Movie 43, v češtině Mládeži nepřístupno, zůstával dlouhou dobu záhadou. Vědělo se o něm pouze to, že se jedná o povídkový film plný nekorektního humoru, který napěchovaný až nepochopitelným množstvím hereckých hvězd. Právě proto jsem se také nechal zlákat, zariskoval a zařadil snímek na seznam nejlákavějších filmů nadcházejícího roku. Ostatně ani trailer nevypadal zle. Odradit mě ale mělo už jméno Petera Farrellyho, známého milovníka fekálního humoru, který snímek produkuje, nicméně v posledních dnech se začaly kumulovat další varovat zprávy.
Nic dobrého nikdy nevěstí už skutečnost, že řada distributorů odmítla snímek promítnout novinářům (ten český byl odvážný), nicméně daleko neobvyklejší je skutečnost, že zúčastnění herci odmítají film propagovat! Většina z nich se totiž za svou účast ve filmu stydí a na natáčení kývli v podstatě jen proto, že je producenti tak dlouho otravovali, až jim radši několik natáčecích dní věnovali, než aby dál snášeli otravné škemrání. Podle zvěstí se jako první nechal ukecat Hugh Jackman a ostatní hvězdy ho postupně následovaly.
Co tedy vlastně od tajemného Movie 43 můžete čekat? Jak už bylo řečeno, jedná se o povídkoví film, který je složený z deseti kraťasů, několika „reklam“ a propojujícího příběhu. Je zajímavé, že za oceánem jednotlivé povídky propojuje příběh šíleného scenáristy, který se snaží studiu prodat svůj zvrácený film, zatímco v českých kinech uvidíte zhulené puberťáky, kteří se na internetu snaží najít nejzakázanější film všech dob (Movie 43) a během svého hledání nachází více či méně zvrácené kraťasy.
Nemá smysl jednotlivé povídky rozebírat nějak detailně, takže jen v rychlosti shrnu, jaké koniny na vás ve filmu čekají: V první povídce Kate Winslet na rande zjistí, že má Hugh Jackman na krku varlata, ve druhé Liev Schreiber a Naomi Watts podrobují svého syna domácí výchově, následně Anna Faris touží po tom, aby ji Chris Pratt „pokakal“ a pak tu máme scénku, ve které Emma Stone a Kieran Culkin svým chlípným rozhovorem vzruší hlouček důchodců v supermarketu. Následuje iBabe, povídka ve které Richard Gere vyvíjí hudební přehrávače ve tvaru ženy, jejíž vagína skrývá smrtící past, posléze zavítáme společně s Batmanem, Robinem a dalšími superhrdiny na speed dating, pak spolu s Christopherem Mintz-Plassem sledujeme první menstruaci Chloë Grace Moretz a následně Sean William Scott a Johnny Knoxwille ubijí k smrti dva trpaslíky, které oba ztvárnil Gerard Butler. Potom Halle Berry hraje na svém prvním rande hodně odvážou verzi hry na pravdu, pak Terrence Howard vysvětluje basketbalovému týmu, jak je super, že jsou všichni černí a vše uzavírá historka o tom, kterak Elizabeth Banks terorizuje kreslený kocourek jejího přítele Joshe Duhamela.
Zní vám jednotlivé náměty vtipně? Pak nejásejte předčasně, protože drtivá většina povídek se nezmůže na víc, než právě na nekonečné rozmazávání svého námětu. Když říkám, že má Hugh Jackman na krku varlata, tak prostě pět minut koukáme na to, že je tam má, sedí u oběda a neustále je někde máchá. Prostě sranda k popukání a drtivá většina povídek na tom není o moc lépe. V lepším případě jsou povídky pouze nudné či trapné, v tom horším vyloženě nechutné. Aneb pokud nemáte žaludek na rozstřikující se průjem, Movie 43 se vyhněte obloukem!
Vyloženě povedené mi přišly snad jen povídky s Naomi Watts a Halle Berry. Ta první má skvěle rozpracovává svůj námět, když například vidíme, jak rodiče svého syna v rámci domácí výuky hravě šikanují, aby byla jeho středoškolská zkušenost opravdu autentická. Povídka s Halle Berry má zase vynikající komediální timing, tah na branku a vypravěčskou lehkost (je až k nevíře, že zrovna tuhle měl režírovat sám Peter Farrelly) mezi postavami to řádně jiskří a herci ze sebe v tomhle případě nedělají idioty, ale opravdu rozvíjejí nějaký komediální nápad. To jsou ale opravdu pouze světlé výjimky, jinak jsem se tu a tam sice uchechtnul, ale obecně mě film nezačal štvát snad jen díky tomu, že se jednotlivé historky tak rychle střídají a za hodinu a půl je po všem.
Verdikt
Jednotlivé povídky Movie 43 spojuje pouze to, že jsou nějakým způsobem sprosté/urážlivé/nechutné, přičemž celková úroveň je dost slaboučká. Většina historek má sice zajímavý nápad, ale ten by ve většině případů stačil tak maximálně na anekdotu o dvou větách a tvůrci to na plátně bohužel potvrzují. Tak třetina povídek je více či méně snesitelná, zbytek je buď nuda, nebo vyložená žumpa. Pokud si film jednou pustíte na mejdanu s partou přátel a značným množstvím alkoholu, jako úchylná kuriozita by to fungovat mohlo, ale návštěvu kina s čistým svědomím v žádném případě doporučit nemůžu – slabé povídky jsou zkrátka v příliš velké přesile.
