Recenze: Mezi vlky

Recenze: Mezi vlky | Fandíme filmu
Liam Neeson bojuje v aljašské pustině se smečkou lítých vlků.

Spousta diváků má Liama Neesona zafixovaného především jako seriózního herce, ale pravda je taková, že vážná dramata střídal s lehčími žánry vždycky. Nikdy to nebyl čistokrevný „pan Schindler“. Na druhou stranu je fakt, že v posledních letech si v oddechových rolích vyloženě libuje. 96 Hodin, Souboj Titánů, A-Team – tak vypadá hitparáda jeho posledních filmů. Thriller Mezi vlky se na první pohled tváří jako další jednoduchá zábava, ale najdeme v něm i pokusy o hlubší sdělení. Což je trochu překvapivé v souvislosti s režisérem filmu Joem Carnahanem, který se doposud soustředil právě na lehčí látky. Jak tahle netradiční kombinace dopadla?

Základní premisa se tváří více než potentně. Z odlehlé aljašské vrtné plošiny odlétá letadlo plné otrlých těžařů, kteří se vrací z pracovního turnusu zpátky do civilizace. Po pár hodinách letu smete stroj z nebe zuřící blizard a stěžejní část filmu může začít. Havárii kromě hlavního hrdiny Ottwaye (Neeson) přežije už jenom sedm dalších těžařů a jejich řady velmi rychle řídnou. Vedle zranění z havárie musí zápolit s hladem, mrazem, nevyzpytatelným počasím, drsnou přírodou a především se smečkou podrážděných vlků, kterým letadlo spadlo přímo do revíru. Pokud chtějí přežít, čeká je krušná cesta napříč zasněženou krajinou, při které musí co chvíli odrážet útoky krvelačných bestií.

 

Styl to má, hloubku nikoliv

Dokud sledujeme bezprostřední souboj skupinky s osudem, je to nesmírně intenzivní podívaná. Mrznoucí muži působí v nehostinné krajině správně zranitelně a s každým krokem je cítit, jak jim v hlubokém sněhu těžknou nohy. Občas si musí něco vyříkat mezi sebou, psychika pracuje, všichni jsou nervózní. Udržet nesourodou skupinku prostomyslných vyděděnců soustředěnou na cíl, dá Ottwayovi dost práce. Do toho přijde soumrak, mlha a vlci, kteří už u letadla předvedli, co umí. Mezi stromy působí o to zlověstněji. K tomu, aby vyvolali napětí, jim stačí tiše vrčet za kopcem nebo svítit očima ve tmě a jakmile skutečně zaútočí, je to ve většině případů fatální. Scény s nimi jsou jak vystřižené z dobrého slasheru (vyvražďovacího hororu). O to větším zadostiučiněním pak je, když se lidem výjimečně podaří vlkům utéct, přechytračit je nebo dokonce udeřit zpátky.

Bohužel, chvíle, kdy těžaři soupeří s vlky, s drsnou přírodou nebo sami mezi sebou, jsou v menšině. Režisér Carnahan se totiž rozhodl, že nenatočí obyčejný horor nebo thriller, ale snažil postavy prohloubit a polidštit a celému filmu dodat jakýsi filosofický podtón. Nefunguje to. Liam Neeson ještě klišoidní frázičky svým charismatem dokáže většinou utáhnout, ale zbytek obsazení na to nemá. Chápu, že když postavy přirostou divákovi k srdci, jejich smrt je o to více zasáhne, ale v případě plytkých řečiček u ohýnku nemůže být o nějakém přirůstání řeč. Těžaři nepůsobí v tu chvíli jako živé postavy, ale jako herci, co čtou scénář. Takže když pak někdo umírá, je celkem jedno, kdo to je, protože jednotlivé postavy jsou ve svých tlustých zimnících a čepicích lehce zaměnitelné. Je to jen maso na porážku. Zamrzí spíš jeho snižující se počet obecně, protože fandíte Liamovi, aby těch nebožáků zachránil co nejvíc.

Nefunguje ani zmiňovaný filosofický podtón. V dialozích je slyšet, že by hrozně moc chtěly vypovídat něco o životě, smrti, přežití či touze žít, ale působí to strašně uměle a vychtěně. Samotný boj s přírodou beze slov toho řekne mnohem víc a upřímněji. A úplný konec filmu je neuvěřitelná rána pod pás a srabácký ústup z pozic, kdy se filmaři potřebovali ze závěru nějak vylhat, aby byl zároveň cool a přitom působil oduševněle. Poselství, které se prostřednictvím násilného konce snaží autoři protlačit, si můžou klidně vetknout za svého pleteného kulicha, od thrilleru čekám něco uspokojivějšího!

 

Verdikt

Kdyby se Carnahan držel svého kopyta a natočil Mezi vlky čistě jako intenzivní thriller (ať už realistický nebo lehce béčkový), ve kterém se skupinka lidí snaží přežít v nerovném boji s vlky a drsnou Aljaškou, dopadl by snímek výborně. Kdykoliv režisér buduje atmosféru, napíná nebo straší, dokáže film vyloženě zarazit do sedačky. O spolehlivém Neesonovi se snad ani není potřeba rozepisovat. Bohužel, místo čistokrevné žánrovky se Carnahan pokusil o jakýsi žánrový mix s hlubokým přesahem a selhal. Dramatický vývoj postav příliš nefuguje, je značně nezajímavý a je ho příliš, na úkor těm opravdu zajímavým věcem. Do kin se tak dostal podivný nevyvážený hybrid, který namlsá svým potenciálem a pak zklame. Škoda.

Naše hodnocení
6/10

Související články

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu | Upravit nastavení soukromí

© 2011 - 2022 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest