Damien Chazelle po Whiplashi a La La Landu potvrzuje, že předchozí dva snímky nebyly žádná náhoda, a že v něm skutečně něco dřímá. Jeho novinka se opět soustředí na zaťatého hrdinu, který se nezastaví před ničím, aby dosáhl svého cíle. V tomhle případě se ze světa hudby přesouváme do časů prvních letů do vesmíru, což může být pro mnohé ještě atraktivnější. Snímek dokáže perfektně ukázat, jak složité je překonat gravitaci a drát se někam, kam nepatříme, zákonům fyziky a lidské anatomie navzdory.

Jednotlivé kroky předcházející dobytí měsíce jsou opravdu ohromující a každá dílčí mise je napínavá jak kšandy, i když všichni už z hodin dějepisu víme, že člověk na Měsíci nakonec přistál. Do toho se pak připlétá lidské drama, kdy vidíme, jaký musel být Armstrong člověk, aby zvládal to, co zvládal a jakou daň si jeho práce vybírala na něm a jeho rodině. Ryan Gosling podává tradičně skvělý minimalistický výkon, a i když by snímek možná mohl být kratší, dohromady jde rozhodně o fenomenální vykreslení důležitého milníku lidských dějin.

Další dojmy jsou v přiloženém videu:

Před padesáti lety se půl miliardy lidí mačkalo u televizí, aby v přímém přenosu sledovali přistání posádky Apolla 11 na Měsíci. Krátce nato pronesl astronaut Neil Armstrong slavnou větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ a počin, který se stal možná nejodvážnější výpravou od plavby Kryštofa Kolumba, byl tímto úspěšně završen. Stejně fascinující ale byla éra, která tomuto letu předcházela, a životní příběh člověka, jenž dostal to privilegium udělat na Měsíci první „lidský“ krok. Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong (Ryan Gosling) není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy (Claire Foy) a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí.