Romantické filmy ve své podstatě krmí svoje diváky zkreslenými iluzemi o dokonalé lásce, ke které se stačí prokousat přes pár kotrmelců a pak už je všechno až nadosmrti báječné a skvělé. Vlastně jde o takové soudobé pohádky. Zažitý model jsme viděli už nesčetněkrát a pokud nová romance nechce zapadnout, musí nabídnout něco navíc. Smysl pro humor, hořké pravdy, hrátky s pravidly žánru...zkrátka cokoliv, co by tisíckrát omletý vzorec nějak ozvláštnilo. Snímku S láskou, Rosie, se nic nového přinést nepodařilo.
Režisér Christian Ditter zfilmoval románovou předlohu populární autorky Cecilie Ahern, která si pro nás připravila známou variaci na téma „kamarád s kamarádkou se tajně milují, ale nikdy to nedají dohromady“. Rosie (Lily Collins) a Alex (Sam Claflin) spolu běžně polehávají v posteli či tančí, jiskří to mezi nimi jako blázen, ale nic erotického nebo romantického se mezi nimi nikdy nestalo, protože jsou přece kamarádi. Když to už už vypadá, že by konečně všechno mohlo šťastně dopadnout, jde si Alex na plese zatančit na chvíli s jinou a happy end se o mnoho let odsouvá. Rosie nechtěně otěhotní s bezvýznamným spolužákem, Alex odjíždí z Británie, aby studoval v Bostonu a oba se vídají pouze jednou za čas. Přesto samozřejmě máme věřit tomu, že po celá ta léta ti dva vlastně nemyslí pomalu na nic jiného než na to, jak se jednou konečně dají dohromady.
Dobře, jsme v naivní romantické komedii, podobnou premisu divák jednoduše musí překousnout. U premisy to překousávání ale ani zdaleka nekončí. Nejhorší na celém filmu je, že se strašně vleče. Hrdinové to asi stokrát málem dají znovu dohromady, ale na poslední chvíli samozřejmě musí pokaždé přijít nějaký zádrhel, který zvonec a konec o pár desítek minut opět odloží. Jednou randí s někým jiným Rosie, podruhé Alex, jednou řekne něco ošklivého ten, podruhé onen a tak pořád dokola, dokud se všechny představitelné (a předvídatelné) peripetie nevyčerpají.
Co dál? Klasicky jsou všichni ostatní partneři obou hrdinů naprosto neadekvátní. Nikdy nejsme na vážkách, zda by se náhodou dvojice na svou zidealizovanou lásku neměla vykašlat a neměla zůstat s někým, s kým budují realistický vztah. Ne ne, pokaždé je dočasný partner buď vyloženě zlomyslný, úplně k ničemu nebo alespoň trouba, který divákům nebude nijak chybět. Obecně pak filmu chybí jakékoli hrany. Rodiče Rosie její těhotenství dokonale chápou, dcerka je také ve většině situací mámě inteligentní podporou (bouří se jen tehdy, když to má být legrační), a i když kvůli těhotenství hrdinka nikdy nedostudovala, stejně si nakonec splní všechny sny. Skutečně vydařených vtipů je málo a pořádné dojetí se ani při ždímání všech šablonek také nedostavilo.
Co Rosie pomáhá? Především perfektní obsazení. Lily Collins a Sam Claflin jsou oba charismatičtí, a obzvlášť když spolu vyrazí spontánně propařit noc, je chemie mezi nimi nepopiratelná. Vedlejší postavičky uřvaných přítelkyň, rázných kamarádek a hodných tatínků jejich svět příjemně doplňují a dohromady je S láskou, Rosie velká bublina dobré nálady, která je napjatá k prasknutí, ale zcela nepochopitelně se nikdy úplně neroztrhne. Do zlatého fondu romancí Rosie nikdy patřit nebude, ale pokud chcete nějakou neurážející kulisu k večeru s lepší polovičkou, účel splní.
