Mladá studentka pražské FAMU Daria Kashcheeva (Darja Kaščejevová), narozená v Tádžikistánu a relativně dlouho žijící v Rusku, získala v loňském roce prestižního studentského Oscara a letos se pokusí uzmout toho "pravého" a nejvíce ceněného zlatého plešouna, neboť byla nominována na Oscara v kategorii nejlepší animovaný krátký film za snímek Dcera (Daughter). Ten vypráví intenzivní niterný příběh o vztahu otce a dcery, respektive příběh ženy, která se u tátova smrtelného lůžka vyrovnává s dávným, dost možná na první pohled nenápadným traumatem z dětství. Tahle životní zkušenost pak měla velký vliv na formování její osobnosti a vztah k lidem kolem ní. Autorka zde využila vzpomínky na vlastní dětství, leč sama říká, že se jedná o univerzální zkušenost, jelikož drtivá většina z nás zažila v dětství moment, v němž jsme se cítili ranění. Při psaní scénáře nejednou čerpala i z psychologické literatury. Má pocit, že vztah k rodičům a obecně zážitky a průběh dětství o člověku hodně vypovídá.
Natočit snímek bylo velmi obtížné a pracné. Kompletně se vším všudy zabraly přípravy a realizace projektu rok a půl. Kashcheeva napsala scénář, chopila se režie, film nasnímala a vyráběla/upravovala loutky. O střih se postaral její manžel, jenž přispěl k výsledku i jako dramaturg. Proces výroby byl evidentně pěkná piplačka. Jedna vteřina filmu rovná se 24 animovaných snímků. Sama autorka to popisuje tak, že animovala loutky a současně pohyb kamery, přičemž pohyb dělala ručně během animování, nikoliv v post-produkci. Celé je to takřka výhradně ručně zpracované. Digitální post-produkce se omezila na korekci barev a efekt jemného rozmazávání obrazu. Na obličeje loutek a polep dřevěných kulis užila Kashcheeva toaletní papír. Celkem použila tři hlavní loutky (táta, malá holčička a dospělá dcera) a několik dalších v karnevalové scéně. Důraz kladla na výraz očí (vše sama přemalovávala), který má dle jejího soudu zásadní vypovídající hodnotu.
Doufejme, že řemeslně náročný snímek na letošních Oscarech uspěje a sympatická autorka si domů odnese prestižní filmové ocenění. Byla by to skvělá reklama pro pražskou FAMU a, vzhledem k tomu, jak se Daria vztahuje k naší zemi, žádoucí propagace České republiky.
