O tom, že se snímek Hobit u nás představí v několika různých verzích, jsme vás v týdnu informovali. Nyní se podrobněji podíváme na jednu z nich, a to konkrétně na verzi se zvukovým systémem Dolby Atmos. Na začátek si povíme něco málo o tomto novém prostorovém zvuku. Systém Dolby Atmos má přinést divákovi skutečný zážitek v podobě prostorového zvuku. Napomáhat mu má celkem 24 kanálů a soustava až 64 reproduktorů (u nás nabízí kino Premiere Cinemas 39 reproduktorů). Ty jsou umístěny po celém prostoru sálu, některé jsou instalovány i na stropě. Divákovi je slíben mnohem věrohodnější a hlavně prostorový zvuk. Jak je to doopravdy?
Ano, systém Dolby Atmos nám do kina přivádí skutečně prostorový zvuk, se všemi klady a zápory, které z toho plynou. Hned úvodní prolog Hobita celou technologii beze zbytku využívá, a divák tak dostane šanci slyšet zvuk v prostoru. Uvedu příklad. Když se na plátně objeví letící objekt, zvuk přichází - jako v běžném kině - zepředu. Jakmile ale zaletí mimo dosah kamery, můžete ho stále vnímat z postranních reproduktorů. Nadále tedy víte o přítomnosti objektu, i když opustil zobrazovanou scénu. Víte, že nalevo od vás pořád něco lítá, protože to slyšíte. Potom objekt přeletí zase jinam a divák může po celou dobu sluchem sledovat, kam se přesouvá. V tomto ohledu systém Dolby Atmos skutečně napomáhá člověku s větší orientací v prostoru a dodává zážitek navíc.
„Problém“ nastává ve statických situacích, kdy se celý děj odehrává na jednom místě. Běžný rozhovor dvou postav nemůže nijak využít prostorové ozvučení. Všechen zvuk k vám jde zepředu a vy ani nepotřebujete něco vnímat ze stran. Toto omezení tedy dává možnost využívat technologii pouze u pár vybraných filmových žánrů či situací. Drama či komedie, kde většina filmového děje probíhá pouze v popředí před kamerou, nemá možnost nějak aktivně využívat prostorový zvuk (ani to nemá zapotřebí).
Jak tedy hodnotím Hobita s Atmos zvukem? Je to určitě velice zajímavý prvek navíc. Dává divákovi šanci ještě více se vnořit do filmového děje. Režisér však musí již při natáčení přemýšlet, jak natočit určité scény, aby vynikly i prostorově. Například přidávat létající objekty. Nebo objekty, které budou vcházet a zase vycházet z dosahu kamery. Prostorový zvuk se také dá výborně využít ve venkovních scénách, kde sněží či prší. Bude slyšet ze všech stran zvuk dopadajících kapek a představa, že se ocitáte uprostřed deště, je zaručena. Určitě doporučuji si ozvučení Atmos vyzkoušet na vlastní uši. V případě Hobita mohl být využit ještě o malinko lépe, ale Peter Jackson se nejspíš více zaměřil na aspekty 3D obrazu.
PS.: Na promítání Hobita jsem si přizval i dva kamarády. Jeden z nich si na konci filmu postěžoval na přílišnou hlučnost, kterou jen tak tak strpěl. Mě osobně se hlasitost zdála naprosto normální jako v běžných kinech, přesto by si měli případní návštěvníci projekce rozmyslet, zda nejsou citliví na přílišný hluk.
