Akční sci-fi crossover Vetřelci vs. Predátor 2 (Aliens vs. Predator: Requiem) se příliš nepovedl. Režisérská dvojice Colin Strause & Greg Strause nabušený akční koncept zazdila totálně nepřehlednou akcí, úděsným střihem a obludnou prací s mytologií obou hlavních monster. Zůstal nemastný a neslaný marketingový produkt, který degradoval vetřelce na postradatelný dotěrný hmyz a z predátořích lovců učinil prostoduché stroje na zabíjení. Andersonova jednička ještě měla určité kouzlo, i když to také nebyla žádná sláva, eRková dvojka se řadí mezi zbytečné slátaniny, protože dělá ostudu vetřelčí i predátoří rase. Není divu, že filmoví fanoušci se do kin nijak zvlášť nehrnuli a série schytala stopku, nicméně původně se s trojkou počítalo.
Na konci dvojky nám totiž měla být dle originálního nástřelu ukázána domovská planeta vetřelčího druhu, přičemž snímek Aliens Vs. Predator 3 by de facto předcházel událostem Scottova Vetřelce (a částečně je pokřiveně vysvětloval). Rovněž jsme měli na konci dvojky zahlédnout epickou bitevní sekvenci, v níž by se početná predátoří skupina pokoušela nahánět hlavu vetřelčí říše, a jedno zbrusu nové okřídlené monstrum. Už tak pošramocenou mytologii pak chtěli tvůrci ještě více zamotat tím, že by se logo z funkční predátoří zbraně, poskytnuté paní Yutani, objevilo na lidské lodi směřující k vetřelčí planetě. Zbraň sama o sobě by tedy vysvětlovala technologický progres, kterým lidstvo v budoucnu prošlo (cestování vesmírem, kosmické lodě - vše vykresleno v klasické vetřelčí frančíze). Došlo by tak ke zjednodušenému uzavření kruhu, i když by objasnění bylo poněkud laciné a v lecčem by haprovalo. Asi buďme rádi, že studio sérii utnulo.
Zdroj: io9
Foto: 20th Century Fox
