[REC] & [REC] 2
To nejlepší na závěr! Zcela zaslouženě do výčtu patří první dva díly španělské hororové klasiky [REC]. Režisérské dvojici Jaume Balagueró a Paco Plaza se podařilo vytvořit takřka bezchybný mix napětí, brutality, akce a chytlavého příběhu. Lepší využití found footage prostě nenajdete a nejsem si jist, zda nás v blízké budoucnosti čeká podobný fičák. Příběh reportérky, která se shodou okolností dostane do domu plného krvelačných lidských bestií je v prvé řadě bravurně vygradovaný. Tvůrci postupně přikládají pod kotel a po pohodovém začátku směřujeme k totálnímu šílenství a naprosto ojedinělé scéně s nočním viděním, jež má neopakovatelný náboj. Vpravdě zoufalá a bezradná atmosféra je všudypřítomná, čemuž napomáhá občas trochu epilepticky rozklepaná kamera. Španělé jsou momentálně zcela zaslouženě považováni za evropské krále hororového žánru, protože i pokračování je nesmírně zábavné. (Další díly už byly slabší, ale to těm prvním dvěma ni z jejich kvalit nebere).
Samozřejmě bychom našli více povedených found footage hororů, proto budeme rádi, když se s námi podělíte v diskuzi o vaše divácké zkušenosti. Klidně ke komentáři připíchněte i osobní TOPku.
Vítejte v naší rubrice "staré ale dobré", kde novějším čtenářům připomínáme starší tematické články, které dodnes platí a zpestří vám dobu, ve které se velká většina filmových novinek točí primárně kolem koronaviru a jeho dopadů.
Příspěvek poprvé vyšel v roce 2017. Znovu jej připomínáme v rámci rubriky "staré ale dobré". V ní novějším čtenářům připomínáme starší tematické příspěvky, které jsou zajímavé i dnes.
