V tomhle módu fungoval svět pět let, kdy se všechno razantně měnilo a všichni se v nových podmínkách pomaličku učili žít. A pak je najednou rok 2023, Hulk luskne prsty podruhé a všichni zmizelí se vracejí. Pokud nevěříte na posmrtné životy, je na každý pád lepší být než nebýt a Avengers několika miliardám lidí vlastně zachránili život. To je jednoznačně pozitivní. Z praktického hlediska je však jednorázové přisypání lidí na svět docela katastrofa.
2) Ví Kameny nekonečna, že návrat do reality musí být opatrný?
Ze všeho nejdřív si zaspekulujme nad logistikou samotného vrácení jednotlivých „rozprášených“. Jak přesně to funguje? Skrz jeden z portálů Doctora Strange se nám v Endgame ukazuje, že část hrdinů přichází do bitvy u základny Avengers z Titanu. Znamená to, že se všichni opět zjevili na přesně tom samém místě, kde zmizeli? Pokud skutečně přesně v tom samém, tak Hulkovo druhé lusknutí okamžitě zabije hezkých pár desítek nebo stovek tisíc lidí. Všichni zmizelí, kteří letěli letadlem nebo se nacházeli v dnes již neexistujících budovách náhle „prší z nebe“. A umírají ve velkém. Nemluvě o tom, že mohli zmizet na prázdném prostoru, kde už dnes něco stojí. Skončili někteří "zalití v základech", jak ilegální dělník při stavbě mafiánské vily? Nebo byli "jen" rozpůlení/rozdrcení nedávno postavenou stěnou? To samé platí samozřejmě i pro dopravní prstředky, které byly před pěti lety jinde. A mohou se objevovat "lidé v lidech"? Vyskakují po celé zeměkouli z hrudníků "lidští vetřelci"?
I pokud na tyhle největší rizika Hulk (nebo samotné kameny) nějak myslel a pokusil se jim vyhnout, pořád se resurektovaní jedinci mohou z nenadání objevit uprostřed rušné vozovky. Nebo v místě, kde dřív byl odliv a teď je bičované divokými vlnami. Nebo se ocitli v místnosti, od které v tuhle chvíli nemají klíč a umřou hlady. To samé se jim stane, když zrovna třeba byli na výletě uprostřed divočiny. Tedy - záleží, zda se s nimi znovu objeví i jejich batoh se zásobami - třeba Buckymu šaty a železná ruka zůstaly, ale samopal mu upadl na zem. Pokud se luskalo v různých ročních obdobích, mohou teď znovuobjevení třeba umrznout, protože jsou v kraťasech po kolena ve sněhu a k nejbližšímu obydlí je daleko. V poměrně malých prostorách se znenadání může objevit více lidí, než se tam běžně vejde, a pokud se vyloženě neumačkají, tak v nastalé panice může být někdo ušlapán. A další se pro změnu objeví bez připojení k lékařskému přístroji, na který byli napojeni předtím.
To všechno jsou přitom pouze příklady lidí, kteří by pravděpodobně zemřeli prakticky okamžitě po opětovném lusknutí. Pak jsou tu ti, co by zemřeli na bezprostřední následky. Někteří lidé se mohou rychle zorientovat a zkusit nečekanou přesilu využít ve svůj prospěch (v různých konfliktních oblastech, v situacích s potenciálem k nějakému sebeobohacení – přepadení, rabování…). Někteří mohou poměrně rychle zemřít kvůli chaosu, který musí jednoznačně nastat – například kvůli krátkodobému nedostatku nezbytné lékařské péče, nebo v některých místech na Zemi třeba kvůli nenadálému nedostatku vody (osada mohla být opuštěna, studna se přestala udržovat…). A pak jsou tu malé děti a další lidé (nemocní, hodně staří, silně postižení…), kteří se o sebe nedovedou postarat sami. Před lusknutím byli zasazení do podpůrné sítě, po znovuobjevení se jistě v momentálním chaosu nedostanou do něčí péče úplně všichni – někteří prostě zůstanou napospas a bez pomoci zahynou.
3) Okamžité navýšení populace o miliardy je obrovský problém
Zatím jsme se bavili čistě o okamžitých ztrátách na životech, které do budoucna zvedne další vlna depresí a sebevražd. Jsou tu ale další problémy. Taktéž hodně závažné. V krátkodobém horizontu musí návrat poloviny populace světa způsobit totální kolaps. Jak už bylo řečeno, je pravděpodobné, že během pěti let by se produkce potravy a dalšího životu důležitého zboží snížila na polovinu, aby odpovídala počtu spotřebitelů a počtu výrobních sil. To znamená, že jedním lusknutím (doslova) je třeba nakrmit zhruba dvojnásobek lidí. Pokud to vezmeme čistě z hlediska množství potravin, tak rozvinutý svět by se s tím asi vypořádal – tady zásoby trvanlivého jídla jsou, jen by se do těch zásob zkrátka tvrdě hráblo a několik měsíců / let by bylo z hlediska zásobování hubených, než by výroba opět naběhla ve dvojnásobném rozsahu. Ale rozvojové oblasti, ve kterých je jídlo k dispozici tak říkajíc „z ruky do huby“? Tam by zavládl totální hladomor, než by se svět zmobilizoval dostatečně na to, aby se jídlo rozdistribuovalo.
