Recenze: Harry Potter a Relikvie smrti: část 2

Recenze: Harry Potter a Relikvie smrti: část 2 | Fandíme filmu
Warner Bros.
Poslední díl velkolepé ságy je tady. Stojí konec za to nebo je zklamáním? 

Všechno podstatné už bylo řečeno ve velkém preview, takže nebudeme dlouho chodit kolem horké kaše. Za deset filmových let vzniklo dohromady osm dílů, na sérii se vystřídali dva scenáristé a čtyři režiséři, přičemž ten poslední, David Yates, se u Harryho drží již od pátého dílu.  Děti zestárly před očima a stali se z nich opravdoví herci, jejichž práce budí uznání. Ti všichni a mnozí další se nedávno sešli před kamerou naposledy, aby monumentální ságu definitivně uzavřeli. S čím se museli utkat tentokrát?

Kromě náročného zápasu o vrtkavou přízeň přísných fanoušků naše hrdiny čeká definitivní bitva s Lordem Voldemortem a armádou jeho věrných přisluhovačů - Smrtijedů, Mozkomorů, obrů a dalších zkažených duší. Jelikož byla poslední kniha rozdělena na dva filmy, není tentokrát potřeba žádný úvodní rozjezd, ale děj prakticky okamžitě navazuje tam, kde skončil minule a vrhá diváka rovnou do víru událostí. Harry, Ron a Hermiona se snaží nalézt a zničit zbývající viteály (artefakty, které na sebe vážou část Voldemortovy duše a zajišťují mu tak nesmrtelnost) a pán zla se naopak nemůže dočkat, až zlomí poslední odpor, zabije Harryho a stane se tak neomezeným vládcem kouzelnického světa.

 

Rozmáchlá akce versus intimní momenty

Upoutávky slibovaly akci, masivní destrukci Bradavic, důležitá rozuzlení a především spoustu emocí. A vlastně ani moc nelhaly. Poslední díl ságy má, obzvláště oproti předchozím dílům, epické rozměry. Z leteckých záběrů sledujeme armády temných bytostí, kterak se rvou s hrstkou statečných obránců o hořící školu čar a kouzel. Bradavice jsme snad nikdy předtím neobletovali takhle dlouho a podrobně. O to větší ve vás zanechá dojem každá zborcená věž, každý stržený most. Zvlášť když si vzpomenete, co všechno jsme v těch kamenných zdech spolu s hrdiny zažili.  

Barevnými blesky a mrtvými těly protkané bojiště však povětšinou slouží spíš jako pozadí k Harryho pátrání po viteálech a konfrontaci s Voldemortem. Pomalu se na sebe vrší další dobrodružné zkoušky, tajuplná odhalení a především osudové momenty plné emocí. Ať už jde o smrt milovaných postav či vzdorování silám zla silou ryzího přátelství a lidské sounáležitosti, vždycky jde o chvíle, které
dokážou zanechat silný dojem.

To je všeobecně největší devizou celého filmu a možná série obecně: Dělá dojem. Kulisy a kostýmy jsou vypiplané do posledního detailu, výprava je krásná a Desplatovy hudební aranže dělají s atmosférou divy. Rowlingové předloha je z hlediska výstavby příběhu a světa naivní a nedotažená, ale přesto má v sobě jakousi neuchopitelnou jiskru, faktor X, který sérii činí přes všechny objektivní nedostatky velice čtivou a čtenáři drahou. Scénáristovi Stevovi Klovesovi se pak přes veškeré dějové odbočky a zákruty pravidelně daří z příběhu vyzobat to nejpodstatnější, aby filmová adaptace mohla vůbec fungovat.

 

Klacky pod Yatesovy nohy

A potom přijde David Yates a za pomoci výborných herců vdechne technickému polotovaru duši. Jako mávnutím bezové hůlky. A ti herci opravdu výborní jsou. To právě díky nim se chceme do Bradavic vracet znovu a znovu. O dospělých není pochyb (Voldemort pouští zlobu ze řetězu i poprvé panikaří, Snape ještě jednou předvádí koncert mnohoznačnosti a vzpomíná se i na Brumbála, ze kterého moudrost a laskavost vyloženě odkapávají), ale děti opravdu vyrostly před očima v hotové herce. Když Daniel Radcliffe potřebuje ukázat odevzdanost svému osudu, vystačí si všeříkajícím pohledem.  

