Netflix se snaží upevňovat svou nezdolnou pozici na poli digitálního obsahu novými přírůstky do své streamovací stáje. Toho se však pokouší docílit neřízenou kvantitou, která mnohdy postrádá na kvalitě. Ačkoli se tam objevují kvanta skvělých seriálů (Stranger Things, After Life či Black Mirror) s exkluzivními filmy je to o poznání horší. Ty opravdu dobré byste každý rok spočítaly na prstech. A tohle nepříjemné pravidlo bohužel podpoří i novinka Point Blank.
Tu režíroval Joe Lynch, který sice režijní řemeslo jakš takš ovládá, ale jeho snímky končí v lepším případě v kategorii s cedulkou "těžký průměr". A nejnovější thriller z jeho zajetých kolejí nijak nevyčnívá. O to víc zamrzí, že ve filmu hrají Anthony Mackie (Falcon z MCU) a Frank Grillo (série Purge), protože oba pánové jsou sympaťáci. Netflixovská produkce jim však podkopává nohy a nedává jim dostatek prostoru k vyniknutí.
Point Blank se možná až příliš snaží přiblížit originálu z roku 1967. Základní příběhový nástřel, kdy ošetřovatel (Mackie) musí z nemocnice dostat postřeleného kriminálníka (Grillo), aby zachránil svou unesenou manželku (která je pro jistotu těhotná, aby se to trochu zdramatizovalo), je totožný a i počáteční odvíjení příběhu více méně kopíruje několik scén z originálu. Tvůrci však měli možnost vydat se trošku jiným směrem a využít potenciální chemie mezi oběma protagonisty, kdy Mackie představuje rozumného a inteligentního zdravotníka, zatímco Grillo je cholerik a hrubián. Dokážu si představit, že jejich vzájemné popichování by dokázalo vytvořit celou řadu zábavných momentů, jenže těchto scének je tak málo, že se v té studni rádoby vážných rozhodnutí a drsňáckých proslovů o ničem, úplně ztratí. A to se raději ani nezmiňuju o nudné záporačce, jejíž postavu snad vytrhli ze sbírky největších charakterních klišé všech dob.
Thriller Point Blank se v upoutávkách tvářil jako hašteřivá akce se sympatickou ústřední dvojicí a zádlo se, že bychom se mohli dočkat našlapané akce okořeněné humorem. Finální dílo je však o poznání vážnější, chybí mu nadhled a nefunguje ani chemie mezi Grillem a Mackiem, která vyprchá stejně rychle jako zájem sledovat každou další minutu tohoto filmu. To nejlepší bylo použito v upoutávkách a na film nezbyl již téměř žádný materiál, který by stál za divákovu pozornost, Slibovaná akce je seškrtána na nutné minimum a co hůř, i to málo není nikterak oslnivé.
Filmu se dají přičíst body za "obyčejné" hrdiny, kteří nejsou nezdolní, často se ocitají v prekérních situacích, ze kterých je dostane náhoda, pohotová reakce či důvtip. Nemáme zde tedy nesmrtelného bojovníka, který si skrze hordy nepřátel kostí cestu za vítězstvím a zanechává za sebou hektolitry krve a tuny mrtvého masa. Jenže přehnaná strojená vážnost, klišé, téměř nulová nadsázka a ošizená akce škodí filmu tolik, že si klidně "uvěřitelného" hrdinu mohl odpustit a raději nabídnout připitomělou zábavu.
Na závěr snad jen dodám, že Point Blank nabízí pár celkem nápaditých hrátek s kamerou a obecně po řemeslné stránce je zpracovaný tak, že mu nejde nic moc vytknout.
Verdikt
Netflix si bohužel nadále drží svůj průměrný filmový standard, kdy vyloženě neuráží, ale zázraky také nepřináší. Atmosfericky je Point Blank až příliš vážný aniž by to dokázal podložit výjimečným příběhem nebo nezapomenutelnými dramatickými výkony. Aby to byla nadstandardní zábava, tak je to zase málo napínavé, akční či vtipné. Kromě několika výraznějších hrátek s kamerou nemá co zůstat v paměti nebo alespoň potěšit. Jako nouzová záloha na deštivý letní večer klidně, pokud máte rádi kriminálky nebo někoho z herecké dvojky, ale že by bylo kvůli takovýmhle filmům třeba zanevřít na návštěvy kina, tak to v žádném případě.
