Do kin dorazila nová česká komedie. Název Bajkeři jako by chtěl odkazovat k Rafťákům a Snowboarďákům, dvěma teenagerským komediím z první dekády třetího tisíciletí, které také míchaly sport, sprosté vtipy a balení holek. Oba starší snímky Karla Janáka možná nebyly nějaké světoborné, ale pobavily a některé situace z nich zlidověly. To u Bajkerů asi nehrozí.
V momentě, kdy vzniká tenhle text, jsou Bajkeři na CSFD v černých číslech. Mě osobně až tak neurážely, ale to neznamená, že by bylo nějak výrazně co chválit. Zápletka o partě kluků, kteří nedobrovolně vyrazí do přírody, aby neseděli pořád u počítače, a nějakým omylem u toho začnou balit holky, není jako výchozí bod pro humorné situace marná, ale sama o sobě rozhodně neoslní. Marní mi nepřišli ani jednotliví představitelé. Dokud Adam Mišík, Jan Komínek a Vojtěch Machuta jen tak zevlují, působí na první pohled jako docela sympatická partička, navíc je mimo civilizaci vede tradičně spolehlivá Hana Vagnerová. Potíže nastanou ve chvíli, kdy postavy mají mít nějakou motivaci, nějaký vývoj, něco mají říkat nebo se nedej bože k něčemu dobrat.
Téma kluků, kteří jsou na své elektronice závislí, má potenciál. S tím se ale nijak výrazně nepracuje a ve většině případů si Bajkeři vystačí s mudrováním někde na úrovni rodiče, který se snaží vyhnat dítě od počítače, aniž by k tomu měl nějaké pádné argumenty. Krom toho, že by kluci musejí vyrazit ven, se mají taky pokusit balit holky. Nikde není řečeno proč, dospělákům, kteří je k cyklistice tlačí, to jednoduše přijde jako dobrý nápad. Ze snažení asociálních introvertů tu a tam vyplyne vtipná situace, často ale kluci působí jako totální marťani, a pokud pomineme to, že jsou to vesměs konvenční fešáci, není vůbec pochopitelné, proč by se o ně holky měly zajímat. Holky pak bohužel fungují jen jako hezké křoví, v jejich případech už o nějakých osobnostech nejde mluvit vůbec.
Struktura děje také není příliš propracovaná. Jednotlivé situace se skládají za sebe dost nesouvisle. Občas postavy vědí věci, které by vědět neměly, nebo se film minimálně neobtěžuje vyjasnit, jak ke svým závěrům došly. Na hlavní děj je navíc nalepena spousta vedlejších dějových linek, které s tou hlavní příliš nesouvisejí. Doma ve městě se otcové kluků scházejí vlastně jen proto, aby se dalo dělat víc vtipů a v závěru šlo vyvolat umělé drama. Linka s majitelkou kempu je ve filmu zřejmě jen proto, aby bylo kam plácnout product placement a linka s opilým kombajnistou asi má být vtipná nebo jen prostě chtěl mít režisér Martin Kopp roli pro Jakuba Štáfka, se kterým točil seriál Vyšehrad. Nebo bylo potřeba nějak nafouknout jinak dost holou hlavní linku.
OK. To máme pitomý děj, celkem pitomé postavy, ale to přece nevadí, protože fóry jsou boží, že jo? Jenže nejsou. Sem tam jsem se zasmál – občas tam, kde jsem měl, občas tam, kde jsem neměl. Nijak výrazný humor ale film nemá. Poctivé vtipy spíš chybí a snímek zároveň není dost velký bizár na to, aby byl legrační z toho důvodu. Přitom se o to snad i snaží, protože tolik líné komedie na jednom místě, to se jen tak nevidí. Postavy jsou k sobě prakticky permanentně nepříjemné, šovinistické, homofobní a rasistické frky jsou na denním pořádku. To, že Pavel Nečas a Tomáš Matonoha hrají přeborníky v sexuálním obtěžování, je podáváno jako něco roztomilého, a že si to nechá postava Hanky Vagnerové líbit, má zřejmě řešit poznámka o tom, že je submisivní, která jednomu ze slizounů vypadne z pusy.
Verdikt
Přes nízkou úroveň na mě celkem sálala letní pohoda, pro filmy o dospívání mám slabost, a i když jsou Bajkeři skutečně podprůměrní, celkem utekli, tu a tam jsem se pousmál a říkal si, jak by to celé asi dopadlo, kdyby se sympatický herecký kolektiv vydal na nějaké úplně jiné dobrodružství.
