Bohužel jak už to v posledních letech u českých filmů bývá, tak i zde jsou mužské postavy jen ledabyle načrtnuty a fungují především jako stereotypními protipóly pro mnohem detailněji rozvinuté ženské hrdinky. Především u postav Ondřeje Vetchého a Jiřího Langmajera vnímám tento nedostatek informací jako problém, díky kterému divák nemá šanci se s nimi i přes solidní herecké výkony ztotožnit, cítit k nim empatii nebo alespoň získat nějaký bližší vhled do jejich uvažování. Nicméně tento nedostatek pro mě nebyl ve filmu natolik zásadní, jako u jiných tuzemských snímků, jelikož už knižní předloha se soustředila primárně na ženy a muži byli vykreslováni zejména z jejich pohledu.
Po řemeslné stránce si není nač stěžovat. Rudolf Havlík už u svých předešlých filmů ukázal, že je vypravěčsky zručný. Jeho filmy vypadají velmi dobře na velkém plátně a nejinak je tomu i tady. Vkusně vybraný hudební doprovod pak jen dokresluje podmanivou, lehce pochmurnou atmosféru. I přesto, že je ve filmu sedm ústředních ženských postav, tak vyprávění není chaotické a dle mého názoru se i nečtenáři knihy nebudou v příběhu ztrácet.
Stejně jako valná většina filmových adaptací, ani Bábovky nedosahují kvalit literární předlohy, a to i přes to, že se na scénáři spolupodílela autorka Radka Třeštíková. Současně se ale nejedná o propadák, který by dělal románové předloze ostudu. Mezi největší devízy snímku patří nadstandardní herecké obsazení a uvěřitelné ženské hrdinky. Konečně se nejobsazovanější čeští herci objevili ve vztahovém dramatu, jež nehýří trapnými vtipy, nesnesitelnými mužskými postavami a přeslazeností. Nečtenáři mají po zhlednutí snímku o důvod víc přečíst si skvělou knižní předlohu a čtenáři se dočkají dodatečného epilogu, který v románu chyběl.
PS: Pro ty z vás, kteří jste již vyrazili na snímek do kina a viděli jste i Pohádky pro Emu mám otázku: Zdálo se mi to, nebo na začátku i na konci Bábovek zopakoval Ondřej Vetchý monolog z Pohádek pro Emu? Pokud to není jen moje bujná představivost, tak je to vskutku povedené pomrknutí pro fanoušky Havlíkovy tvorby.
Příběhy hrdinů Bábovek nám ukáží, že některá setkání dokáží navěky změnit život. Všichni jsme totiž propojeni. Vztahy, prací, náhodami, nenávistí nebo láskou. Všichni jsme součástí té nejsložitější sítě, která je utkána z emocí, mezi nimiž nechybí humor, ironie, bolest, napětí a pochopitelně i láska a vášeň. Bábovky mapují současné partnerské i rodinné vztahy, ukazují zábavné a trefné situace z každodenního života, které zná každý z nás.
