Recenze: Diana

Recenze: Diana | Fandíme filmu
Životopisný snímek pojednává o posledních dvou letech života princezny z Walesu. Je o co stát?

Životopisné filmy nemají u filmových nadšenců moc dobrou pověst. Většina z nich je dost na jedno brdo a navíc se točí pro masové publikum, takže si filmaři málokdy dovolí s materiálem naložit nějak zajímavě. Povětšinou se nám dostává toliko profesorského sledu scén z radostí a strastí života vykreslované osobnosti. Představitel hlavní role se může prakticky spolehnout, že bude přinejmenším nominován na zlatého plešouna a producenti si mnou ruce, že všichni ti, kteří osobnost viděli ve zprávách, se na ní teď přijdou podívat do kina. S Dianou je to hodně podobné.

Zpočátku se přitom zdá, že se filmaři k princezně z Walesu postavili čelem. Snímek se nesnaží pokrýt celý její život, ale pouze poslední dva roky, po tom, co zažádala o rozvod s Charlesem a potkala údajnou lásku svého života, Hasnata Khana. Na základě úvodní scény se zdá, že filmaři nebudou bát využít sugestivní vypravěčské prostředky (kamera a zvuk si v úvodu nezadají s nejedním hororem) a nechybí suchý britský humor. Jenže ouha. Počáteční hravost se nevysvětlitelně vytratí a zaměření na vztah s Khanem se ukáže být velkou chybou.

Předně je třeba uvést, že je Diana určena pouze těm divákům, kteří o jejím životě znají alespoň ty nejzákladnější fakta. Pokud se na film nedopatřením dostane někdo, kdo o princezně vůbec nic neví, bude z filmu zmatený a bude mu unikat řada zásadních souvislostí. Všechno co se děje mimo princeznin vztah s Khanem, je totiž vykresleno pouze v narážkách. A jak už jsem naznačil výše, považuji to za jeden z hlavních problémů filmu.

Dianu samu o sobě nevnímám jako dvakrát zajímavou osobnost a Naomi Watts ji ve filmu vykresluje jako naivní ženu, která možná neoplývala kdovíjakou inteligencí a nedovedla úplně krotit své vnitřní impulsy, avšak dovedla být nesmírně lidská a právě díky tomu se jí zjevně dařilo využívat svého vlivu k charitativní činnosti. To všechno ve filmu je a asi nikdo nepochybuje o tom, že Watts bude nominovaná přinejmenším na Globus, protože její tvář viditelně zrcadlí veškerou tíhu Dianiných životních zkušeností, které na plátně nikdy nejsou ani zmíněny.

Za podstatně zajímavější než vlastní princezninu osobnost však považuji situace, do kterých se Diana v životě dostala. Rozvrat vztahu pod drobnohledem národa a aristokratických zvyklostí je jiný než rozvrat vztahu běžných lidí. Odebrání dětí matce proto, aby mohly být vychovávány v ta správná lordstva, je trýznivé. Útoky paparazzijských hyen mohou být až děsivé, přesto s novináři Lady Di uzavírala nejrůznější zákulisní dohody. Princezna se v určitém období života pokusila o sebevraždu. To všechno a mnohem víc je ve filmu letmo zmíněno či nepřímo implikováno, avšak nic z toho nedostává prostor.

Místo toho sledujeme poměrně banální love story o ženě, která se zamiluje do muže, který ji jako jediný z mnoha bere jako obyčejnou smrtelnici a ne jako někoho, z koho by mu měla jít brada na zem. Okamžiky naprostého štěstí střídají hádky jak z telenovely, protože britská princezna a „chuďas“ z dalekého orientu přeci nikdy nemohou být spolu šťastní. Hádky a usmiřování neberou konce, Dianin život je naprosto ovládán jejím vztahem a i úplný závěr je možný interpretovat tak, že za její smrt nepřímo může její nenaplněná láska.

To vše je navíc vykresleno bez jakéhokoliv ozvláštnění. Odvážná kamera a humor z úvodu zmizí, střídá je suchá televizní práce a tuctové melodrama. Nechápejte mě špatně, po dramatické stránce se jednotlivým situacím a jejich zřetězení vlastně až tak moc vytknout nedá. Vše je natočeno přehledně a herci jsou znamenití. Naveen Andrews (Sayid z Lostu) je Watts spolehlivým partnerem. Jenže jak už jsem říkal, scénář se z nepochopitelných důvodů soustředí na ty méně zajímavé části Dianina života a pokud pomineme komerční důvody (pro životopis se dobře shání peníze, herci i publiku), tak naprosto nerozumím tomu, proč by někdo chtěl takhle usedlou podívanou točit a komu je vlastně určena

 

Verdikt

Diana dokáže díky dobrému výkonu Naomi Watts princeznu z Walesu vykreslit jako osobnost, avšak co se jednotlivých událostí a protivenství jejího života týče, vybírá z nich záměrně poměrně nezajímavou oblast, ze které se při vší vůli nedá vytěžit příliš výrazný film. Diana je tak další z řady formálně bezproblémových životopisů, který vás sice nemá čím urazit, avšak zároveň nevidím důvod k tomu, proč by měl podobný film vlastně existovat. Wikipedie je podstatně dobrodružnější a zadarmo.

PS: Domová móda, šperky a účesy byly podstatně odpornější, než je film vykresluje ;-)

Naše hodnocení
6/10

Související články

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu

© 2011 - 2020 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest