Recenze: Hořící keř

Recenze: Hořící keř | Fandíme filmu
Třídílnou minisérii o Janu Palachovi z produkce HBO předchází výborná pověst. Jak oslovila nás?

Mimořádný projekt, který v historii české televizní tvorby pravděpodobně nemá obdoby. Přesně tak by se dala popsat třídílná minisérie Hořící keř od věhlasné polské režisérky Agnieszky Holland. Odpovídají nadšené ohlasy, které film od premiéry doprovázejí, skutečnosti? 

Scénář Štěpána Hulíka, který jej napsal jako absolventskou práci na FAMU, vychází ze skutečných událostí, jež jsou jen v některých momentech pro větší přehlednost mírně zjednodušené. Děj začíná sebeupálením Jana Palacha v lednu 1969 a sleduje další osudy jeho rodiny a atmosféru ve společnosti. Hlavní dějovou linkou je pak soudní spor Palachovy rodiny s poslancem Vilémem Novým, jenž jako první veřejně vystoupil s teorií o "studeném ohni", která měla za cíl Palachovu oběť znevážit a zlehčit.

V tomto bodě se scénář mírně odklání od skutečných událostí - k žalobě z nactiutrhání se ve skutečnosti připojilo několik významných osobností jako atlet Emil Zátopek, či spisovatel Pavel Kohout, což Hořící keř zcela opomíjí. Tento fakt však z hlediska psychologického dopadu není na škodu. Snímek si klade otázku, zda a jaký měl čin dvacetiletého studenta historie smysl. Každá ze tří částí je mírně žánrově odlišná - první, popisující události těsně po Palachově činu, se dá označit za thriller. Druhý díl je o poznání komornější, a třetímu dílu vévodí již zmíněný soudní proces. 

Prvním a největším kladem třídílné série je bezesporu vynikající vykreslení tíživé atmosféry nastupující normalizace, která z plátna přímo sálá a diváka zasáhne. K tomu zkušené režisérce pomáhá výtečná a nápaditá kamera Martina Štrby - například záběr na jedoucí tanky v odrazu na předním skle sanitky je doslova pastvou pro oči. Série je v několika momentech protkána dobovými záběry, střídajícími se s černobílým materiálem, pochvalu zaslouží též společnost UPP za vytvoření trikových sekvencí. Výborná je i hudba polského skladatele Antoniho Komasa-Lazarkiewicze, který si zde po většinu času vystačí s jediným hudebním motivem, ten je však o to silnější. Samotnou kapitolu pak tvoří herecké výkony.

Obsazení se tvůrcům vydařilo na výbornou, žádný z herců vyloženě nezklamal, naopak některé výkony se divákům dozajista vryjí do paměti. To se týká zejména role Palachovy matky, kterou civilním způsobem ztvárnila Jaroslava Pokorná. Scéna z prvního dílu, kdy se tato starší žena ve vlaku náhodou dozví o činu svého mladšího syna, je určitě jedním z nejsilnějších momentů celého díla. Za zmínku stojí dále hlavně Igor Bareš, Jan Budař a Ivan Trojan. Překvapivě vyzrálý herecký projev předvádí Vojtěch Kotek v roli vůdce studentského hnutí Ondřeje Trávníčka. Z menších rolí lze pak vyzdvihnout Ivanu Uhlířovou, která výtečně ztvárnila soudkyni Orlovou, rozhodující soudní spor Palachových s Novým. Pro dobové poměry symbolická role je sice malá, ale nabízí velký prostor k zamyšlení. 

Hořící keř pochopitelně není dokonalým dílem, má několik slabších míst, lépe řečeno hlavně dvě. Celková stopáž činí čtyři hodiny, a scénář (byť skvěle napsaný) má několik slabších chvil. Některé dialogy jsou poněkud utahané, a například milostná scéna působí doslova rušivě. Slabší je i obsazení hlavní role, právničky Dagmar Burešové. Po celou dobu sledování jsem se nemohl zbavit dojmu, že producenti chtěli mít v hlavní roli hlavně krásnou tvář, a herecký projev byl až na druhém místě. Táňa Pauhofová na mě zkrátka nepůsobila nejpřesvědčivějším dojmem, což však do určité míry není její chyba. Její postava je ne úplně dobře napsaná, navíc trpí konkurencí slavnějších kolegyň, jako je již zmíněná Jaroslava Pokorná, nebo Taťjana Medvecká v roli Palachovy ošetřující lékařky. Setkání těchto dvou postav u Palachova lůžka mimochodem představuje další silný moment filmu.

 

Verdikt

Třídílná série Hořící keř je projektem, který v historii české televizní tvorby pravděpodobně nemá obdoby. Nesnaží se z této bolestné etapy československých dějin udělat hořkosladký ironický film, jako mnoho jiných, naopak ukazuje historii bez příkras a výtečně vykresluje tíživou dobovou atmosféru, která na diváka spolehlivě dolehne, jen tak ho nepustí, a donutí ho přemýšlet. Snímku mírně škodí dlouhá stopáž, a představitelka hlavní hrdinky mohla být vybrána lépe, ostatní herci jsou však skvělí. Vzhledem k tématu a kvalitě zpracování by si Hořící keř neměl nechat ujít nikdo, zejména mladá generace, která totalitní režim nezažila. 

Naše hodnocení
9/10

Související články

Nejnovější videa z našeho youtube kanálu!

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu

© 2011 - 2019 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest