Hunger Games 2 mají našlápnuto k výšinám

menelvagor: No, chce to trošku imaginace (kterou jsi očividně nezapojil), neboť Katniss samozřejmě neví všechno, co víme my (co ukazuje film - to už tak bývá a je třeba si to uvědomit - v knize je to "cítit" lépe, ale tu jsi nečetl, takže tvoje hodnocení v tomto případě postrádá smysl). Naopak to ty interpretuješ dění příliš jednoduše. Když K. cestuje po svém vítězství skrze Panem, tak přirozeně vidí podporu, ale absolutně si nemůže být jistá, zda je možné narušit nějak systém zevnitř (pokud by k tomu nedošlo, tak by přirozeně v aréně zemřela) a ohledně hnutí odporu neví zcela záměrně skoro nic (náznak typu "pamatuj, kdo je nepřítel", by tě určitě v aréně smrti, která pro tebe už v minulosti znamenala obrovskou psychickou zátěž, přesvědčil, že jsou všichni tvoji kámoši, viď?). Navíc ostatní jí po krku jdou, tudíž opět trošku narušení tvojí teorie "samozřejmosti" a "průhlednosti". A vůbec nebereš v potaz její motivaci, její životní zkušenost (odkud pochází, čím si prošla, kdo proti ní stojí) a její rozpoložení před vstupem do arény. Na Pulitzera to není, ale tenhle label je prostě z mého pohledu mimo. Bez urážky. Je vidět, že je snadné něco nazvat hloupým, ale občas těžké podpořit to nějakým nehloupým argumentem. Nicméně to rád proberu podrobněji, no problemo. Odlišný názor (o něco opřený) si rád poslechnu, ostatně nikde není psáno, že to nutně musíme vidět stejně. Líbit se ti postava přirozeně nemusí, ale nazvat něco "úplně vypatlaným", to už chce mít v rukávu arzenál argumentů. Důvod? Protože tím vlastně tvrdíš, že my ostatní jsme tupci, když jsme to nezaznamenali (a ono je to přece tak zjevné a zřejmé).