Ve věku 86 zemřel herec a mistr bojových umění Chuck Norris. Zemřel doma na Havaji. Ještě 10. března při oslavě narozenin sdílel video, kde s typickým humorem proklamoval: „Nestárnu, jen se posouvám na vyšší úroveň“. Teď tedy odešel na tu nejvyšší. Podle informací TMZ byl do poslední chvíle plný elánu, ještě ve středu cvičil a teprve někdy během středy nebo čtvrtka byl nečekaně převezen do nemocnice a podle oznámení rodiny ve čtvrtek ráno náhle zemřel.
Narodil se jako Carlos Ray Norris roku 1940 v americké Oklahomě, jako syn válečného veterána a ženy v domácnosti, po níž byl částečný Cherokee. Na své dětství Chuck nevzpomínal v dobrém. Otec moc nepracoval, pil, rodina na tom byla finančně špatně, v šestnácti letech se rodiče rozvedli a ve škole Carlos nijak neprospíval. V té době byl silně introvertní.
Po dosažení plnoletosti narukoval k americkému válečnému letectvu, kde vydržel do roku 1962. Během nasazení na základně v Jižní Koreji začal používat přezdívku Chuck a osvojil si bojové umění Tang Soo Do. Právě bojová umění se stala nedílnou součástí celého jeho života. Ovládal Taekwondo, Karate, Jiu-Jitsu či Judo a dokonce vyvinul vlastní systém, který čerpal z řady vlivů a k bojové technice přidával i vlastní životní filosofii. V letech 1964-1974 se věnoval bojovým uměním na sportovní úrovni. Šest let držel v USA karatistický titul ve střední váze, roku 1969 získal světový titul.
Krom sportování se Norris po odchodu z letectva hlásil k policii, ale než se stačilo uvolnit místo, vzal pozici administrativního pracovníka, aby uživil rodinu. Ve volném čase rozvíjel svou sportovní dráhu a otevřel si školu karate. V roce 1964 v bojovém světě definitivně prorazil a začal se mu věnovat naplno. Postupně otevřel celou síť škol karate a docházely k němu i známé osobnosti – namátkou Steve McQueen či Priscilla Presley. Trénovat společně s ním začal také Bruce Lee, s nímž se seznámil během sportovních turnajů.
Roku 1967 poprvé stanul před kamerou, když měl štěk ve snímku The Wrecking Crew (Dům sedmi rozkoší). Jeho kariéru nicméně skutečně nastartoval až snímek Cesta draka (1972), kde ztvárnil oponenta Bruce Lee. První hlavní roli měl ve filmu Bourák (Breaker! Breaker!) z roku 1977, prvním větším filmem, kde měl hlavní roli, se o rok později stal snímek Správní chlapi nosí černou. Zatímco do té doby se bojové filmy do světa šířily z Asie, Správní chlapi pomohli vytvořit první americkou bojovou hvězdu.
Zpočátku měl Norris vedlejší role nebo vystupoval ve filmech, které se musely samy postarat o svou distribuci, avšak počátkem 80. let Hollywood konečně pochopil, že Chuckovy snímky vydělávají slušné peníze a Osmiúhelník (The Octagon) z roku 1980 se stal prvním počinem, který distribuovalo větší studio American Cinema Releasing. Tichou zuřivost (1982) už zveřejnilo velké studio Columbia Pictures.
Zbytek osmdesátek přinesl tři nejlépe hodnocené snímky s Norrisem v hlavní roli: Osamělého vlka McQuadea (1983), Nezvěstného v boji (1984) a Delta Force (1986). V Osamělém vlkovi publikum poprvé Chucka vidělo s jeho typickými vousy a snímek se stal inspirací pro pozdější seriál Walker, Texas Ranger. Z Norrise se v osmdesátých letech postupně začala stávat globální značka. Vydal svou první fitness příručku, inspirovala se jím videohra Chuck Norris Superkicks a hrál sám sebe v animovaném seriálu Chuck Norris: Karate Kommandos, který byl adaptován také jako komiks od Marvelu.
Od devadesátých let už hrál hlavní role hlavně v mizerných filmech. Nějakou větší pozornost či komerční úspěch ještě měly snímky Delta Force 2 (1990), The Hitman (1991) a Mistr Kickboxu (1992). Jinak točil vždycky už jen propadáky, popřípadě snímky určené rovnou pro video nebo televizi.
Právě na malé obrazovce strávil Norris celou dekádu, když v letech 1993-2001 hrál hlavní roli v seriálu Walker, Texas Ranger. V roce 1996 začala také spolupráce se společností Total Gym, pro kterou herec během dekád natočil více než desítku zhruba půlhodinových „teleshoppingových“ videí, kde vysvětluje přednosti známého cvičebního nářadí.
Po přelomu tisíciletí je Norris nejznámější díky sérii vtípků známých jako „fakta o Chucku Norrisovi“. Fóry jsou vystavěné na premise, že je Chuck Norris největší drsňák historie. Typické jsou fórky jako: Chuck Norris nemá sochu, protože žádná žula pro jeho zpodobnění není dostatečně tvrdá. Nebo: Bubáci se bojí kouknout pod postel, jestli tam na ně nečíhá Chuck Norris. Popřípadě: Chuck Norris po narození naložil svoji mámu do auta a odvezl ji z porodnice domů. A na závěr úplně nejklasičtější: Chuck Norris umí dělit i nulou.
Traduje se, že se podobné frky šířily ústně už od osmdesátek, avšak v roce 2005 nabraly na popularitě díky internetovému diskusnímu serveru na stránkách Something Awful, přebírat je začala úspěšná televizní talk show Conana O'Briena a humorista Ian Spector připravil internetový generátor norrisovských vtipů a také fórky sebral do několika knih. Sám Norris si mýtus o nezničitelném Chuckovi docela užíval a třeba ve filmu Expendables 2 je jeho postava prezentovaná s výraznou nadsázkou podobného charakteru.
V posledních desetiletích už Norris hlavně využíval své zbožštělé alter-ego pro vystupování v reklamách nebo v malých cameo roličkách. Vznikly o něm další videohry, psal knížky, ale bohužel také veřejně podporoval postoje v dnešní době spojené především s MAGA hnutím – šířil bludy o Obamově neamerickém původu, vystupoval proti LGBTQ+ právům, podporoval Benjamina Netanyahua i Donalda Trumpa, a to dokonce i ve volbách 2020 a 2024…
Budiž mu země lehká.
Titulní foto: Chuck Norris v seriálu Walker, Texas Ranger
