Hobit: Jak se dělaly vizuální efekty

Premiéra Hobita se nezadržitelně blíží a ve vší té záplavě klipů, rozhovorů a prvních recenzí tu máme také něco pro diváky, které zajímá technická stránka věci. Z rozhovoru s Joem Letterim, tedy hlavním vedoucím vizuálních efektů a šéfem Wety, jsme právě pro vás vybrali pár zajímavostí týkajících se Hobitova obrazu.

Jak asi víte, velkou devizou filmu je jeho promítání rychlostí 48 snímků za vteřinu, tedy dvakrát vyšší než na jakou jsme byli zvyklí doteď. Co to ale znamená a bude to vůbec poznat? Právě Letteri se domnívá, že se jedná o generační záležitost a starší lidé odkojení na klasických filmech s tím budou mít možná problémy, zato mladá generace si pravděpodobně různých detailů nevšimne. Kupříkladu jeho 15letá dcera brala Hobita jako každý jiný film. 48fps ale hlavně umožňuje přiblížit se co nejvíce normálnímu lidskému vidění. Uvedu to na příkladu, který v rozhovoru zazněl. Pokud sledujete film ve 2D a vidíte běžící postavu, samotné zaznamenání kamerou a vaše vidění způsobí, že bude lehce rozmazaná. Pokud se však budete na tu samou scénu dívat ve 3D, vaše oko si bude myslet, že sledujte skutečný svět a bude se snažit na tuto postavu zaostřit, bohužel se mu to ale nepodaří, jelikož je vše už zaznamenáno ve zmiňovaném „rozmazaném“ provedení. Hobit vám ale umožní sledovat film realističtěji, a když tedy bude vaše oko ostřit na obraz, lépe se mu to podaří a bude ho vnímat přirozeněji. Se 48 snímky kupodivu nepřichází dvojnásob práce pro tvůrce vizuálních efektů, virtuální kamera se sice musí klíčovat detailněji a ruční práce na postavách je podrobnější, na druhou stranu mají programátoři větší rozptyl na upravování detailů a jak Letteri tvrdí, povětšinou pracují standardně ve 24 snímcích a na drobnosti přepínají na dvojnásobek.

Někoho také možná překvapí, jak je krajina až přílišně okázala, kupodivu ale korektoři do obrazu moc nezasahovali a ponechali ho takový, jaký na Novém Zélandu skutečně je. Hobit se navíc liší od Pána prstenů ve svém celkovém nádechu, takže pro zlověstné scenérie tu ani nebylo místo. Hobit se ale nepyšní pouze revolučním obrazem a zvukem. Během natáčení se využíval i vylepšený systém motion capture, kdy byly vytvořeny dvě scény, z nichž v jedné herci hovořili k tenisovým míčkům představujícím trolly a na druhé stáli právě herci, kteří trolly ztvárňují, Peter Jackson režíroval obě zároveň, zatímco mu technici pouštěli na monitor previzualizaci scény.

Závěrem něco ke Glumovi. S ním se od počátku experimentovalo a animátoři se ho snažili trochu omladit, přidat mu vlasy a zuby, to ale nefungovalo, takže se vrátila stará známa verze, které pouze chybí jizvy na zádech z pozdější doby. Všechny znalosti, které Weta nasbírala za poslední dekádu tak vložila právě do Gluma. Jeho oči mají například více detailů než celá tvář v prstenové trilogii, kůže je jemnější a tenčí, svaly nejsou odbyté, ale animátoři každý biomechanický pohyb předem pečlivě nastudovali, Glum také dostal kompletní kostru a jeho tvář je prý vyvedena do absolutních animátorských extrémů. Pokud kdy někdo lobboval za Oscara pro Andyho Serkise, tak Hobit mu k jeho získání dává zatím nejlepší prostředky.