Na úvod trocha historie, ať můžeme machrovat na kamarády před začátkem představení v kinech. Nejstarší popcorn pochází z Nového Mexika a je starý 5600 let. Masově se však popcorn rozšířil v 19. stoleté z Jižní Ameriky, díky návštěvě několika businessmanů ze severu. Ti zavítali do Chile, kde narazili na různé druhy popcornů a jelikož je zaujal, přivezli jej zpátky do USA. Roku 1885 Charles Cretors představil první popcornovač a v roce 1893 udělal jeho mobilní verzi na kolech. Masová výroba mohla začít.
Popcorn se náhle stal typickou svačinkou v cirkusech, na stadionech nebo na poutích. Nicméně jeho cesta do sálů kin byla trnitá. Když se začaly promítat první němé filmy, popcorn se při nich nejedl, protože hlasité mlaskání a chřoupání narušovalo tichou atmosféru, a navíc promítání filmů bylo v tu dobu pro bohatší vzdělanou vrstvu a lidé se chtěli v klidu soustředit na čtení mezititulků. Další úskalí popcornu byl nepořádek, který by se musel neustále uklízet a o to provozovatelé nóbl kin neměli zájem.
Později se začaly objevovat mluvené snímky a najednou mohl na film kdokoli, protože lidé nepotřebovali umět číst, stačilo jen poslouchat. Prodejci popcornu stáli na ulicích před vstupem do kin, a i když se Státy prodíraly Velkou hospodářskou krizí, lidé popcorn kupovali po kilech. Jenže majitelé kin se rozhodli, že popcorn ve svých sálech nepovolí. Ať už kvůli problémům s úklidem, nebo hlasitému chroupání. Lidé před vstupem do kina byli dokonce prošacováni, jestli se nesnaží kukuřičné pukance propašovat.
Chvíli to tedy vypadalo, že popcornovým hodům odzvonilo, jenže ekonomický problémy postupně dolehly i na kina a během poloviny třicátých let příjmy z lístků najednou nestačily. V roce 1938 se R. J. McKenna, generální manažer jedné sítě kin, rozhodl, že občerstvení v kinech zkusí povolit a bude ho i sám prodávat. Byl to úspěch. Díky popcornu a dalšímu sortimentu se rapidně zvedly příjmy a řetězec nezkrachoval.
V kinech se samozřejmě daly koupit i sladkosti a pití, jenže během druhé světové války byl v Americe velký nedostatek cukru a sladké pochutiny byly z nabídky zcela odstraněny. Popcorn se dostal na vrchol a od té doby vládne.
Jestli vás někdy zajímalo, proč jsou věci na barech kin tak drahé, odpověď je prostá. Z lístků totiž provozovatelé nedostanou celou částku, ale například jen 40% (záleží na podmínkách v dané zemi). Z popcornu a ostatních laskomin vydělají mnohem více. Prodeje jídla a pití tak drží příjmy jednotlivých řetězců v černých číslech, protože lístky často nezaplatí ani náklady na promítání, elektřinu a obsluhu sálů.
Parádní shrnutí problematiky připravil Chedar:
Příspěvek poprvé vyšel v roce 2019. Znovu jej připomínáme v rámci rubriky "staré ale dobré". V ní novějším čtenářům připomínáme starší tematické příspěvky, které jsou dodnes aktuální a zpestří vám dobu, v níž se velká většina filmových novinek točí primárně kolem koronaviru a jeho dopadů.
Foto: Pixabay