Stále se ale bavíme o překrásném audiovizuálním hávu, silné atmosféře a silných jednotlivých scénách. Při zběžném pohledu film dokáže strhnout a až na několik lehce vleklých pasáží a přeslazený epilog vás grandiózní finále na začátku chytí a na konci vyplivne. Jakmile se ale začnete nad Relikviemi blíže zamýšlet, máte problém. Asi jako když se zamyslíte nad pokračováním Matrixu nebo nad Lostem.

Problém začíná už procesu adaptování. I když měli tvůrci na odvyprávění poslední knihy nějaké čtyři hodiny, stejně to nestačilo. Řada věcí působí zkratkovitě a uspěchaně a je otázkou, zda vůbec dávají čistě v kontextu filmů smysl. Rozhodně před návštěvou kina znovu pečlivě nakoukejte všechny předchozí díly. Možná to ale stejně nebude stačit a některá místa tak budou dávat úplný smysl zkrátka jen čtenářům knihy.

A to ještě těm méně šťouravým, protože i když si teď znepřátelím ortodoxní Potteromily, nezbývá mi než Rowlingovou označit za značně nevyrovnanou autorku. Na jednu stranu dokáže knížkám dodat zmiňovaný šarm, napětí...zkrátka atraktivitu. Ale jako by byla žena nápadu, leč bez trpělivosti. Ráda věci nakousne, načrtne, ale když je má pořádně dokončit, téma ji omrzí a tak ho zkrátka nějak doklepe do konce. A nezajímá ji, že je výsledek přinejlepším naivní, v horším případě nelogický či vyloženě hloupý. Tento trend byl ale patrný už prakticky od začátku série a s tím jsme do ní šli. Kdo ví, možná právě díky téhle naivní pohádkovitosti je Harry Potter tak populární. Na druhou stranu pozdější díly v sobě nesou řadu dospělých rysů a je škoda, že jim "dětinská" nedotaženost podráží nohy.

 

Konec dobrý, vše dobré

To ale nic nemění na tom, že jde o zručně natočený snímek, který nám dává přesně to, co máme na Harrym rádi: Překrásnou výpravu, sympatické postavy, jež po deseti letech neztratily nic ze své přitažlivosti, napětí, akci, slzy, humor i odpovědi na řadu zásadních otázek, pokud jste nečetli knížní předlohu. Nejlepším dílem série stále zůstává nedostižný Vězeň z Azkabanu a řada Yatesových fanoušků ocení výše pátý nebo šestý díl, ale i tak se jedná o důstojné zakončení monumentální ságy, ze kterého David Yates dokázal i přes řadu nedostatků předlohy udělat opravdu strhující podívanou.

 

3D versus Dabing

Osobně jsem viděl dabovaného Pottera poprvé v životě a to co jsem slyšel, mě vyděsilo. Podivně zvolené hlasy řady postav, ukvapený, místy nesmyslný překlad. Krkolomné frázování, jen aby se to těm anglánům vlezlo do huby. Dutý, studiový zvuk. Šílenosti jako „Mdlobynatebe“ (Zaklínadlo Stupefy - jasně, je to tak i v českém překladu knihy, ale who cares, je to děs). A především totální destrukce původních hereckých výkonů. Čeští dabéři zásadně buď deklamují svoje řádky naprosto suše, nebo naopak příšerně přehrávají. Řada vtipů vyznívá v češtině dojmem, jako by šlo spíš o nechtěné faux pas, než o záměrnou hlášku. Dabing mě neustále vytrhával z koncentrace a měl jsem co dělat, aby mi kompletně nezkazil celý zážitek. Bylo to na hraně. Takže se vykašlete na předražené 3D, které sice v Harrym nikterak neurazí, ale ani vám nijak nezlepší zážitek a pokuste se dohledat ve vašem okolí titulkovanou kopii. Vyplatí se to. Na druhou stranu příznivci dabingu jsou asi na Harryho v takovéhle podobě zvyklí (Vojta Kotek ho mluví pořád), takže je o dvě třídy slabší zážitek zřejmě nikterak nepřekvapí.


 

Naše hodnocení
8/10

Související články

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu

© 2011 - 2021 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest