V zámoří nebo na Slovensku se Elysium už promítá (67% na Rotten Tomatoes) a české recenze už jsou také za rohem, avšak než si budete moci přečíst tu naši, máme pro vás Brousitchův rozbor scénáře, který před časem unikl na internet.
Děj snímku Elysium se odehrává v roce 2154 a fikční svět je zde rozdělen vlastně na světy dva. Bohatí lidé žijí na orbitální stanici Elysium, z povrchu naší planety viditelné ještě lépe než Měsíc, a zbytek populace strádá právě na Zemi. Z traileru můžete vidět, že je Elysium mixem takového prstence ze hry Halo a Citadely ze hry Mass Effect. Stanice ale není jen na pohled pěkným letoviskem, jsou v ní taktéž soustředěny nejmodernější vynálezy lidské populace. Občanům okolo těla vyskakují holografické reklamy na Hugo Bosse nebo Amazon, jsou chráněni prvotřídními roboty a ještě mají tu možnost vlézt si do pěkného „solárka“, které vám k příjemnému opálení rovnou přihodí lékařské vyšetření a celkové omlazení. Není pak divu, že někteří obyvatelé zde žijí už přes sto let, i když byste jim řekli, alespoň podle vzhledu, maximálně čtyřicítku.
Stanice je ovládána zastupitelstvem politiků a chráněna bezpečnostním systémem, který tvrdou rukou řídí tajemnice Rhodesová (Jodie Foster). A že má práce nad hlavu, každý den jí totiž na některém z pozemků přistane modul s chromými a nemocnými imigranty, kteří potřebují výše zmíněnou automatickou ozdravovnu více než je pro prevenci. V tom jim mají zabraňovat speciální agenti ukrývající se na Zemi, kteří v případě, že se Rhodesová potřebuje modulu zbavit trochu rychleji, loď prostě sestřelí raketometem ze Země. Nutno však říci, že se takový přístup nemůže setkat v Elysiu, kde se každý dozví z počítače vše, s kladnou odezvou, takže jsou právě agenti, jakým je například Kruger (Sharlto Copley), nuceni pohybovat se na hraně tamních zákonů. To jim ale moc nevadí, protože jsou většinou pomatení, brutální, mají hypermoderní vojenské vybavení… a katany.
Když se pak přesuneme na planetu Zemi, ani se už nedivíme, že se zde téměř každý snaží legální, ale hlavně ilegální cestou na Elysium dostat. Max Da Costa (Matt Damon) je sirotek, který má za sebou bouřlivé mládí. Současná podmínka, jejíž porušení by mu zajistilo 10 až 20 let ve vězení, ho však donutila pokusit se žít alespoň trochu spořádaný život. Každý týden se tak zastaví na stanici, kde se ohlásí místním zastaralým policejním robotům a jinak pokračuje ve vydělávání si na živobytí jako strojník v losangeleské továrně, kterou řídí muž jménem John Carlyle (William Fichtner), strůjce Elysia. Bohužel je Maxova minulost pořádné břemeno, které je obtížné nést a ještě si udržovat svoji cennou práci, takže když dojde ve fabrice k potížím s linkovou výrobou, musí Max zariskovat, a to bohužel nekončí dobře. Náš hrdina tak zůstává ozářen radiací a zbývá mu několik dní do konce života. Jaká jediná naděje na záchranu života mu tedy nezbývá, než se pokusit dostat do Elysia a vyléčit se tam.
Jízdenkou by mohl být Spider, bývalý Maxův zaměstnavatel a člen gangu. Ten má pro Maxe prácičku, kterou by udělal jen blázen nebo člověk, kterému jde o život. Max je ten pravý. Spiderovi by se totiž hodily nejrůznější data, čísla a hesla, pomocí kterých by se mohl dostat k bankovnímu účtu některého z boháčů, kteří se občas ukáží na Zemi. Továrník Carlyle se zdá být výborným terčem, Max tak uléhá na provizorní operační stůl a jako pojistka pro hladké dokončení úkolu je mu namontován speciál oblek HULC SUIT, který mu ulehčí souboj s mechanickou Carlylovou ochrankou a umožní přenést data z jeho mozku do Maxova. Rhodesová a Carlyle však mají už svoje plány a data, která jsou najednou pro Maxe a Spidera k mání, jsou na míle vzdálená od toho, po čem původně šli.
Více o ději už vyzrazovat nebudu a ze souhrnu prvního aktu plynule přejdu k všeobecným znakům Blomkampova scénáře. V prvé řadě je nutno zmínit, že Elysium není primárně zaměřené na téma bohatí X chudí, věnuje se spíše imigraci nebo dostupnosti zdravotní péči. Možná vás výskyt takových termínů v souvislosti s akčním sci-fi filmem děsí, ale nebojte se. Elysium je více blockbusterové než předchozí District 9. Ten svým realismem připomínal skoro až dokument, hlavně v prvních dvou aktech. Z Elysia je rozhodně více cítit čiré akční science fiction v netradičních kulisách. Srovnal bych ho kupříkladu s Niccolovým Vyměřeným časem – téma usazené v realističtější (dystopické) části science fiction žánru postupně více a více hnané klasickými a obecnými žánrovými pravidly.
District 9 byl svojí stavbou více netradiční, Elysium není. To, co však odlišuje Blomkampův scénář od jiných, je celkem široká rozvětvenost snímku, u které však nedokážu odhadnout, jak bude fungovat s celkovým tónem filmu. Pokud se tohle podařilo Blomkampovi ukočírovat, tak klobouk dolů. Scénář totiž více či méně zasahuje do nejrůznějších částí žánru. Máme tady klasickou science fiction reagující na aktuální společenské problémy, špinavou Blomkampovskou sci-fi plnou slumů, gangu a chudoby, trochu kyberpunku a sem tam odkazy na Terminátora, V jako Vendeta nebo Hvězdné války.
V současnosti nevím, jak se k filmu postavit. Po akční stránce to bude nesporně pecka plná nejrůznějších vizuálních vychytávek, ikonických scén, vozidel a zbraní. Překvapilo mě, co všechno dokázal Blomkamp do svého scénáře vtěsnat, kolik scén se shodovalo přesně s mým osobním pojetím sci-fi. Přesně jsem při čtení viděl, jaký segment či obraz chtěl mít Blomkamp svými Hvězdnými válkami nebo Mass Effectem. Na druhou stranu dodnes beru District 9 jako více společensko-kritický film, než jako akční biják a to pravděpodobně ovlivnilo i můj přístup ke scénáři Elysia, který jde jako na potvoru opačným směrem. Pokud ale někdo nepůjde na Elysium jako na vědecko-fantastickou analogii k současným zemím třetího světa, tak zklamaný být rozhodně nemůže. Blomkamp vzal sci-fi ze staré školy v tom nejlepším slova smyslu a prošpikoval ho snad vším, co jsme mohli v žánru vidět za posledních 30 let. Doufám, že si z toho sedneme na zadek. Co vy?
