Nejprestižnější filmové ocenění, Ceny Akademie neboli Oscaři, v posledních letech procházejí řadou poměrně razantních změn. Velká část z nich se pak udála právě letos. Nedávno například došlo ke spojení kategorií mix a střih zvuku. Především byl pak ve světle koronavirové pandemie a zavírání kin obměněn systém pro výběr snímků, které mohou být nominovány. V tomto případě se však jednalo pouze o prozatímní změnu. Aktuálně Akademie vypustila novou dvojici reforem, které by měly být trvalé.
Ta první se týká čistě kategorie pro nejlepší film, přičemž upravuje počet snímků, které v ní mohou získat nominaci. Až doteď se o nejcennější ze sošek mohlo vždy teoreticky ucházet až deset filmů, v realitě však Akademie obecně nominací udělila méně. To se aktuálně mění - nominovaných bude v nejprestižnější kategorii vždy přesně deset. Pravděpodobně se jedná o reakci na letošní udílení, kdy se nominace dočkala pouze devítka filmů, přestože se podle mnohých jednalo o jeden z nejnabitějších ročníků posledních dekád.
Druhá změna v nominačním systému je pak vyústěním dlouhodobé snahy Akademie o dosažení větší diverzity a to jak mezi samotnými filmy a nominovanými, tak i ve vlastních řadách. Nově by se měly stanovit diverzitní standardy, které zasáhnou do toho, jaké snímky budou usilovat o nominaci. Zatím není známo, jaké přesně budou, ale spekuluje se o tom, že by se standardy mohly podobat těm, jaká přijal před několika lety British Film Institute. Filmy, které se ucházejí o jeho ceny musejí na plátně viditelně vyobrazovat menšiny, menšinová témata či příběhy. Zároveň snímky musely při svém vzniku dát pracovní příležitost filmovým profesionálům z etnických menšin. V platnost všechna nová oscarová pravidla vstoupí až v roce 2022.
Zdroj: The New York Times
