Zack Snyder natočil svou apokalyptickou zombie řežbu Armáda mrtvých. Nešlo o kdovíjaký zázrak, ale zombie téma je vděčné, peníze na plátně šlo vidět a Snyder si v extrémním násilí libuje, takže celkem bylo na co koukat. Následně vyšlo najevo, že vzniká rovnou celý zombie svět, v němž se budou odehrávat další příběhy. Z nějakého důvodu však jako druhý chod dostáváme laciný prequel, kde se zombíci prakticky nevyskytují a spojení s původní látkou je přinejlepším okrajové.
Hlavní postavou je Ludwig Dieter, kasař, jenž v prvním snímku spolu s týmem vyráží do Las Vegas, aby tam otevřel podzemní sejf. V prequelu Armáda lupičů se s ním setkáváme o nějaký čas dříve. Ludwing je samotářský podivín, co pracuje jako úředník a otevírání trezorů má jako koníček. Jeho talentu si všimne tajuplná Gwendoline, která jej rovnou naverbuje, aby jí a jejímu týmu pomohl vykrást tři extrémně nedobytné sejfy napříč Evropou.
Pojítka s původním filmem jsou opravdu okrajová, když zombie nákazu občas zahlédneme v televizním zpravodajství a právě zaměření světové pozornosti směrem k nemrtvým vytváří ideální příležitost k provedení odvážného plánu. Jako diváci tedy dostáváme klasický heist film, kdy se naplánuje odvážná mise a ta se pak plní.
Obdobné snímky bývají vděčné. Většinou jim nechybí exkluzivní lokace, určitý šarm, vychytralé momenty a nečekané zvraty. V tomhle případě bohužel nic z toho nedostáváme, nebo alespoň ne pořádně. Našince potěší, že se natáčelo v Česku a ve filmu dokonce i zní čeština. Tím ale v otázce výpravy pozitiva končí. Snímek působí značně stísněným dojmem, rozhodně nečekejte okázalost Dannyho parťáků nebo podobných klasik žánru. Možná za to může nízký rozpočet, možná natáčení během pandemie, možná obojí. Ale vizuálně poutavý zážitek se také nekoná.
O zajímavých a vychytralých plánech také nemůže být příliš řeč. Ano, postavy se vždycky musí nějak k sejfu dostat, ale snímek pokaždé působí dojmem, jako by se nemohl dočkat, až Ludwig opět přiloží ucho na dveře a začne otáčet číselníkem. A ačkoliv se snímek snaží pracovat s hudbou a graficky znázornit práci bezpečnostního mechanismu, neustále opakované otevírání sejfů po sluchu prostě žádné zásadní vzrůšo není.
Obecně se ve filmu dělá z otevírání trezorů jakýsi zvláštní fetiš. Dieter si na něm ujíždí extrémně, Gwendoline celkem také. Vyprávění do nás každou chvíli pere historii sejfů a jejich stvořitele. Pro postavy jde o něco vyloženě posvátného. Jejich pocit se ale nedaří nějak uspokojivě propsat do filmu, nebo si z něj dělat pořádně srandu. Celé to vlastně působí jenom divně a nic víc. Jako by se scenárista snažil za každou cenu vyprávění „nějak“ ozvláštnit a nenapadlo ho nic lepšího.
Práce scenáristy působí rozpačitě i v dalších směrech, když je vývoj událostí předvídatelný, bez nápadu, postavy se často dost zvláštně chovají, ve své charakteristice jsou nevýrazné a ještě ze sebe pouštějí strašně toporné repliky. Zachraňovat by to celé stále mohli alespoň herci, ale na tomhle poli to taky moc nefunguje. Antagonista, vyšetřovatel Delacroix (Jonathan Cohen) je ukřičený otrapa a většina členů týmu lupičů si vystačí s jednou obecnou charakteristikou. Trochu z řady díky svému charismatu vyčnívá Nathalie Emmanuel v roli Gwendoline, ale scénář ji tragicky zrazuje.
Největší devizou celého snímku je tak samotný Dieter. Matthias Schweighöfer možná nijak nevynikl jako režisér, ale v hlavní roli dělá co může. Za to opět vděčíme jeho přirozenému magnetismu a jeho komediálnímu talentu. Zvlášť v úvodu, který je zaměřený čistě na Dietera a na jeho bázlivý život, tak snímek má celkem kouzlo. Úvodní poetika se ale bohužel rozplyne v tom okamžiku, kdy Ludwig plně naskočí do světa zločinu. Pak už se pouze čas od času objeví slušná akční scéna (honička v Praze na kolech, závěrečné unikání náklaďákem), kdy film zrovna nenudí, ale jinak se film docela vleče a trpí nesmyslnou délkou.
Dohromady Armáda lupičů dopadla jako něco, co vzniklo jako laciný vedlejší produkt Armády mrtvých a štábu to celé bylo líto vyhodit, protože to s přimhouřením očí vlastně vypadá jako film. Pravděpodobně zním podstatně otráveněji, než ve skutečnosti jsem. Armáda lupičů je v zásadě neurážlivá záležitost, co se k průměru většinou nějak vyhrabe. Ale je to prostě zbytečný produkt, který moc nedokáže ospravedlnit, že vám sebral dvě hodiny života.
Foto: Netflix
