Recenze: Nákaza

Recenze: Nákaza | Fandíme filmu
Zobrazit dalších 5 obrázků
Steven Soderbergh natočil netradiční katastrofické drama s Mattem Damonem, Kate Winslet, Judem Lawem a dalšími hvězdami.

V současné situaci vystřeluje snímek Nákaza do čela nejrůznějších žebříčků domácího sledování filmů. Připomínáme naši recenzi z roku 2011, kdy byl snímek uvedený do kin. Nákaza je k vidění na službách iTunes, Google Play, O2TV a Rakuten a to již od 45 Kč.

Steven Soderbergh je neuvěřitelně všestranný režisér. Během svojí kariéry se nevyhýbal prakticky ničemu a tak je jeho filmařský záběr opravdu hodně široký. Do povědomí vešel nezávislákem Sex, lži a video, za Erin Brockovich byl nominován na Oscara, za Traffic – nadvládu gangů ho dostal. Experimentální Dívka na přání (The Girlfriend Experience) zůstala vesměs nepochopena a trilogií Dannyho parťáků neváhal vkročit naopak na pole odlehčené „komerční“ zábavy. V poslední době se ve spojitosti s ním hovoří především kvůli tomu, že během několika následujících let chce s režírováním skončit. Nákaza by tak mohla být jedním z jeho posledních filmů vůbec.

V ní Soderbergh vstoupil do vod katastrofických filmů, ale svůj žánrový příspěvek pojal hodně odlišně, než jsme zvyklí u podobných filmů z Hollywoodu. Na diváka nečeká žádný ústřední protagonista, který jako zázrakem katastrofě unikne a pomůže ji vyřešit, ani hrdinská gesta, patos či klasický happy end. Soderbergh místo toho črtá velmi realistickou vizi toho, jak by se společnost mohla zachovat v případě propuknutí smrtící pandemie.

Katastrofa z mnoha úhlů

Události sledujeme očima několika různorodých postav a v časovém horizontu několika měsíců, abychom nahlédli co největší škálu aspektů katastrofy. Gwyneth Paltrow v příběhu vystupuje jako potenciální „pacient 0“, tedy zatím nic netušící oběť, která se domnívá, že má obyčejnou chřipku, aby znenadání zemřela. Na její postavě Soderbergh předvádí především to, jakým způsobem se taková nemoc šíří: Stačí potřesení rukou či zaplacení v baru a nákaza postupuje. Její manžel v podání Matta Damona nám má ukázat, jak se v takové situaci chová „běžný občan“: Ztratil někoho blízkého, ale musí se přes to rychle přenést, protože dcera je stále ještě naživu a je třeba ji ochránit. Je ale až hysterická opatrnost a odtržení dcery od okolního světa řešením? Vedle toho Damonovýma očima sledujeme, jak se s postupně zhoršující krizí mění jedno průměrné předměstí: Lidé berou obchody útokem, pak už rabují, chovají se jako instinktivní zvěř a hromadně prchají...“někam“.

Laurence Fishburne a Kate Winslet hrají výzkumníky, kteří mají za úkol pandemii prošetřit a najít proti ní účinné zbraně. Fishburne pracuje ve vedoucí pozici, takže ho sledujeme spíš jako politika, který mlží před veřejností, snaží se uchránit společnost před panikou, slovíčkaří s novináři, hrozí mu vyšetřování od nadřízených (Nepodcenil něco? Nemohl něco udělat lépe?) a také odolává touze, zneužít své postavení pro zvýhodnění svých blízkých.

Winslet (spolu s dalšími postavami lékařů a vědců) divákovi především vysvětluje problematiku z odborného hlediska: Jak by se v podobné situaci hygienici a lékaři opravdu zachovali, jakým způsobem se hledá zdroj nákazy, jakým způsobem se hledá její řešení. A řešením není pouze lék/očkování. Důležitá je také prevence – důsledná hygiena, sociální separace potenciálně rizikových osob, zlepšená komunikace jednotlivých států, zpřísněné zákony (zákaz vycházení atd.). A nakolik je vůbec možné jednat profesionálně, pokud se problém začne týkat vás osobně?

Jude Law ve filmu vystupuje jako ambiciózní blogger, který se nejprve snaží odhalit vládou utajovanou pravdu zmatené veřejnosti, aby posléze dosáhl takového vlivu, že může krizi využít ve svůj prospěch, když ho osloví výrobci pochybných léčiv a nabízejí mu úplatek, pokud je bude propagovat. Což je další zdrcující aspekt lidské katastrofy: Pokusí se někdo z neštěstí profitovat? Příběh Marion Cotillard se pro změnu točí kolem otázky, jak daleko je člověk ve vypjaté situaci ochotný zajít, aby pomohl svým blízkým.

Působivý zážitek s drobnými výhradami

Dohromady tak vzniká velice silná mozaika sociálních výjevů z časů krize a realistický obraz šíření smrtící epidemie a snahy o její zvrácení. Z plátna sálá zmar, paranoia a strach. Zapůsobit na diváka dokážou jak malé osobní tragédie, tak abstraktní milionové ztráty na životech, ohlášené v televizním zpravodajství. Depresivní atmosféru kromě skvělých herců výborně zachycuje i studený obraz a dokumentárně vlezlá kamera (Nákaza je první celovečerní film natáčený na digitální kamery RED Epic, který máme možnost vidět, a je třeba říct, že vypadá skvěle!) a minimalistický soundtrack Cliffa Martineze, který po uchu lahodícím Drive opět předvádí skvělou práci.

Nákaza takhle silně ale funguje jedině do té doby, dokud se snaží toliko dokumentovat katastrofu. Ke konci Soderbergh zjistil, že film potřebuje nějakým způsobem uzavřít a do čistě popisného snímku se z ničeho nic snaží propašovat náznaky děje, vývoj a jakous takous konkluzi. Bohužel to působí nepřirozeně, podrývá to všechno, o co se film až do té doby snažil a syrová, působivá realita se překlápí v nudné, ulepené melodrama. Všichni obsazení herci jsou výborní, ale celou dobu jsem se nemohl tak trochu ubránit dojmu, zda se v malých roličkách tak trochu nemrhá jejich potenciálem. A jestli by náhodou film nebyl ještě působivější, kdyby se všech rolí zhostily neznámé, anonymní tváře z davu. (Kupříkladu v případě Matta Damona jsem měl pořád tendenci vnímat spíš to, jak „Jason Bourne ztloustnul“, než co zažívá jeho postava). Dějová linka s Marion Cotillard mi pak místy přišla vyloženě nadbytečná.

Verdikt

Nákaza je originálním způsobem pojatý film o šíření pandemické nákazy, který je (podle wikipedie) z odborného hlediska hodně přesný a působí tak jako přímý protiklad k hollywoodským katastrofickým spektáklům ala Smrtící epidemie nebo 2012. Má hodně silnou, přirozenou atmosféru a vyvolá ve vás pocit, jako byste snad ani nesledovali film, ale dokumentární záznam skutečných událostí. Bohužel, Soderbergh příjemnou realističnost, zajímavě kladené otázky a sociální kritiku řady společenských nešvarů nedokáže svázat nějakým jednotícím tahem na branku, a v závěru se mu film rozbředne trošku do ztracena. Je to opravdu víc mozaika, než celistvý film. Po zhlédnutí Nákazy sice budete mít podvědomou potřebu si jít honem umýt ruce, ale jinak se obávám, že z vás poměrně rychle vyšumí. Což je ohromná škoda, protože značná část filmu je opravdu působivá.

  • Aktualizovaný přehled dopadů koronaviru na filmový svět najdete zde

Foto: Warner Bros.

Naše hodnocení
7/10

Galerie: 6

Recenze: Nákaza | Fandíme filmu Recenze: Nákaza | Fandíme filmu Recenze: Nákaza | Fandíme filmu Recenze: Nákaza | Fandíme filmu Recenze: Nákaza | Fandíme filmu Recenze: Nákaza | Fandíme filmu

Související články

Článků v systému:
17283
Komentářů v systému:
134283

Nejnovější videa z našeho youtube kanálu!

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu

© 2011 - 2020 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest