Filmy podle videoher: Druhá část

Filmy podle videoher: Druhá část | Fandíme filmu
Pokračujeme v krasojízdě, kde vám přinášíme další výčet filmů, které byly zfilmované podle slavných videoher.

Máme tu druhé kolo našeho tematického článku. Podařilo se najít v tomto výčtu přece jen záblesky na slušnou filmovou adaptaci?

Silent Hill (2006, 2012)

Městečko Silent Hill se všudy přítomným mlžným oparem není zrovna vhodné místo na romantický výlet, jak jsme se mohli přesvědčit ve videohře i filmovém zpracování. Nervy drásající zážitek s opravdu jedinečnou atmosférou možná není ve filmové verzi tolik hmatatelný jako v herním předobrazu, nicméně se musí nechat, že snímek ctí herní prvky skutečně věrně, a to včetně znepokojivého hudební doprovodu. Vizuální stránka je pak ve své děsivosti svým způsobem krásná. Christophe Gans zkrátka přistoupil k projektu zodpovědně a film dodnes patří k těm podařenějším adaptacím videoher. Ve filmovém Silent Hillu nehledá ztracenou dcerku mužská postava, ale Radha Mitchell, takže je odhalování strašlivých tajemství ponurého městečka ještě o to děsivější. Návrat do Silent Hill jsme podnikli pod režijním dohledem Michaela Bassetta. Působí poměrně laciným dojmem a sklidil veskrze tvrdou kritiku. Trailery zde a zde.

 

Hitman (2007)

Chladnokrevný zabiják v perfektně padnoucím obleku a s kamenným výrazem, který si zachovává určitě i při souloži, se poprvé objevil v roce 2000. O sedm let později se holohlavý nájemný vrah s čárovým kódem na zátylku podíval i na filmové plátno. Agent 47,  s tváří Timothyho Olyphanta, musí odstranit ruského prezidenta, v patách mu však není jen Interpol, ale i jeho zaměstnavatelská Organice, která jej zradila a chce jeho smrt. Francouz Xavier Gens u kormidla mohl vzbuzovat falešnou naději, že by filmová adaptace mohla dopadnout stejně dobře, jako Silent Hill, kterou natočil jeho krajan Christophe Gans. Výsledek byl ale přinejlepším rozpačitý. I když je pravda, daleko větší kritiku než režisér, si vykoledoval scenárista Skip Woods. Trailer zde.

 

Max Payne (2008)

Perfektní střílečka s efektně zpomalenými akčními sekvencemi á la Matrix, zabalená hezky do noirového hávu. To je Max Payne. Výborná hra, nezajímavý film. John Moore, jehož posledním dobrým snímkem byl jeho debut Za nepřátelskou linií, se snad u Paynea řídil dvojnásobně heslem „méně je někdy více“! Jenomže to za žádnou neplatí. Utahaný detektivní děj, kde hlavní hrdina spíš mluví než jedná, nemohlo skousnout opravdu velké množství lidí a těch pár akčních pasáží postrádá kouzlo. Populární bullet-time se dostaví jen zřídka. Mark Wahlberg se chce pomstít vrahům, kteří zabili jeho rodinu a zhruba se přitom drží herní stylizace. A to je prostě málo. Trailer zde.

 

Princ z Persie: Písky času (2010)

Když se ani Maxovi Payneovi nepodařilo zlepšit reputaci filmovým adaptacím slavných videoher, vstoupil na nestabilní půdu producent Jerry Bruckheimer a pokusil se toto prokletí prolomit Princem z Persie. Do adaptace se vrhnul s režisérem Mikem Newellem, herci Jakem Gyllenhaalem, Benem Kingsleym či Gemmou Arterton a s obřím rozpočtem v zádech. Vyšla z toho docela zábavná dobrodružná, leč trochu ukecanější podívaná, která ale bohužel nedokázala předvést nic výjimečného či zapamatovatelného. Příběh sleduje prince Dastana, který získá kouzelnou dýku, jež má moc vracet čas. Musí ji ale bedlivě opatrovat, protože v nesprávných rukách by mohla ohrozit celý svět. Trailer zde.

 

Filmy od Uweho Bolla

Německý režisér Uwe Boll je tak trochu kapitola sama o sobě. V jeho, ehm kinematografii, se to filmy podle her jenom hemží. Prvně přišel v roce 2003, v podobě hororu House of the Dead, který o dva roky ještě dostal druhý (televizní) díl, u něhož Boll už nefiguroval. Trailery zde a zde (dvojka).

Potom přišlo v roce 2005 na řadu Alone in the Dark, kde bojují proti stvůrám Christian Slater a Vicky z Prciček – Tara Reid. Druhý díl v roce 2008 skončil v televizi, opět bez režijního dohledu Bolla. Trailery zde a zde.

BloodRayne je Blade s koz... ňadry - napůl člověk a napůl upír. Její filmovou podobu režisér představil v roce 2005 a do hlavní role dhampira vklouzla Kristanna Loken. BloodRayne se i přes tvrdou kritiku rozrostla do trilogie, ve druhém (2007) a třetím (2010) díle modelku Loken nahradila modelka Natassia Malthe. Kritika byla ještě tvrdší. Trailery 1,2,3.

Rok 2007 přinesl ještě fantasy In the Name of King, "na motivy" hry A Dungeon Siege. Ani Jason Statham v hlavní roli filmu příliš nepomohl, ale i tak se Ve jménu krále, stejně jako BloodRayne, stalo trilogií (2011, 2014). Ve dvojce se objevil Dolph Lundgren. Trailery 1,2,3.

Ve hře Postal se dějí opravdu šílené věci, které si (zejména ve druhém díle) vysloužily velmi ostrou kritiku. Boll v roce 2007 přišel s filmovou rádoby adaptací, kde si utahuje sám ze sebe, z Ameriky a dalších věcí v praštěné akční komedii. Tedy alespoň by to tak mělo být, podle mnohých na filmu není (záměrně) vtipného zhola nic. Koukněte na trailer.

Far Cry je oblíbená FPS střílečka, jejíž první díl si Boll vzal na mušku v roce 2008. Podle některých to dopadlo lépe než většina jeho filmů, ale to přece nemůže stačit. Nebo může? Trailer zde. Co vy na to? Je nějaký film od Uweho Bolla, který vám přijde alespoň trošku snesitelný? 

Jako poslední nás v příštích několika dnech čeká pohled na filmy podle bojových her.

Související články

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu

© 2011 - 2021 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest