Recenze: Válka bohů

Recenze: Válka bohů | Fandíme filmu
Superman Henry Cavill si hraje na Souboj Titánů a Třístovku.

Tarsem Singh, pro někoho nedoceněný vizuální mág, pro jiné nudný fetišista se slabostí pro papundeklovou výpravu, vypráví ambiciózní hrdinský epos. Výsledek je tak někde mezi Snyderovým 300 a sterilním remakem Souboje titánů.

Děj uvádí do pohybu Král Hyperion, který svými uzurpátorskými touhami decimuje bezbranné Řeky. Nevěří v bohy, ale přesto by rád vlastnil bájný luk, který ukoval sám bůh války Áres. Bohové nedělají nic a pouze přihlížejí, i když vědí, že se Hyperion chystá propustit jejich odvěké nepřátele, Titány. Hrdinný rolník Théseus by rád přihlížel také, ale potom co mu Hyperion zabije matku, začne tuhle válku brát velmi osobně. Všechno vykulminuje v epickou bitvu, jejíž výsledek rozhodne o osudu lidí i bohů.

Mýty kam se podíváš

Singha mýty vždy fascinovaly a tak není překvapivé, že svoji Válku bohů složil hned z několika. Rozčilovat se nad tím, že se děj míchá páté přes deváté a v ústředním motivu se od obecně známého mýtu o Theseovi značně odchyluje, ale není vůbec na místě, protože mýty jsou napříč civilizacemi přepisovány a obohacovány odjakživa. Nicméně rozčilovat se nad tím, že film není vypravěčsky zvládnutý, to už na místě je.

Můžeme začít hned u hlavního hrdiny Thésea. Válka bohů má být hrdinský epos. Ale je to hrdinský epos bez hrdiny. Théseus v podání nabušeného Henryho Cavilla je pro vyprávění naprosto zbytečná postava a do hlavní dějové linie nikterak nezasahuje. Diváka po nějaké době začne vytáčet, že si musí klást tuto poněkud otravnou otázku: „Proč na Théseovi všem najedou tak záleží“? Kromě toho, že se párkrát porve a jednou vystřelí z magického luku (ve scéně, která je naprosto totožná s touhle z Klanu létajících dýk) ničemu nijak nepomůže. Jeho závěrečný proslov k oslabené skupince vojáků čekajících na zmasakrování Hyperionovými legiemi tomu už jen nasazuje korunu. Záměr tvůrců byl jasný: V traileru bude vypadat dobře, když bude básnit o nesmrtelnosti, stejně jako to dělal Gerald Buthler v 300. Jenže Válka bohů v žádném případě není dalších 300. Akce nechybí a určité pasáže jsou opravdu dech beroucí, ale bohužel je jich poskrovnu a místy děj prokládají vcelku nesmyslně.

O co méně vás zajímá rek Théseus, o to více si vychutnáte padoucha Mickeyho Rourka, jakožto sadistického dobyvatele Hyperiona. Rourke si svoji roli užívá a nechybí málo, aby mu člověk fandil, protože jeho protivníci jsou zkrátka nemastní neslaní panáčci na šachovnici bohů. Hlavním hráčem by měl být Zeus, v podání Luka Evanse, ale ve skutečnosti, podobně jako Théseus, po většinu filmu nic nedělá (kromě toho, že zabíjí jiné bohy, co se snažili Théseovi pomoct) nebo, navzdory své neochotě zasahovat do života lidí, na sebe bere podobu starce (hraje John Hurt), aby učil nádeníka Thésea o hrdinství, a když ke konci filmu dojde k oné epické bitvě s Titány, velice se diví, že to tak nějak nezvládá. Úloha Freidy Pinto coby věštkyně Phaedry v celé téhle taškařici je pak čistě dekorativní. 

Singh je zkrátka "jiný" režisér

Ač si Sigh možná neví rady s tím jak poskládat dobře vypravěčsky a vizuálně vyvážený film, v určitých aspektech je jeho tvorba ojedinělá. Nepatří mezi režiséry, kteří diváky nechají plavat v hektolitrech CGI krve, ale rád znepokojuje. Už ve své prvotině Cela Singh předvedl, že není potřeba naturalistických výjevů násilí, aby vyvolal u diváka emoce, ale že bohatě stačí naznačit a nechat tak pracovat fantazii. Bohužel, tahle jeho osobitost není ve Válce bohů vidět moc často. Singh by si zřejmě rád pohrál i s realistickým pojetím mýtů, ale je škoda, že namakaný černoch s ostnatým drátem, namísto bájného minotaura, je jen jeden z mála výraznějších nápadů, které se mu do tohohle špektáklu podařilo procpat.

A celé je to samozřejmě trojrozměrné. Jako u většiny nedávno uváděných 3D filmů je ale i zde jediným důkazem toho, že jde o 3D, pouze tíha těch slunečních brýlí co jste nuceni si nasadit. Jediné štěstí je, že se většina scén odehrává za dne, takže je docela slušně vidět co se na plátně děje. Ovšem požadovaný efekt plastičnosti se nedostavuje.

Přes všechny problémy ale nelze Válku bohů zavrhnout, protože o propracovaný scénář Singhovi nikdy moc nešlo. To co vás má šanci připoutat a nepustit je především úchvatná vizuální stylizace. Režisér čerpá inspiraci především z výtvarného umění a k dokonalému efektu mu pomáhají i kostýmní kreace Eiko Ishioky, která oblékla všechny jeho filmy. Pokud jste fascinováni tou poněkud temnou krásou, kterou Singh tak lehce převádí na plátno, překousnete i to, že je Válka bohů vypravěčsky nezvládnutý film.

 

Verditk

Válka bohů není pokračování 300 ani sterilní Souboj titánů. Láska k mytologii Tarsemu Singovi nepomohla k tomu, aby odvyprávěl dobrý příběh. Jediné v čem vizionářský Ind nezklamává je úchvatná výprava a vizuální stylizace. Někdo Singhovi promine krásný film se slabým dějem, ale spoustě diváků to stačit nebude. Je jen na vás jak moc se necháte pohltit obrazy a zapomenete na špatný scénář, ale jedno je jisté: To co předvádí tenhle Ind na filmovém plátně vizuálně, to nikdo jiný neumí a minimálně proto má smysl to s Válkou bohů risknout.

Naše hodnocení
6/10

Související články

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu

© 2011 - 2020 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest