Podobně laděný projekt by samozřejmě nemohl fungovat bez prvotřídních hereckých výkonů, a i tuto položku Eggersův počin splňuje na výbornou. Zádumčivý a záhadnou minulostí stíhaný mladík v podání Roberta Pattinsona i napůl šílený starý „mořský vlk“ s větrem ošlehanou tváří Willema Dafoa jsou dokonale autentičtí. V průběhu děje navrch několikrát změníte názor na to, kdo z nich je vlastně klaďas a kdo psychopat. Pattinson (který si kvůli filmu nechal narůst knír a na natáčení se prý pravidelně opíjel, aby se lépe vžil do své figury) konečně dostal šanci si zahrát pořádnou charakterní roli. A Willem Dafoe je prostě Willem Dafoe. Jen o něco zarostlejší a šílenější než obvykle.   

Maják pochopitelně není vzhledem ke svému nekonvenčnímu pojetí snímkem pro každého a mnozí jej mohou shledat přestylizovaným nebo nechutným. Lidem, co nemají rádi depresivní klaustrofobické horory bych ho také jistě nedoporučil. Bezpochyby je to ovšem dílo, které nikoho nenechá chladným.             

Verdikt

Vstupuje snad hororový žánr na prahu nového desetiletí do nové zlaté éry? Po vyzdvihovaných snímcích jako Uteč nebo Tiché místo přichází další podařený kousek pro milovníky strašidelných příběhů, byť v poněkud odlišném kabátě. Maják je perfektní hitchcockovský thriller, říznutý těmi nejdivočejšími sny španělských surrealistů, co si vystačí i s minimálním počtem postav a skromným rozpočtem. Spíše než dílo, které každý musí vidět, se jedná o lahůdku pro klubové diváky, již jsem alespoň já spolknul Eggersovi i s navijákem. Jen tak dál, Roberte.