Recenze: White House Down

Recenze: White House Down | Fandíme filmu
První útok na Bílý dům jsme viděli na jaře. Jak dopadla odlehčená varianta od Rolanda Emmericha?

Na jaře vyčistil Bílý dům od teroristů Gerard Butler, v létě se o to samé pokouší navoněný svalovec Channing Tatum, a to v nejnovější oslavě explozí a přestřelek Rolanda Emmericha pod názvem White House Down. Ten se sice v poslední době kariérně trochu trápil, zvlášť po komerčně neúspěšném historickém dramatu Anonym, ale White House Down značí jeho návrat zpátky na režisérské výsluní. Po finanční stránce to ani tentokrát není nijak žhavé, ale jinak je tenhle příjemný popcorn definicí toho, co máme na letních blockbusterech rádi. Navíc není ani zdaleka tak blbý, jak by se mohlo podle pro-americké premisy a trailerů zdát.  

White House Down je totiž chytře napsaný film. Ani náhodou není chytrý, ale je chytře napsaný, protože si autor scénáře (James Vanderbilt, mimo jiné i autor Fincherova Zodiaca) plně uvědomuje, s jak šílenou látkou operuje a umí jí vytřískat až na dřeň. Nějaká základní zápletka je vždy potřeba, tady zpočátku sledujeme bývalého vojáka Calea (Tatum), který by chtěl pracovat v Bílém domě jako bodyguard. Teprve s obsazením Bílého domu teroristy ale vyplave na povrch, jak vtipně a sebeparodicky film vzdává hold akčňákům z devadesátých a osmdesátých let. Bílého tílka jak od Johna McClanea už si ti pozornější všimli v traileru, do party ale přibyla ještě vyloženě stereotypní (a zábavná) parta záporáků. Kromě charismatického leadera se vyšvihne i buranský vůdce útočné jednotky (Jason Clarke) a především týmový hacker, který jako by se propadl časovým portálem přímo ze Smrtonosné pasti.

Celý film působí nádherně old-schoolovým dojmem, čemuž pomáhá i neselhávající chemie mezi Calem a prezidentem Sawyerem (Jamie Foxx). Jejich párování chvíli trvá, než se skutečně usadí do správných kolejí, ale když už se to po patnácti minutách spolupráce povede, tak funguje absolutně na jedničku. Channing Tatum hraje po komediální stránce v podstatě tu samou postavu ňoumy jako v 21 Jump Street, ale když efektním zpráskáním několika teroristů ukáže svou fyzickou dominanci, budete mu bezpochyby fandit. Podobný ňouma je i intelektuální prezident Sawyer, čímž vzniká zábavná dynamika mezi oběma postavami, kdy ani jeden z nich přesně neví, co má v podobné situaci dělat, a tak prostě improvizují. Jejich improvizace vrcholí v několika vynikajících akčních scénách, jimž kraluje automobilová honička po zahradách Bílého domů za menší asistence raketometu RPG.

Roland navíc tentokrát režíruje s jistotou. Veškeré akční scény jsou parádně nasnímané, živelné a drancují PG-13 rating co to jde. Náloží krve se sice pochopitelně nedočkáme, ale jednoho krásného „fuck you“ přeci jen ano. Absence drsnějšího násilí ale ve finále není až takový problém. Ne, že by sem tam nebodl detail na (ehm) bodnutí nožem, ale zatímco konkurenční Pád Bílého domu za brutalitu schovával nepovedený střih a trochu kostrbatou režii, u White House Down tohle není vůbec nutné. Veškeré technické kategorie, kromě občas nedopečených digitálních triků, jsou precizní a pomáhají dělat z filmu neodolatelnou akční jízdu.

Menší negativum bych viděl v první třetině filmu, kdy se na krátké časové ose objeví snad všechna klišé vztahu otec-dcera a celé nakopnutí děje působí hodně zvětralým dojmem. Tatík nestihne dceřino vystoupení, dcera je naštvána, tatík se snaží situaci spravit… podobné zákruty už jsme viděli tucetkrát a ani zde nejsou nijak zajímavé. Naštěstí přijde po půl hodině vysvobození v podobě první akční scény a veškeré dějové a dialogové přešlapy jsou rázem zapomenuty.

Verdikt

Ani scénáristický zmar v první třetině nezkazí celkový dojem z White House Down. Roland Emmerich se konečně vzchopil a natočil výborný „buddy“ akčňák s příjemným nadhledem a velkou dávkou sebeparodie. Není sice bez chyb, ale v nařachaných sto třiceti minutách se i sebevětší negativa rozplynou pod parou skvělé akce a fungující ústřední dvojky. Ve snu by mě nenapadlo, že budu preferovat PG-13 Tatuma před eRkovým Butlerem. Emmerich si ale umí obmotat diváky kolem prstu zatraceně příjemným spektáklem, kterému neschází humor ani dostatek akce. V devadesátých letech by se asi jednolo o průměrný akčňák, dnes je White house Down výborné letní osvěžení.

Naše hodnocení
8/10

Související články

Nejnovější videa z našeho youtube kanálu!

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu

© 2011 - 2020 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest