Recenze: Smrt do roku 2020 – Netflix vymítá démonický rok humorem

Recenze: Smrt do roku 2020 – Netflix vymítá démonický rok humorem | Fandíme filmu
Netflix
Všem, kteří věří, že smích léčí a všechno je třeba brát s nadhledem, připravil autor Černého zrcadla tragikomické ohlédnutí za nekonečnou sérií letošních průšvihů.

Pokud nepatříte mezi vyložené optimisty, tak se asi shodneme na tom, že letošek patřil mezi ty slabší ročníky. Je proto docela příhodné, že jej na Netflixu zakončuje čerstvá novinka nazvaná příznačně Death to 2020. Českým divákům je snímek nabízený s kostrbatým překladovým názvem Smrt do roku 2020, nicméně důležitý je obsah. Jak titul napovídá, snímek se ohlíží za „radostmi“ uplynulých dvanácti měsíců.

Film připravil Charlie Brooker zodpovědný za sérii Černé zrcadlo. Ta v jednotlivých epizodách zdvihá ukazováček a varuje nás před tím, kam až bychom se mohli dopracovat, pokud se vyplní některé katastrofické scénáře. Letos nebylo potřeba nic předvídat, černé vyhlídky se naplnily dřív, než si je někdo stačil pořádně představit.

Brooker se tedy rozhodl svoje síly vrhnout poněkud opačným směrem a namísto přdvídání rekapituluje. A namísto strašení chce nabídnout divákům katarzi skrze černý humor. Celý film je koncipovaný jako fiktivní dokument. Vychází ze skutečných událostí a reálných zpravodajských záběrů. Koronavirus, nepokoje v USA, další vývoj Brexitu, požáry v Austrálii… ty nejvýraznější průšvihy loňského roku jsou tady, poskládané za sebe stylem „když se daří, tak se daří“.

„Best of“ černé kroniky zpravodajských relací by možná samo o sobě na zajímavý pořad vydalo, ale je otázka, kdo by jej takhle za čerstva chtěl sledovat. Přeci jen tenhle marasmus pořád ještě prožíváme na vlastní kůži. Death to 2020 k výčtu přidává určitou průběžnost, kdy vidíme, jak se události vršily, někdy ze sebe dokonce vycházely. Už v tom je určitá míra posmívání se na vlastní účet, kdy se znovu potvrzuje, jaký máme jako lidé talent dělat si už tak složitý život ještě těžší.

Zlatý hřeb všemu nicméně dodávají „odborníci“, kteří jednotlivé situace komentují. Tahle část filmu je scenáristický konstrukt a jednotlivé kapacity si zahráli talentovaní komediální herci. Samuel L. Jackson vystupuje jako sarkastický novinář, Hugh Grant jako povýšený historik, Lisa Kudrow jako prolhaná mluvčí Bílého domu, Joe Keery jako youtuber, co nás všechny spací povrchními slogany. A to je jen namátkový výběr, plejáda osobností je ještě podstatně širší.

Důležité je, že jednotlivé figury dovedou pochmurnému zpravodajství dodat místy uštěpačnou, tragickou nebo rovnou černou komiku. Osobnosti s chutí rýpou do konání Donalda Trumpa, ale stejně tak do některých prázdných gest, která nabídli jeho oponenti. Snímek se vehementně snaží podtrhnout, jak vyeskalování řady letošních událostí bylo vlastně přitažené za vlasy a neúměrné situaci. (Zároveň je ale třeba říct, že divákům, kteří netíhnou k liberální části spektra, se po většinu filmu nejspíš otevírá kudla v kapse - světonázor autorů je poměrně zjevný).

Krom komentování situace z odstupu, přináší spoustu humoru i jednotlivé osobnosti glosátorů. Ve všech případech jde o záměrně karikující ztvárnění, kdy je mluvčí v podání Lisy Kudrow schopná popírat, co říkala před deseti vteřinami a Kumail Nanjiani si posteskne, že jeho technologická firma nedokáže lidi na internetu polarizovat dostatečně rychle. Humornou nálož pak korunuje zesměšňování samotného formátu podobných dokumentů, když například chudák virolog (Samson Kayo) neustále musí bojovat s „veselými prostřihy“, které mají udržet diváckou pozornost v momentech, kdy vysvětluje „příliš nudná témata“.

Stylem humoru série je kombinací toho, co nabízejí zpravodajské late night shows (Last Week Tonight with John Oliver), komediální skečové show (Saturday Night Live) nebo v menší míře i převleková „doku-komedie“ (Borat). Zákonitě tak platí, že v součtu je snímek především sledem humoristických nápadů. Některé se podaří proměnit v čiré zlato, jiné tak trochu brousí hranici trapna. Výhoda je v to, že když vám náhodou nějaká situace bude připadat křečovitá, poměrně rychle ji vystřídá jiná, kde se vtip podařilo vyždímat daleko přirozenějším způsobem. Díky zvolenému formátu také tvůrci mohli být extrémně aktuální, takže pokud sledujete světové dění, tak všechny společenské i politické vtipy pochopíte, ještě je nestačil odvát čas. A celé to má i se závěrečnými titulky jen 70 minut, takže se nemusíte bát, že by odlehčená skečová zábava stačila sklouznout k nějaké úmornosti.

Verditk

Nějaký zásadní monument letošnímu roku se vystavět nepodařilo, snímek neodhaluje nic nového ani nenabízí originální pohled na věc. Zároveň ale platí, že smích léčí a jako odlehčená tečka za mizerným rokem je Death to 2020 fajn záležitost. Zvlášť když si vezmete, že je to vlastně nečekaný „bonus“, který nám Netflix na závěr roku přihodil bez větších fanfár ke svojí stávající nabídce.

PS: Pokud se za rokem 2020 chcete ohlédnout trochu vážnějším pohledem, máme pro vás nový podcast, ve kterém se zamýšlíme nad uplynulým rokem ve světě filmu a televize. Ve středu 30. prosince vysíláme od 19:00 živě (můžete se zapojit se svými dotazy a připomínkami), následně je k dispozici záznam.

Naše hodnocení
7/10

Související články

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu

© 2011 - 2021 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest