Recenze: Justice League Zacka Snydera - více neznamená lépe

Recenze: Justice League Zacka Snydera - více neznamená lépe | Fandíme filmu
Warner Bros.
Zobrazit dalších 6 obrázků
Podrobný rozbor vymodleného projektu, který přes všechnu dobrou vůli nezastře, že jej točil ze řetězu utržený Snyder.

Článek obsahuje spoilery k Justice League Zacka Snydera.

Pohnutý osud režisérského sestřihu Justice League Zacka Snydera asi není třeba zdlouhavě představovat. Pokud vás náhodou geneze celého projektu minula, je tu pro vás obšírný samostatný článek. Podstatné je, že s velkým očekáváním se z tzv. „Snydercutu“ dopředu stal přelud kdesi na obláčku, jež se snad ani nemohl přiblížit všem nadějím jež do něj byly vkládané. Je neoddiskutovatelné, že příznivci Snyderova stylu nakonec hodnotí vesměs kladně, avšak při pohledu zvenčí se vybájený uber-film rozhodně natočit nepodařilo. Nová verze Justice League je v řadě směrů lepší než kinoverze, asi lze otevřít smysluplnou debatu o tom, zda to v součtu je nebo není lepší filmu, ale pořád to není nijak zvlášť dobrý film.

Kořen problému spočívá už v samotné koncepci Justice League. Film toho potřebuje strašně moc vysvětlit. Ve hře je zhruba pět až sedm hlavních postav, z toho jen se třemi jsme se mohli ve větší či menší míře seznámit dříve. Zbytek je potřeba představit. Na to se nabaluje celkem komplexní mytologie klíčových artefaktů a jejich dávná historie. V pozadí vystupuje hned několik úrovní záporáků a připravuje se půda pro budoucí filmy, které měly jednotlivé příběhy dál rozvíjet. Natáčení filmových seriálů je přitom disciplína legitimní, ale náročná – musíte správně odhadnout, pro jaké publikum točíte a co tedy ještě snese.

Warner Bros.
Justice League Zacka Snydera

V případě Justice League jsou předzvěsti budoucnosti jen pro ty nejzapálenější a je jich hodně, což je u filmu za 300 milionů dost mimo mísu. Odradíte si běžné diváky (bez kterých se neobejdete, pokud jednou chcete točit další podobně drahý díl) a ještě se v už tak přeplněném filmu okrádáte o čas. Pak je tu mytologická stránka věci. Naprosto rozumím tomu, že spoustu diváků baví a vychutnají si ji, jako nic jiného. Zároveň je třeba kvitovat, že Snyder zkouší nabídnout něco, co jinde nedostaneme. Ať pátrám v paměti jakkoliv, žádný jiný komiksový film, který by byl ve větším počtu pasáží vystavěný jako velkolepý fantasy epos, si v tuhle chvíli nevybavím. Že jste něco zkusili po svém, ale ještě automaticky neznamená, že si zasloužíte prominout jiné problémy.

Teoreticky vzato asi může vzniknout film, kde bude mytologie tak zajímavá, že by mě to ke spokojenosti stačilo. V případě Justice League je pro mne osobně mytologie někde na úrovni průměrné fantasy videohry, kde příběhové pasáže nejsou alfou a omegou. Tím pádem se film zbytečně natahuje a ještě se ukrajuje prostor hlavním charakterům.

Warner Bros.
Justice League Zacka Snydera

Jenže pomohlo by Zackovi víc času? Nejde mu odpárat, že má skvělý castingový nos, dokáže role výborně obsadit a herci mu pak zachrání, co se jenom dá. Ale charakterizace postav přinejlepším pokulhává. Namísto toho, abychom se o postavách reálně něco dozvěděli, trvá film na tom, že je vykreslí jako vzdálené polobožské malby v pohybu a to bude samo o sobě zajímavé. Z mého pohledu není. Jak se setkáváme kupříkladu s Aquamanem? Vytáhne člověka z bouře, mrskne s ním o stůl, vyzunkne láhev tvrdého chlastu, svlíkne si tričko, ve slow motion se nechá ocáknout vlnou a hupne zpátky do moře. Jako videoklip pěkné, ale co jsme se reálně dozvěděli? Že je Aquaman bad-ass, že je bručoun, a že Jason Momoa zjistil, jak vytrénovat svaly, o kterých jste nevěděli, že je na trupu máte? To je sice všechno hezké, ale o hrdinově drsňáctví nás mohla přesvědčit libovolná akční scéna. A že jich není málo. O Arthurovi jako takovém nevíme nic. A prakticky při všech dalších scénách se řeší vesměs pouze posun v ději, připravení půdy pro další filmy nebo posilování „cool faktoru“. Chápu, že někomu důraz na efektnost konvenuje, z mého pohledu je to nuda.

Diana je tu prakticky jen pro vysvětlování mytologie, Bruce pro plánování dalšího postupu, nicméně oba mají alespoň tu výhodu, že už je známe delší dobu a charisma Gal Gadot a Bena Afflecka dělají v boji o diváckou pozornost co mohou. Flash (Ezra Miller) má jednu akční scénu se zpomalením času, může sloužit jako potěcha pro oko a nalinkování dalšího filmu. Nic víc. Pro představení Barryho povahy a jeho schopností bohatě stačí první setkání s Brucem. Setkání s tatínkem má hrát na tklivou strunu, v tomhle směru se nicméně já a Justice League naprosto rozcházíme. Ani jedna emotivní scéna na mne nefungovala. Všechny vnímám jako kýč, což podporuje přeslazená hudba i zasněný, mlžný vizuál. Jakákoliv scéna s Lois Lane (Amy Adams) je nekoukatelná. Zprvu je na obrazovce jen proto, abychom na ni nezapomněli, pak přijde sladkobol se Supermanem (Henry Cavill), což je asi takový doják, jako když ve filmu Batman v Superman ústřední hrdinové přijdou na to, že oba mají mámu. Superman je v Justice League prostě nástroj v boji se zlem, dílčí cíl, kterého se členové Ligy snaží dosáhnout, protože jim to scénář nakazuje. Ve všech soubojích se záporákem si přitom hrdinové vedou obstojně, od vítězství je dělí vlastně jen chloupek a prohrávají prakticky jen proto, že si to scénář přeje. Rozhodně to ani jednou nevypadá, že by hrdinové stáli proti neporazitelné přesile, kterou mohou zvládnout jedině tehdy, pokud na své straně budou mít ještě nezničitelného poloboha.

Warner Bros.
Justice League Zacka Snydera

U širší veřejnosti sklízí docela dost chvály Cyborg (Ray Fisher), jenž má v novém sestřihu výrazně víc prostoru. To je objektivně pravda. Ale čeho se tím reálně dosáhlo? To nejzajímavější na Cyborgově postavě, jeho rozpor mezi lidstvím a jeho strojovou částí, která začíná sahat daleko za hranice našeho běžného chápání, bylo dostatečně vykresleno už ve zkráceném kinosestřihu. Tady dostáváme podrobně celý prequel o tom, jak Victor Stone dospěl k seznámení se zbytkem Justice League. Jeho příběh je ucelenější, ale ne nutně zajímavější. Podobně to platí u záporáka Steppenwolfa. V delší verzi je daleko jasnější jeho motivace: Zemi se snaží dobýt, aby byl jako padlý anděl opět vpuštěn zpátky do ráje, ke svému pánu Darkseidovi na rodnou planetu Apokolips. Ok, díky tomu je Steppenwolf o něco menší panák než v minulosti, ale jinak se jalovost pouze přesouvá z jeho postavy dál. Jalový je v tuhle chvíli Darkseid, který je prostě zlý, protože proto. A stejně tak je nudná planeta Apokolips. Film se tváří, že jde o něco zásadního, ale neříká proč – je to prostě místo plné temnoty a ohně, které vypadá jako svatyně vesmírné sekty, co se chce rozlézt úplně všude. Dokážu si představit, že autoři jako Darren Aronofsky nebo Alex Proyas by v látce dokázali najít biblickou či miltonsou poetiku, ale v podání Justice League Zacka Snydera je to zase jenom filmeček v jednoduché videohře, který odděluje dvě hratelné pasáže.

Tohle nepřeberné množství postav, míst a časových období ve se ve filmu dlouhou dobu dost neuměle prostřídává, takže se konstantně tříští jakákoliv propulsivní energie, kterou se podaří nabrat. Kus téhle části filmu navíc tíží nemastné akční scény. Pasáž v bance s Wonder Woman připomíná, že tohle je Diana pohledem Zacka Snydera: Drsnější, agrasivnější, videohernější, „víc cool“. Chybí tu ladnost a optimismus, které postava nabrala ve svojí sólvce. Ty Gal Gadot dokáže alespoň trochu vtlačit do dialogových scén, ale ty akční jsou samozřejmě komplexní, technickou záležitostí, kde na výslednou podobu má jen pramalý vliv. A scény, ve kterých si Steppenwolf zaskočí na Themysciru a do Atlantidy pro mateřské krychle, jsou už vyloženě jak z nějakého slabšího filmu.

Warner Bros.
Justice League Zacka Snydera

Akční scény se na prvním místě zajímají o svou líbivou stylovost. V kombinaci se smrtelnou vážností je to jak mezi polonahými „Řekyněmi“, tak v podvodním království spíš křeč. Brutalita, ve které se Snyder vyžívá, působí samoúčelně, tohle opravdu není ten typ filmu, kde by násilí mělo upřímné následky. A co je nejhorší, ty scény jsou vizuálně ošklivé. Zvlášť ta amazonská vypadá, jako by se dělala na poslední chvíli. Všechno je ploché, postavy nepřirozeně vystupují z nedotaženého pozadí. Celé se to asi snaží tvářit jako další Pán prstenů, ale měřítko tu prostě chybí – po celou dobu jsem měl pocit, že kaskadérky svoje zpomalené chvaty točí nehnutě před zeleným pozadím v ateliéru. (Což klidně může být pravda, ale jako divák to nemám vnímat).

Celkově mě potom audiovizuální pojetí filmu nepřipadá vůbec atraktivní. Film po většinu času volí odstíny hnědé, šedé či tmavě zelené. Barvy jsou tlumené a většina digitálních scén se topí v šedavé mlze, kterou zřejmě způsobilo měkké nasvícení před zeleným pozadím a dostatečně nedotažené digitální efekty. Což je opravdu kuriózní výtka u filmu, který stál minimálně 250-300 milionů (čistě náklady na Snyderovu verzi) a s přestávkami se na něm pracovalo tak dlouho. Nekonečné zpomalovačky, kterými se nešetří ani mimo souboje, se zatraceně rychle přejí a zvolená hudba je absolutní přešlap. Po většinu času je doprovod Junkieho XL jen nevýrazný, což je v tomhle konkrétním případě výhra. Kňouravý motiv zvolený pro Amazonky je vyloženě nepříjemný a film je protnutý také řadou dodatečných písní. Ty jsou vždycky posmutnělé, nepůsobí upřímně a do scén vůbec nesedí. Obzvlášť v těch momentech film působí jako špatný videoklip.

Warner Bros.
Justice League Zacka Snydera

Přes veškerou kritiku mám instinktivně pocit, že celý film zaslouží bodově zhruba šest z deseti. Jenže jak potom lehce nadprůměrnou známku obhájit? Určitě je tu bodík za snahu. Jiní autoři prostě komiksové filmy takhle netočí, ambice nabídnout něco neotřelého tam je. I když je film čtyřhodinový, tak nikdy nenudí. Neustále na nás hrne něco dalšího, neustále přepíná styly a nálady. Jen co dokoukáte výlet do antiky, už je tu scéna, kdy se zamilovávají rychlík s kráskou na pozadí zpomaleně letících párků. Jak už bylo řečeno, herce Snyder prostě vybrat umí, a když už nás jednou za čas nechá mezi rvačkami digi monster s nimi taky strávit trochu času, nebývá to úplně marné.

A od chvíle, kdy se všichni samotáři konečně sejdou, začíná film šlapat. Hrdinové mezi sebou mají zábavné interakce a skrz vzájemné chování se o nich taky konečně něco dozvídáme. Společná dynamika je to, proč chci sledovat superhrdinskou týmovku. A o několik latěk se zvedají také akční scény. Nevím, zda pozdějším akčním scénám bylo prostě věnováno víc péče, nebo jestli hraje roli, že se jich účastní konkrétní hrdinové a ne například anonymní Amazonky, ale najednou to má grády.

Warner Bros.
Justice League Zacka Snydera

Je vidět, že pro řadu pasáží vyrostly celkem velkorysé kulisy, ve kterých najednou všechno nemusí být digitální, scéna je pořádně nasvícená, obraz dostává pořádný kontrast a sytost a líp se na to kouká. Navíc se v rámci týmové souhry daří vytvářet zajímavou akční různorodost. Což platí i o úplném finále. To sice je zase z velké části zjevně digitální, ale vypadá dobře. Jaderná elektrárna porostlá mimozemskou technologií pěkně démonicky žhne, každý hrdina využívá své přednosti, přepínáme mezi nebem a oblohou, ve hře je Batmanova i mimozemská technika. Zatímco v Muži z oceli a v Batman v Superman jsou akční finále blátivá nuda, kde se polobozi vytrvale bijí pěstmi v šedých troskách, taky dostáváme zábavnou komplexní choreografii, pocit naléhavosti a ubíhajícího času a celkem zdařilý vizuál.

Pak už je třeba zastavit, jinak bych musel jít s hodnocením zase dolů, protože po poutavé závěrečné bitvě přichází asi osm konců, kdy většina z nich pouze nastoluje další filmy, které z velké části nikdy nevzniknou. Epilog v postapokalyptické pustině už je opravdu jen úlitba věrným Snyderovcům. Jared Leto je tady v roli Jokera vyloženě otravný a to, že je Batman sprostý, z něj zajímavější postavu nedělá. Snyder měl při dotáčkách možnost připravit nějaké provizorní rozloučení, namísto toho tak maximálně vyprovokoval další fandovské volání po filmech, které v současnosti nemají v plánu vzniknout.

Verdikt

Justice League Zacka Snydera je ucelenější než kino verze filmu, ale je diskutabilní, zda je v součtu plusů a mínusů nějak výrazně lepší. Místo zkratkovitosti, přezíravosti a stylistického nesouladu verze z roku 2017 dostáváme extrémní porci Snyderovy nestřídmosti a hromadu okrajových momentů, které měly zůstat na podlaze střižny. „Snydercut“ si v žádném případě nezaslouží humbuk, jaký kolem něj vznikl a je naprostý úlet, že na dokončení jednoho osobního snu padlo 70 milionů dolarů. Dokážu si představit, že s dohledem kooperujícího, leč přísného producenta mohla vzniknout tříhodinová verze, jež mohla aspirovat na titul nejlepšího DC filmu Zacka Snydera. Takhle jsme dostali extrémně kuriózní a napínavou story o tom, jak napříč dlouhými lety vznikal jeden průměrný superhrdinský mega biják.

Naše hodnocení
6/10

Galerie: 7

Recenze: Justice League Zacka Snydera - více neznamená lépe | Fandíme filmu Recenze: Justice League Zacka Snydera - více neznamená lépe | Fandíme filmu Recenze: Justice League Zacka Snydera - více neznamená lépe | Fandíme filmu Recenze: Justice League Zacka Snydera - více neznamená lépe | Fandíme filmu Recenze: Justice League Zacka Snydera - více neznamená lépe | Fandíme filmu Recenze: Justice League Zacka Snydera - více neznamená lépe | Fandíme filmu Recenze: Justice League Zacka Snydera - více neznamená lépe | Fandíme filmu
Přidat na Seznam.cz

Související články

Logo Fandíme filmu

Šéfredaktor webu je Petr Slavík, e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Máte-li zájem o inzerci na našem webu napište nám na e-mail redakce@fandimefilmu.cz

Ochrana osobních údajů | Zásady používání cookies | Pravidla webu

© 2011 - 2021 FandimeFilmu.cz / All rights reserved / Provozovatel webu je Koncal studio s.r.o.
Koncal studio s.r.o., IČO: 03604071, Lýskova 2073/57, Stodůlky, 155 00, Praha 5

adblocktest