdil. Kdyby Herkula: Zrození legendy natočil někdy v devadesátých letech, bez použití digitálních triků, s hektolitry sytě rudé krve a s nějakým řízkem ala Dolph Lundgren, mohlo se dodnes na film vzpomínat jako na oblíbené béčko časů minulých. Dnes podobný film nemá pro svůj vznik žádnou omluvu. Fanoušky tvrdé akce bezpohlavní digishow bez kapky krve neosloví a pro třináctiletá děcka bude triků v rukávu naopak málo. Kluci dávno vědí, že bůh hromu nepochází z Olympu, ale z Asgardu a holky růžové rty Kellana Lutze preferují v upířím Twilightu. Náročnějším divákům pak budou chybět takové ty věci jako jsou dialogy, děj nebo herecké výkony. Jestli tedy nutně potřebujete antiku, počkejte si na Herkula s The Rockem nebo alespoň na druhou Třístvoku. Zrození legendy nebrat.

PS: Distributor nám film pouštěl 2D, nicméně každou chvíli něco švihalo do plátna, takže třetí rozměr asi patrný bude...tedy až na vyvrcholení filmu, které se celé odehrává ve tmě a s tmavými brýlemi tak nejspíš nebude vidět vůbec nic.

Naše hodnocení
3/10

Související články

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu

© 2011 - 2021 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest