Hollywoodský magazín Variety jako první informoval o smrti Ivana Passera, jednoho z předních představitelů československé nové vlny. Passer zemřel ve čtvrtek 9. ledna v Renu ve státě Nedava, po plicních potížích. Bylo mu 86 let. Jeho smrt médiím potvrdila osoba blízká rodině.
Ivan se narodil 10. července 1933 v Praze do zámožné rodiny. Jako malý se toulal a pytlačil zvěřinu a rodiče si nevěděli rady s jeho výchovou. Na střední školu byl tedy odeslán do internátu v Poděbradech, kde se seznámil se svým velkým životním přítelem, Milošem Formanem. Komunisté školu zrušili jako „hnízdo buržoazní ideologie“ a po tom, co byl Passer pro svůj původ po převratu v roce 1948 považován za nepohodlného, se místo studia protloukal, jako zedník či slévač. Díky zfalšování životopisu se mu nakonec podařilo dostat na obor režie na FAMU, kde se znovu setkal s Formanem. V roce 1957 se přišlo na jeho podvod, ze školy byl vyloučený a nikdy ji nedokončil.
Následně Passer pracoval v první polovině 60. let jako asistent režie několika celovečerních filmů, kde se učil řemeslu a navázal důležité konexe, mimo jiné s Miroslavem Ondříčkem, který se později stal kameramanem jeho i Formanových filmů a v budoucnu byl dvakrát nominovaný na Oscara. Prvním Passerovým režijním počinem byl krátký film Fádní odpoledne (1964), natočený na motivy Bohumila Hrabala. Ten měl původně být součástí antologických Perliček na dně, nakonec byl promítaný samostatně. Jeho prvním celovečerním filmem je Intimní osvětlení z roku 1965, jedno ze základních děl československé nové vlny..
Spolu s Formanem napsal scénář pro povídkový Konkurs (1963) následovala plodná spolupráce, kdy ještě společně Jaroslavem Papouškem a Václavem Šaškem napsali další stěžejní díla československé nové vlny - Lásky jedné plavovlásky (1965) a Hoří, má panenko (1967). Filmy nové vlny slavily mezinárodní úspěch, avšak vznikly pouze díky dočasnému politickému uvolnění v 60. letech. Hoří, má panenko se v roce 1968 dočkalo trvalého zákazu a Passer a Forman se obávali, že s přituhující atmosférou by pro ně situace mohla být ještě horší. V lednu 1969 se rozhodli se emigrovat. Ačkoliv neměli víza, na hranicích s Rakouskem se na ně usmálo štěstí, když se ukázalo, že pohraničník byl Formanovým fanouškem.
Po emigraci do USA Passer přednášel a dál točil filmy. V roce 1971 natočil tragikomedii Zrozen k vítězství o životě fetujícího povaleče z New Yorku, kde se objevil mimo jiných mladý Robert De Niro. V Esu v rukávu z roku 1976 pro změnu spolupracoval s legendárním Omarem Sharifem, v kriminálce o mileneckém páru, který se snaží přijít k penězům sňatkovým podvodem. V Bankéřích z roku 1977 vystupovala další herecká legenda, Michael Caine. Sám Passer ve vzpomínkách na zkušenosti s hollywoodským systémem říká, že práce ve stalinistickém režimu jej připravila na natáčení pod „malými Staliny v Americe“.
Asi nejzásadnějším snímkem Passerovy americké kariéry je Cutterova cesta z roku 1981, noirová kriminálka, ve které mladý Jeff Bridges pomáhá vyšetřovat vraždu. Následovala epizoda série Fearie Tale Theatre s Mickem Jaggerem (1983), snímky Jiný život (1985) s Peter O'Toolem, Strašidelné léto (1988) s Laurou Dern nebo Čtvrtý příběh (1991) s Mimi Rogers a Markem Harmonem.
I po revoluci nadále žil s rodinou ve Spojených státech, protože se nechtěl znovu vykořenit z prostředí, ve kterém už měl pevné vazby a učil na univerzitě. Česko rád navštěvoval a v globálním světě nepovažoval za důležité, kde zrovna žijete. Jeho nejvýraznějším počinem z tohoto období je televizní snímek Stalin s Robertem Duvallem (1992), který získal cenu Emmy a byl nominovaný na Zlatý glóbus. Passerovi se nepodařilo realizovat plánovaný český film o Bratřích Mašínech a obecně málo točil, protože podle svých slov odmítal točit násilné filmy (které mu zřejmě byly převážně nabízeny). Považoval je za nebezpečné a prohlašoval, že násilí viděl dost na vlastní oči za druhé světové války. Jeho posledním snímkem byla spolupráce na kazašském historickém dramatu Nomád z roku 2005. Na sklonku kariéry byl oceněn Českým lvem za celoživotní dílo a Křišťálovým glóbem na festivalu v Karlových Varech.
Čest jeho památce a upřímnou soustrast pozůstalým. V galerii si můžete připomenout Passerovy filmy.
