Na film Superman je kladený enormní tlak. Pokud nebude jednoznačným hitem, může to ovlivnit celou další budoucnost komiksových filmů studia DC pod vedením Jamese Gunna. Od Supermana Richarda Donnera se žádnému dalšímu ztvárnění komiksového hrdiny zatím velkým písmem do dějin zapsat nepodařilo. Proč tomu tak je? Potenciální odpověď má Christopher McQuarrie, režisér posledních čtyř dílů Mission: Impossible.
McQuarrie se stavil na rozhovor v podcastu Happy Sad Confused a zmínil se, že v jednu chvíli pracoval na Muži z oceli 2 (Man of Steel 2), snímku, který nikdy nevznikl. Odmítl o projektu prozradit skoro cokoliv bližšího, jen tvrdil, že jeho nápad byl zatraceně dobrý, a že přišel na to, jak v úvodních pěti minutách filmu naprosto jasně předestřít, co Supermana pohání, čeho se nejvíc bojí a proč dělá rozhodnutí, která dělá. Dál držel jazyk za zuby.
Rozpovídal se nicméně o tom, co je obecně potřeba dodržet, abyste mohli natočit dobrý film o Supermanovi. Podstatné podle něj je, že to musí být příběh o naději. Superman musí inspirovat a přinášet radost. A největší překážkou pro Supermana musí být vždy Superman sám. Tohle podle McQuarrieho perfektně chápal Richard Donner, režisér Supermana z roku 1978. Christopher netvrdí, že by všichni měli jen kopírovat Donnera, ale on zkrátka nejlépe dokázal zachytit, co je na Supermanovi nejdůležitější. Další filmy se spíš snažily vytvářet pro Supermana větší a větší překážky, což u postavy s neomezenou silou příliš nefunguje.
Můžete s McQuarriem souhlasit nebo ne, ale že je Superman z roku 1978 dodnes všeobecně chválený a velký vzor pro další superhrdinské filmaře, to je pravda, zatímco další snímky více či méně zapadly nebo byly rozpačitě přijaty. Režisér aktuálně chystaného nového Supermana, James Gunn, témata naděje a optimismu hodně zmiňuje, tak si zřejmě Christopherovu teorii budeme moci ověřit v praxi.
Foto: Superman (2025)
Zdroj: Happy Sad Confused
