Léto pro každého znamená něco maličko jiného. Pro školáky jsou to především hlavní školní prázdniny, podle kalendáře léto trvá od půlky června do půlky září. A letní blockbusterová sezona v Hollywoodu také chápe léto úplně jinak. Začíná rok od roku dříve. Kdysi to bylo v červnu, pak v květnu, teď už se studia perou i o dubnové termíny. A konec letní sezony jakoby nastal už spolu s posledním víkendem v červenci.
V srpnu studia nasazují obvykle filmy, kterým příliš nevěří a diváci do kina chodí výrazně méně. Snad proto, že už jsou z přívalu velkofilmů unavení a pomalu sbírají síly na podzim, kdy se do kin dostává to nejlepší z letních festivalů a oscaroví adepti. Ještě než se ale do podzimního mumraje ponoříme naplno, pojďme naposled zavzpomínat na pět nejlepších letních pecek letošního roku. Tohle je náš výběr, vy v komentářích určitě dejte vědět, které popcornové oddechovky jste si letos v létě nejvíc užili vy.
5. Špión
Každý rok se mezi akční fláky vetře taky nějaká neslušná komedie a letos v tomhle ohledu nejvíc bodoval Špión. Melissa McCarthy po několika ukřičených filmech našla ideální polohu, kdy je nejdřív ušlápnutá a posléze se rozzlobí a je na všechny okolo labužnicky zlá. McCarthy navíc hraje asi nejnormálnější postavu v celém filmu, tudíž dává všem okolo prostor přehánět. Takže zatímco Melissa baví jako nezkušená agentka v poli, Jude Law si může hrát na toho nejbondovatějšího Bonda pod sluncem, Rose Byrne je za dokonale přezíravou mrchu a Jason Statham se zarputilým výrazem vypráví historky o tom, jak si jednou utrhl vlastní ruku a tou druhou si jí přišil. Nechybí násilí, sprosté vtipy i totální úlety, jako jsou hejna netopýrů v hlavním štábu CIA. Jedna z nejlepších komedií letošního roku? Tak to každopádně!
4. V hlavě
Pixar se vrátil na vrchol se vší grácií. Výprava mezi antropomorfizované emoce v hlavě jedné holčičky hýří nápady, takže jsme se mohli na každém kroku kochat tím, jak originálně se dají znázornit naše vlastní myšlenkové pochody. Obživlé emoce jsou nesmírně roztomilí tvorečkové, se kterými se čas tráví stejně příjemně, jako s holčičkou, které roztržité emoce dělají v hlavě ze života zmatek. Pixar se opět vytáhnul s parádní animací, kromě gejzíru zábavných nápadů a nejrůznějších vtípků došlo taky na řádně napínavé dobrodružství. Sympatické je i to, že se nerozhoduje o osudu celého světa, ale pouze o tom, jestli jedna mladá slečna najde během životních změn opět emocionální balanc. A samozřejmě, že když emoce, tak nejen na plátně. Snad žádný jiný film letos nebyl tak slzopudný, tak jako právě V hlavě.
3. Avengers: Age of Ultron
Zdálo se to jako nesplnitelný úkol. Navázat vypravěčskou kvalitou na výtečné Avenger a dějem a vývojem postav na téměř desítku dalších filmů, které „Věku Ultrona“ předcházely. Možná by se tu a tam daly utáhnout šrouby, přesto se Joss Whedon s výzvou popral se ctí. V obrovské záplavě postav mají všichni svůj prostor, film perfektně pracuje se zkratkou a každou scénou se snaží nejen ukázat něco stylového nebo pobavit, ale také posunout děj či postavy o krok kupředu. Ultron podstatným krokem nahoru oproti většině marvelovských padouchů, nové postavy jsou vítaným zpestřením a komiksový fanda si musí užívat vrstevnaté propojování všeho se vším, odkazy do minulosti i budoucnosti. Nechybí ikonické momenty, akce rozumným způsobem zmohutněla a ve sjednocených Avengers pořád tluče to pravé hrdinské srdce, kvůli kterému na soudobé mýty (superhrdinské filmy) koukáme především.
2. Mission: Impossible – Národ grázlů
Nabízí pátá Nesplnitelná mise něco skutečně výjimečného, jedinečného nebo inovativního? Vlastně ani ne. Je jen dokonalým ztělesněním toho, jak by měl vypadat perfektně dotažený, moderní letní film, který nám má v kinech dopřát naši pravidelnou dávku adrenalinu. Charaktery hrdinů už si za několik společně strávených filmů stačily perfektně sednout a tým šlape jako hodinky. A to jak z hlediska akční spolupráce, tak i v rámci vzájemného špičkování a přátelské sounáležitosti. Akce je na vynikající úrovni a jedna dech beroucí scéna střídá druhou. Vrcholy jsou balet v lanoví vídeňské opery a intenzivní honička na motorkách, při které trnete, že se každou chvíli musíte spolu s hrdiny rozsekat na miliony kousků. Děj má hlavu a patu a nemáte pocit, že z vás filmaři dělají blbce, jak je občas u letních oddechovek zvykem. A třešničkou na dortu je Rebecca Ferguson, která je vynikající posilou, silnou a výraznou ženskou osobností a také postavou, která dokáže zdárně konkurovat samotnému agentovi Huntovi.
1. Mad Max: Zběsilá cesta
Nejen že je nový Šílený Max nejlepším letošním letním velkofilmem, on je obecně jedním z nejlepších filmů poslední doby. Je naprosto fascinující, jak sedmdesátiletý režisér George Miller strká do kapsy o půlku mladší kolegy a ukazuje jim, jak má vypadat moderní akce. Filmaři pomoc digitálních efektů v maximální možné míře kombinovali s dřinou živých kaskadérů a ve filmu je to strašně znát. Intenzivní fyzické výkony ale nejsou všechno. Ony jsou také výborně nasnímané a ďábelsky sestříhané, často do rytmu fantastické rockové opery od Junkiho XL, který šílenou vizi z apokalyptické pustiny nazvučil. O násilném životě v poušti se toho mnoho nenamluví, jenže Miller vypráví především obrazem. Z toho, jak se postavy chovají, se o fungování světa dozvíte mnohem víc, než z hodiny voiceoverových keců. To samé platí i pro postavy a děj filmu. Nikdo nemá důvod ke zdlouhavému řečnění a cesta přes poušť je zdánlivě přímočará. Avšak ďábel je opět v detailech a i tady platí, že několika málo hereckých výrazů a dobře zvolených úhlů kamery si odneseme mnohem víc než z jiných filmů, které prázdně tlachají od začátku do konce. A už jsem zmiňoval, že je Zběsilá cesta vizuálně úchvatná?
